Otázku, jak to vypadá v černé díře, si vědci kladou dlouhá desetiletí. Zřejmě na to ale nikdy nepřijdeme. Žádná světelná částice se z ní totiž nedostane, takže naše oko nemá na co reagovat – a tedy nemůže nic vidět. Podle různých teorií v ní zanikají i zákony nám známé fyziky.
Otázka: „Co je uvnitř černé díry?“ zaměstnává hlavy nejen vědců již od té doby, co byla v roce 1964 objevena první z nich – Cygnus X-1. „Astronomové spatřili první známky černé díry v roce 1964 prostřednictvím plynu, který nasála z těsně obíhající modré superhvězdy,“ líčí server Space.com. První objevená černá díra leží asi šest nebo sedm tisíc světelných let od naší planety. Nachází se přímo v naší galaxii Mléčné dráze.
Vědkyně z NASA Regina Caputová popsala, proč je tak obtížné černé díry studovat. „Na Zemi nemůžeme vytvořit nic podobného černé díře, abychom ji mohli studovat,“ uvedla. „(Černé díry) opravdu nechtějí věci nasávat, ale přitahují je, protože tak funguje gravitace. Věci, které mají hmotnost, se navzájem přitahují,“ dodala.
Jak vznikají černé díry?
Černé díry vznikají většinou z těch největších hvězd. Ty spalují palivo velmi rychle, a protože mají větší gravitaci, jejich středy jsou žhavější a hustší. „Mohou tedy uskutečnit mnohem více jaderných reakcí a spálit je opravdu rychle,“ poznamenal další vědec, Jeremy Schnittman.
Ve středu hvězdy pak vzniká „velká hromada popela“, který je ve skutečnosti prostým železem. „To železo neprovádí jaderné spalování, takže nevyzařuje, prostě tam sedí extra teplo a zvětšuje se a zvětšuje a zvětšuje,“ vysvětlil Schnittman.
Dvě síly proti sobě bojují: jedna pochází z paliva, co ještě zbývá ke spálení; druhá z gravitace železa, které vše táhne dovnitř. „A nakonec vám dojde teplo, dojde vám tlak, který drží střed hvězdy, a gravitace se stále zvětšuje a tlak zůstává víceméně stejný. A pak gravitace zvítězí, a když gravitace zvítězí... všechno se začne hroutit,“ vysvětlil vědec.
Podle jiného vědce, Padiho Boyda, se v tu chvíli stanou dvě věci. „Nějaká hvězdná hmota je vystřelena do vesmíru a způsobuje světelnou show, které říkáme supernovy. A zbytek se zkondenzuje do jednoho bodu, singularity. A tak vzniká hvězdná černá díra. Říká se jí hvězdná, protože vznikla z hvězdy,“ doplnil.
Černá díra nikdy nemůže vzniknout například z našeho Slunce, protože má příliš málo hmoty na to, aby dokázalo vytvořit masivní zásobu železa. „V určitém okamžiku života našeho Slunce se však přehoupne do fáze červeného obra. A tak bude opravdu, opravdu, opravdu velké. Budoucí lidé se s tím budou muset vypořádat, ale to je velmi, velmi vzdálená budoucnost,“ pousmála se Caputová.
Extrémně bolestivá smrt
Černou díru tedy máme, ale co se děje okolo – a hlavně – v ní?
Jakmile se určitý objekt vyskytne příliš blízko černé díry, postupně se dostane až k pověstnému „bodu, odkud není návratu“ – horizontu událostí. Aby částice tomuto bodu unikla, musí se pohybovat rychleji než světlo, což je ale pro jakýkoli kousek hmoty nemožné.
To znamená, že částice se dostane do takzvané singularity; tedy do místa v černé díře, které všechno rozdrtí. „Někteří lidé o ní mluví jako o bodu s nekonečnou hustotou ve středu černé díry, ale to je pravděpodobně špatně – pravda, to, co nám říká klasická fyzika, tam je, ale singularita je také místo, kde se klasická fyzika rozpadá, takže bychom neměli věřit tomu, co zde říká,“ líčí server Sky and Telescope.
Jiní pak tvrdí, že singularita není bod, ale prstenec – nebo rovnou celá plocha uvnitř horizontu událostí. Také ale je možné, že v černých dírách singularity neexistují vůbec.
A pokud bychom se k černé díře dostali příliš blízko, zemřeme ještě dávno před dosažením horizontu událostí. „To proto, že pokud si černou díru představíte jako jámu, má černá díra s hvězdnou hmotností strmější stěny než supermasivní černá díra. Slapové síly jsou příliš silné na to, abyste přežili až k horizontu událostí, což má za následek vaši špagetifikaci,“ vylíčil dále server.
Pokud by se někdo stal (ideálně velmi vzdáleným) svědkem takto hrozivé události, sledoval by, jak náš „obraz“ zpomaluje a rudne, eventuelně černá. Prakticky bychom prostě zmizeli, protože fotony ztrácejí energii na to, aby z gravitačního pole vystoupily.
Související
NASA stanovila nové datum, kdy se člověk vrátí na Měsíc
Úchvatná podívaná. Z Česka byl ve čtvrtek vidět bolid, potvrdili experti
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 5 hodinami
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
včera
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
včera
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
včera
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
včera
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
včera
Zlatý měsíc českých dálnic završen. Otevřelo se 28 nových kilometrů na D3
včera
Pavel kondoloval Steinmeierovi. Připomněl tragickou střelbu na FF UK
včera
Fico tvrdí, že mu Zelenskyj nabídl půlmiliardu eur za souhlas s Ukrajinou v NATO
včera
Z mírumilovného trhu se stalo místo hrůzného činu. Scholz promluvil v Magdeburgu
včera
Vymyslel si muže se zbraní a zaměstnal policii. Hrozí mu tři roky vězení
včera
Počasí do Vánoc. Meteorologové slibují až 40 centimetrů nového sněhu
včera
Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé
včera
Němci zjišťují pravdu o útočníkovi z Magdeburgu. Tíhl k AfD a kritizoval islám
včera
V Česku bezprostřední riziko nehrozí, říká Rakušan po útoku na trzích v Německu
včera
Zimní počasí je zpět. Do Česka se o víkendu vrátí sníh
Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35
Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera
20. prosince 2024 22:32
Přesně osm let po berlínském masakru. Magdeburg je vyvrcholením dlouhodobých hrozeb v Německu
20. prosince 2024 21:43
Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským
20. prosince 2024 20:03
Deset zemí EU včetně Česka předložilo návrh nových sankcí proti Rusku
20. prosince 2024 18:39
Milník v boji se smrtící infekcí: WHO ohlásila konec epidemie marburského viru
Konec epidemie marburského viru ve Rwandě, jak oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO) a rwandská vláda, představuje důležitý milník v boji proti této smrtící infekci.
Zdroj: Libor Novák