Polský premiér Donald Tusk vyloučil možnost nasazení tisíců evropských vojáků na Ukrajině jako součást možného příměří k ukončení války s Ruskem. Tusk podle serveru Politico reagoval na spekulace o vytvoření mírové mise během návštěvy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ve Varšavě.
Polský deník Rzeczpospolita přinesl zprávu, že se diskutuje o vyslání až 40 000 vojáků ze zahraničních zemí na Ukrajinu. Macron údajně přicestoval do Varšavy, aby tento návrh projednal s Tuskem. Během tiskové konference však polský premiér uvedl, že žádná taková mise momentálně není plánována.
„Chci ukončit spekulace o přítomnosti vojsk této nebo tamté země na Ukrajině po případné mírové dohodě nebo při příměří,“ prohlásil Tusk.
Macronova návštěva Polska byla součástí širších diskusí o Ukrajině a budoucnosti po skončení války. Francouzský prezident potvrdil, že jeho jednání s Tuskem se zaměřilo na situaci na Ukrajině, ale otázku mírových sil veřejně nekomentoval.
„Nová administrativa Donalda Trumpa projevila vůli změnit směr konfliktu a musíme spolupracovat s Ukrajinou a Evropou, abychom zohlednili evropské a ukrajinské zájmy,“ uvedl Macron.
Macron zároveň musel svou návštěvu ve Varšavě zkrátit kvůli jmenování nového premiéra ve Francii.
Francouzská iniciativa následuje po setkání Donalda Trumpa a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Paříži. Trump během schůzky zopakoval svou výzvu k „okamžitému příměří“ na Ukrajině.
Navzdory některým spekulacím o vytvoření mírové mise Tusk zdůraznil, že rozhodnutí o jakýchkoli krocích budou přijímána výhradně ve Varšavě. „Diskutovali jsme o tom, ale rozhodnutí budou učiněna zde a pro tuto chvíli nic takového neplánujeme,“ řekl.
Myšlenka evropských mírových sil na Ukrajině vyvolává smíšené reakce. Zatímco některé kruhy v Evropě tuto možnost podporují, Polsko, jakožto klíčový hráč v regionu, zatím zaujímá opatrný postoj.
Tuskovo prohlášení zdůrazňuje obavy z možných dopadů zahraniční vojenské přítomnosti na citlivé geopolitické vztahy v regionu. Konflikt na Ukrajině zůstává jednou z hlavních výzev evropské bezpečnostní politiky a hledání trvalého řešení je stále nejasné.
Související
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
Aktuálně se děje
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
včera
Google v mapách přejmenoval Ontarijské jezero na Americké jezero. Nový název uvidí jen v USA
včera
Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá
včera
Počasí: Nový týden začne přeháňkami, mohou se objevit i bouřky
30. srpna 2026 21:35
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.
Zdroj: Libor Novák