Zkoumá se, jak získat kolektivní imunitu proti covidu-19. Vědci přišli s novým číslem

Nové výzkumy dávají jisté naděje zastáncům promoření a vytvoření si kolektivní imunity na nový typ koronaviru, který způsobuje onemocnění covid-19. Ač se původně očekávala víceméně nutnost postupné nákazy téměř celého obyvatelstva, nemusí tomu tak být.

Covid-19, koronavirus SARS-CoV-2, ilustrační foto
doporučujeme

Informace, které přinesla ČT24, totiž potvrzují, že oním "zázračným" číslem by mohlo být 43 % infikovaných. S novým matematickým modelem nastiňujícím potenciální možnost vytvoření si skupinové imunity vůči covidu-19 přišli vědci z univerzity v anglickém Nottinghamu ve spolupráci se svými švédskými kolegy ve Stockholmu. Jeho specifikum spočívá v tom, že se společnost rozdělí do různých kategorií v závislosti na věku a sociálních aktivit.

Zpočátku se předpokládalo, že ke vzniku hromadné imunity je potřeba nejméně 60 % lidí, kteří si už nemocí prošli. Nyní se tato hodnota snížila na 43 %. Je ale zapotřebí zmínit, že se jedná o pouze o teorii, nikoliv ověřenou praxi. U žádné země se totiž ještě nedá hovořit o kolektivní obranyschopnosti.

Skupinová imunita je jedním z nástrojů zdolávání epidemií. Na rozdíl od preventivních opatření spočívá v tom, že se nakazí značné množství lidí, vytvoří si imunitu, a díky tomu se pak nemoc už nemůže dál šířit. Další variantou je očkování. Virus pak totiž nemůže dohledat hostitelské buňky, a to se mu poté stane osudným.

V případě covid-19 se sice mluví o 60 %, ale ta vycházejí ze zkušeností s chřipkou, na níž už existuje vakcína. V případě zmiňovaného setkání s koronavirem jsou ale čísla jiná. „Více společensky aktivní lidé se nakazí snadněji než ti méně aktivní. A v důsledku toho je potřebná nižší skupinová imunita u šíření nemoci, než když vzniká z očkování,“ vysvětlil profesor Frank Balla onen rozdíl.

Nové poznatky by tak mohly mít vliv na modelování dalšího vývoje pandemie, včetně následných doporučení politikům. Aby se ale neusínalo na vavřínech, je potřeba zmínit, že se vědci dosud nevěnovali dlouhodobosti imunity na nový typ koronaviru, která by lidem s prodělanou nemocí měla vydržet pouze několik měsíců. Případy opětovné nákazy už zaznamenány byly. 

Tak jako tak se lidský organismus může spoléhat například na buněčnou paměť, která dokáže jeho obranyschopnost posílit, setká-li se s už se známým virem. Z těchto důvodů proto také vědci doporučují další zkoumání viru a jeho chování a varují před ukvapenými závěry. 

Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Žádný důkaz o mimozemšťanech. Astrofyzik cupuje závěry jiného profesora

20.02.2021 00:01 NÁZOR - V roce 2017 byl zaznamenán mimořádně neobvyklý objekt, který se pohyboval Sluneční…

Čeští vědci zkoumají dopad pandemie na chování lidí v dopravě

19.02.2021 16:24 Čeští vědci zkoumají, jak pandemie covid-19 ovlivnila chování lidé v dopravě. Vedle analýzy…

Rok od začátku pandemie: Vědec prozradil, jaké výzvy teď leží před experty

17.02.2021 09:24 Za rok trvající pandemie se vědci o novém typu koronaviru dozvěděli mnoho, velké výzvy ale…

Tým českých vědců zkoumal růst plazů novou metodou, výsledek překvapil

13.02.2021 12:47 Růst plazů pomocí originální metody zkoumal tým Petry Frýdlové z Přírodovědecké fakulty UK (PříFUK)…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama