Pandemie koronaviru zabíjí i nepřímo, spočítali vědci. Problém se týká i Česka

Koronavirová pandemie zabíjí i mnoho nenakažených lidí. Vyplývá to ze studie vědců z londýnské univerzity Imperial College na základě dat ze dvou desítek zemí včetně České republiky. Mezi příčinami je podle expertů i zhoršená lékařská péče v pandemických podmínkách nebo i méně zdravý životní styl.

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
doporučujeme

Ve sledovaných zemích zemřelo během první vlny covidové pandemie od poloviny února do konce května o 206.000 lidí více, než je obvyklé. S virem SARS-CoV-2 přitom zemřelo 167.000 lidí, ostatní se stali oběťmi doprovodných okolností, soudí vědci.

Sledovanými zeměmi byly Rakousko, Austrálie, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Anglie a Wales, Finsko, Francie, Maďarsko, Itálie, Nizozemsko, Nový Zéland, Norsko, Polsko, Portugalsko, Skotsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.

Mezinárodní vědecký tým v čele s Majidem Ezzatim počítali výkyvy ve smrtnosti s pomocí 16 matematických modelů a výsledky zveřejnil v časopise Nature Medicine.

Počet zemřelých v důsledku doprovodných okolností pandemie je podle vědců přibližně tak vysoký jako celkový počet obětí rakoviny plic ve sledovaných zemích za celý rok. Mezi těmito oběťmi bylo 106.000 mužů a 100.000 žen.

Příčinami nepřímých úmrtí jsou například horší lékařská péče u jiných nemocí a úrazů, ztráta sociálních kontaktů, zaměstnáni a příjmů, kriminalita a domácí násilí, zvýšená spotřeba tabákových výrobků, alkoholu a drog i špatné stravovací návyky.

Když se sečtou počty mrtvých ve všech zkoumaných zemích, je počet dodatečných úmrtí o 23 procent vyšší než je počet těch, které lze přičíst samotnému koronaviru. Ve Španělsku činí tento rozdíl dokonce 69 procent a v Itálii 46 procent.

V Česku, Bulharsku, Maďarsku, Austrálii a na Novém Zélandě nebyla zaznamenána zvýšená celková úmrtnost, ba naopak. V těchto zemích ve sledovaném období dokonce zemřelo pravděpodobně méně lidí, než by tomu bylo bez pandemie.

Jako možná vysvětlení experti uvádějí menší počet nakažených chřipkou a dalších onemocnění dýchacích cest díky protiepidemickým opatřením nebo nižší počet dopravních a jiných nehod či násilných činů.

Propočty jsou statisticky nejisté zejména ve státech s nízkými počty přímých a nepřímých obětí pandemie. Mezi takové patří i Česká republika.

Experti připouštějí, že je obtížné vysvětlit velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Pravděpodobně však podle nich jde o souhru různých faktorů, jako jsou například celkový zdravotní stav obyvatelstva, sociální podmínky, reakce rozhodujících osob nebo stav zdravotnictví.

Loading...
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Nakažení koronavirem bez příznaků rychleji ztrácí protilátky, naznačuje…

27.10.2020 12:49 Lidé, kteří prodělali nemoc covid-19 bez příznaků, zřejmě rychleji ztrácí protilátky proti tomuto…

Povzbudivá zpráva: Covidová vakcína vyvolává u dospělých reakci imunity,…

26.10.2020 13:09 Vakcína proti nemoci covid-19 vyvinutá Oxfordskou univerzitou vyvolává podobnou imunitní reakci u…

Opatření nestačí, zavírat hranice nelze. Je vůbec možné dostat covid pod…

26.10.2020 12:45 Svět zasáhla druhá vlna nového typu koronaviru, která v mnoha státech překonává rekordy dosažené na…

Tání ledovců může ohrozit světová velkoměsta

25.10.2020 16:16 Tání ledovců v Antarktidě může ohrozit města, jako je New York, Tokio či Londýn. Simulace vědců z…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama