ROZHOVOR | Lidé přestali být ostražití, proto je nárůst vyšší. České vakcíny se nedočkáme, říká pro EZ imunoložka Říhová

Na vynalezení české vakcíny v boji proti novému typu koronaviru SARS-CoV-2 vůbec nespoléhá. Předsedkyně Učené společnosti Blanka Říhová je velice kritická k práci domácího týmu, jenž si pod vedením kardioložky a poslankyně Věry Adámkové (nestraník za hnutí ANO) vytyčil za cíl objevit nový preparát. „Pokud se mám vyjádřit výhradně k české výzkumné cestě, pak musím jedině říci: škoda slov,“ tvrdí bývalá ředitelka Mikrobiologického ústav Akademie věd České republiky, která už letos v květnu napsala s dalšími uznávanými vědci za Učenou společnost, jež sdružuje renomované vědce napříč všemi obory, otevřený dopis ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (nestraník za hnutí ANO), v němž celý projekt označuje za naivní. „Můj názor zůstává i nadále záporný.“

Říhová je však přesvědčena, že světoví vědci přijdou s vakcínou už na konci roku anebo v úvodu příštího. „Už nyní existuje dvaatřicet vakcín, které jsou v klinickém testování, z toho se domnívám, že osm vakcín je ve třetí fázi, kdy už se testují tisíce lidí skutečně na protektivní efekt,“ praví imunoložka, která se domnívá, že nejlepší prevencí před nákazou je nošení roušek, a to třeba i na koncertech vážné hudby. „Pak je nutné si neustále mýt ruce a mít na sobě i rukavice. V zahraničním tisku jsem narazila na dva články, které říkaly, že ten, kdo je pozitivní a pak má po stěrech z hrtanu či nosu negativní test, tak ještě čtyři dny poté je pozitivní jeho stolice, což je pro mě novinka. A tak je velmi na místě si opravdu pečlivě mýt ruce a užívat i rukavice. Dokonce bych řekla, že na současnou situaci bychom měli nahlížet jako na hepatitidu, protože tento přenos může být intenzivní, nepříjemný i nebezpečný,“ je přesvědčena vědkyně, který by nyní ustoupila od podávání ruky.

Držitelka Stříbrné pamětní medaile Senátu z roku 2012 se nedomnívá, že by se začátek školního roku drasticky promítl do statistiky nakažených. Podle mikrobioložky nejsou děti na infekci tak náchylné. „A je to asi z toho důvodu, že virus potřebuje mít na plicních buňkách, játrech, ale i na srdci a ledvinách dostatek takzvaného ACE-2 receptoru, a když ho není prostě na těch buňkách dost, tak se tam onen virus nechytne. A jelikož děti zmiňovaného receptoru nemají dostatek, protože jejich imunitní systém se neustále vyvíjí, pak nejsou vystaveny tak velkému nebezpečí,“ vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz sedmasedmdesátiletá profesorka Blanka Říhová.

KE KORONAVIRU JE NUTNÉ PŘISTUPOVAT JAKO K HEPATITIDĚ

Paní profesorko Říhová, jak z pozice imunoložky vnímáte současnou koronavirovou situaci ohledně prudkého nárůstu onemocnění covidem-19? Za pátek přibylo téměř osm set pacientů, rekordní v počtu nakažených byl i uplynulý víkend.

Neviděla bych to zase až tak tragicky. Nárůsty jsou hlavně mezi mladými a je to tím, že byli z jara tak dlouho držení v izolaci, proto se nyní tak často vídají. Je ale pravdou, že těch infekcí je hodně a jsme z nich trochu nervózní, ale ty projevy nejsou nějak moc nepříznivé.

Jak z vašeho pohledu vědkyně pokročil vývoj českého výzkumu v souvislosti s bádáním k vynalezení chystané vakcíny? Jen připomenu, že letos na jaře jste v otevřeném dopise Učené společnosti České republiky, kterou vedete, spolu s dalšími sedmi respektovanými profesory označili připravovaný vývoj vakcíny proti onemocnění covid-19 za naivní, což jste napsali ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi. Vedoucí společného týmu pro výzkum kardioložku Věru Adámkovou, která je mimochodem poslankyní za hnutí Ano, jste pro tento úkol označila za nekompetentní.

Pokud se mám vyjádřit výhradně k české výzkumné cestě, pak musím jedině říci: škoda slov. Jinak ale už ve světě dneska existuje dvaatřicet vakcín, které jsou v klinickém testování, z toho se domnívám, že osm vakcín je ve třetí fázi, kdy už se testují tisíce lidí skutečně na protektivní efekt. A tak je možné předpokládat, že vakcína bude k dispozici koncem roku anebo začátkem příštího a věřím, že bude kvalitní. Znovu ale musím zopakovat, že český výzkum na vakcíně hodnotím velice záporně. Pokud ale vycházím z podkladů epidemiologa a vládního zmocněnce pro výzkum ve zdravotnictví Romana Prymuly, pak má Česká republika kontrakt na milion dávek u farmaceutické firmy Novavax a jejich vakcína, podle toho, co o ní víme, vypadá opravdu dobře.

Existuje nějaký návod k ochraně před koronavirem, co byste jako imunoložka veřejnosti doporučila?

Myslím si, že v tomto momentně musí jít ostych stranou a je nutné ve veřejných prostorech jednoznačně užívat roušky. Například velice vítám, že se ústenky užívají třeba na koncertech vážné hudby jako nyní při zahájení Dvořákovy Prahy, kde organizátoři ještě dbali na to, aby se lidé zbytečně nedostávali do kontaktu. Pak je nutné si neustále mýt ruce a mít na sobě i rukavice. V zahraničním tisku jsem narazila na dva články, které říkaly, že ten, kdo je pozitivní a pak má po stěrech z hrtanu či nosu negativní test, tak ještě čtyři dny poté je pozitivní jeho stolice, což je pro mě novinka. A tak je velmi na místě si opravdu pečlivě mýt ruce a užívat i rukavice. Dokonce bych řekla, že na současnou situaci bychom měli nahlížet jako na hepatitidu, protože tento přenos může být intenzivní, nepříjemný i nebezpečný.

Sice jste velice respektovaná vědkyně, přesto se musím zeptat, zda je ještě něco, co vás v souvislosti s koronavirem překvapuje?

Zaráží mě onen postupný pozvolný nárůst, kdy se denně dozvídáme, že je sedm set nových případů, další den číslo povyskočí téměř až na osm set nakažených. Zmíněná statistika mě překvapuje, neboť jsem nepředpokládala, že nárůst bude oproti jaru tak intenzivní.

A čím si vysvětlujete, že se tak děje?

Jednoznačně je to tím, že lidé už tak pečlivě nedbají na příkazy jako na jaře. Tehdy se řeklo, aby se nosily roušky, tak všichni poslechli. Venku byl navíc omezený pohyb, kdy lidé vycházeli z domu jen na nákup a rovněž je nutné připomenout, že lidé trávili čas doma v karanténě. Pak národ nabyl dojmu, že se situace výrazně zlepšila a obecně měli pocit, že situace je lepší, a tak logicky přestali být ostražití. Jak už jsem zmínila, více se stýkají a podávají si ruce, od čehož bych nyní raději ustoupila.

HRANICE TISÍCE NAKAŽENÝCH ZA DEN PADNE V TÝDNU

Nemáte obavy, že se nárůst infekčního onemocnění bude ještě více zvyšovat, když před necelým týdnem začal nový školní rok?

Řekla bych, že do statistiky se to určitě promítne, ale nebude to nějak drastické. Samozřejmě mě toto téma hodně zajímá, a tak když jsem měla o víkendu na chatě vnuky, tak jsem se jich ptala, jak to u nich na školách funguje. Zdá se mně, že paní učitelky k protikoronavirovým opatřením přistoupily velice zodpovědně a dbají na to, aby se žáci mezi sebou zbytečně nestýkali a dodržovali předepsanou vzdálenost. Přesto jsem našim dětem zdůraznila, aby se s nikým neobjímaly. Situace u dětí je ale odlišná než u dospělých. Všeobecně se ukazuje, že děti na infekci netrpí tak často. A nemívají ji asi proto, že virus potřebuje mít na plicních buňkách, játrech, ale i na srdci a ledvinách dostatek takzvaného ACE-2 receptoru a když ho není prostě na těch buňkách dost, tak se tam onen virus nechytne. A jelikož děti zmiňovaného receptoru nemají dost, protože jejich imunitní systém se neustále vyvíjí, pak nejsou vystaveny tak velkému nebezpečí.

Kdy podle vás padne hranice tisíce nakažených pacientů za jediný den?

Bohužel si myslím, že svědky tohoto rekordu budeme už v tomto týdnu.

Co říkáte na názor evolučního biologa Jaroslava Flegra, který na sociálních sítích tvrdí, že bude hůře, přijdou virózy a čeká nás zavedení drastických opatření?

Pan Flegr je výborný evoluční biolog, umí toho velice mnoho, ale v tomto směru je tragéd. Vadí mně, že je moc pesimistický. Podle mě se jeho predikce, že současný stav je ničím v porovnání s tím, co nás v budoucnosti čeká, nenaplní. Jistě, nedá se vyloučit, že vláda opětovně sáhne k dalším opatřením, protože momentálně jsme uprostřed Evropy na tom nejhůře, což je smutné, když na jaře jsme měli nejlepší výsledky, ale že by došlo k nějakým šíleně drastickým opatření, tak to si vůbec nemyslím.

Jste tedy optimistkou?

Určitě jsem optimistka, byť věkem patřím mezi nejohrozenější skupinu.