lunární vozítko Rašíd

Drony se staly dominantním nástrojem zkázy na ukrajinském bojišti a stojí za drtivou většinou všech ztrát. Podle nové zprávy lotyšského Úřadu pro ochranu ústavy (SAB) mají bezpilotní letouny na svědomí 70 až 80 procent všech zraněných nebo zabitých vojáků na obou stranách konfliktu. Tato čísla daleko převyšují ztráty způsobené tradičními zbraněmi, jako jsou pušky, tanky, dělostřelectvo nebo miny.

Ukrajinská vicepremiérka Julia Svyrydenková vyjádřila hlubokou vděčnost České republice za rychlou a štědrou pomoc v oblasti energetiky. Podle jejích slov česká vláda vyčlenila 500 000 dolarů, tedy přibližně 10 milionů korun, na nákup generátorů, které mají být do konce tohoto týdne doručeny do frontové Dněpropetrovské oblasti. Svyrydenková zdůraznila, že tato podpora zachraňuje životy a posiluje odolnost Ukrajiny v mimořádně těžké situaci.

Česká diplomacie pod vedením ministra Petra Macinky reaguje na kritickou situaci na Ukrajině, kde ruské útoky na infrastrukturu způsobují rozsáhlé výpadky elektřiny a vody. Ministerstvo zahraničí se rozhodlo poskytnout napadené zemi elektrické generátory, které zamíří především do Dněpropetrovské oblasti. Vzhledem k aktuálnímu rozpočtovému provizoriu však může vláda na tuto pomoc uvolnit maximálně deset milionů korun.

Rozsáhlá zimní bouře, která v těchto dnech sužuje Spojené státy a části Kanady, si vyžádala nejméně 17 obětí a statisíce lidí ponechala bez dodávek elektrické energie. Úmrtí jsou hlášena ze států New York, Tennessee, Louisiana, Massachusetts, Kansas, Pensylvánie a Texas. Mezi oběťmi je i šestnáctiletá dívka z texaského Frisca, která zahynula při nehodě na saních, či sedmnáctiletý mladík z Arkansasu. Varování před extrémními mrazy a sněhem se nyní táhnou od jihu USA až po Novou Anglii na severovýchodě.

Vláda Andreje Babiše schválila v pondělí upravený návrh státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová při představení dokumentu uvedla, že kabinet musel zásadně přepracovat plán předchozí vlády Petra Fialy, který označila za nereálný a plný nadhodnocených příjmů. Současný návrh navyšuje deficit o 24 miliard korun oproti původnímu záměru, což má podle Schillerové směřovat výhradně do prorůstových investic a nápravy chybějících výdajů na povinné platby státu.

Prezident Petr Pavel nečekaně zrušil plánované setkání nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě. Oficiálním důvodem k tomuto kroku byla neschopnost některých účastníků dodržet stanovený čas zahájení, a to i přes jeho předchozí posunutí. Hlava státu nyní bude pro toto klíčové jednání hledat náhradní termín. Událost podtrhuje rostoucí napětí mezi Hradem a nově zformovanou vládní koalicí, pro které mělo být toto setkání prvním zásadním testem vzájemné koexistence.

Izraelská armáda oznámila, že se jí podařilo vyzdvihnout pozůstatky posledního rukojmího, který byl od teroristického útoku z října 2023 zadržován v Pásmu Gazy. Tímto nálezem končí jedna z nejbolestivějších kapitol izraelské historie, neboť poprvé po více než dvou letech se v enklávě nenachází žádný izraelský občan, ať už živý, či mrtvý. Návrat těla čtyřiadvacetiletého policisty Rana Gviliho byl klíčovou podmínkou pro další posun v mezinárodních mírových jednáních.

Vláda Andreje Babiše, tvořená zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů, schválila v pondělí nový návrh státního rozpočtu pro letošní rok. Kabinet se rozhodl hospodařit se schodkem ve výši 310 miliard korun, což je o 24 miliard více, než plánovala předchozí vláda Petra Fialy. Ministryně financí Alena Schillerová tento nárůst obhajuje tím, že původní návrh se schodkem 286 miliard korun byl zcela nereálný a neobsahoval některé nezbytné výdaje. Podle nové vládní většiny v původním plánu chyběly prostředky v celkové hodnotě zhruba 96 miliard korun.

Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura označil návrh společné deklarace k zahraniční politice, který připravil Pražský hrad, za absolutně nepřijatelný pro celou vládní koalici stran ANO, SPD a Motoristé. Okamura to uvedl v pondělí po jednání koaliční rady předcházejícím schůzce nejvyšších ústavních činitelů s prezidentem Petrem Pavlem. Podle Okamury text neodpovídá programovému prohlášení současné vlády a ignoruje říjnovou výměnu kabinetu, které si na Hradě podle jeho slov nevšimli.

Rozhodnutí čínského vůdce Si Ťin-pchinga postavit pod vyšetřování nejvýše postaveného generála země je podle analýzy CNN ohromujícím krokem, který jej ponechává na vrcholu vojenské hierarchie prakticky osamoceného. Tato čistka vyvolává hluboké otázky o fungování největších ozbrojených sil světa i o ambicích Pekingu ovládnout Tchaj-wan. Jedna věc je však zřejmá: pro Si Ťin-pchinga není žádný cíl příliš velký, pokud jde o přetvoření armády k obrazu svému a upřednostnění absolutní loajality. Server uvádí, že Ťin-pching má nyní prakticky absolutní kontrolu nad čínskou armádou.

Izraelská vláda oznámila, že znovu otevře klíčový hraniční přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem až poté, co bude dokončena operace zaměřená na vyzvednutí ostatků posledního izraelského rukojmí. Přechod je většinou uzavřen již od května 2024, kdy jej obsadily izraelské síly. Ačkoliv měl být otevřen v rámci první fáze příměří, Izrael si jako podmínku stanovil navrácení těla policisty Rana Gviliho.

Vedení čínské armády prochází hlubokým otřesem poté, co byl jeden z nejvýše postavených generálů a dlouholetý spojenec prezidenta Si Ťin-pchinga postaven pod vyšetřování. Čang Jou-sia, který zastává funkci prvního místopředsedy Ústřední vojenské komise (CMC), je podezřelý ze „závažného porušení disciplíny a zákona“. Spolu s ním čelí vyšetřování také Liou Čen-li, náčelník generálního štábu CMC.

Sedmadvacet členských států Evropské unie udělilo definitivní souhlas s úplným zákazem dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) a plynu z plynovodů. Podle rozhodnutí Rady EU vstoupí absolutní embargo na LNG v platnost k 1. lednu 2027, zatímco dodávky prostřednictvím plynovodů budou zcela zastaveny do 30. září téhož roku. Samotné nařízení se začne uplatňovat již šest týdnů po vstupu v platnost, ovšem pro stávající kontrakty bylo stanoveno přechodné období.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa podrobně „přezkoumává vše“ v souvislosti se sobotní tragickou střelbou v Minneapolisu. Obětí zásahu imigračních agentů se stal sedmatřicetiletý zdravotní bratr z jednotky intenzivní péče Alex Pretti. Incident, který je již druhým smrtelným střetem federálních složek s americkým občanem v posledních týdnech, vyvolal vlnu protestů a prohloubil napětí mezi státem Minnesota a federální vládou.

Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová v neděli v ostrém projevu prohlásila, že má „dost“ příkazů přicházejících z Washingtonu. Její vyjádření přichází v době, kdy se snaží sjednotit politicky roztříštěnou zemi po dramatickém lednovém zásahu amerických sil, při kterém byl zadržen dosavadní vůdce Nicolás Maduro. Rodríguezová, kterou Spojené státy původně podpořily jako dočasnou hlavu státu, se nyní ocitá v komplikované situaci, kdy musí balancovat mezi požadavky Bílého domu a loajalitou domácích politických frakcí.

Pražský hrad se dnes stane dějištěm klíčového setkání, které má prověřit stabilitu vztahů mezi prezidentem Petrem Pavlem a nově jmenovanou vládou Andreje Babiše. Ačkoliv je schůzka ústavních špiček prezentována jako pracovní a formální, ve skutečnosti jde o první velký test koexistence dvou názorově odlišných táborů. U jednoho stolu se tak potkají politici s velmi rozdílným pohledem na zahraniční směřování země i na vnitřní fungování státních institucí.

Nejmrazivější bouře posledních let si ve Spojených státech vyžádala nejméně sedm lidských životů. Extrémní počasí provází masivní výpadky elektřiny, které zasáhly přes 800 000 domácností. Úřady hlásí oběti v Louisianě, Texasu, Tennessee i Kansasu, přičemž nejčastější příčinou úmrtí bylo podchlazením. Situaci komplikuje fakt, že v mnoha jižních státech jsou teploty až o dvacet stupňů pod obvyklým průměrem.

Policie vypátrala muže, který v pátek zaútočil na středočeskou kancelář poslance Ivana Bartoše (Piráti). Podle politika zničil sekerou výlohu. Strážci zákona podezřívají dotyčného z poškození cizí věci a výtržnictví. Muži tak hrozí o trest odnětí svobody. 

Rychlost jeho vzrůstající formy je až těžko pochopitelná a krátce před Zimními olympijskými hrami v Miláně a Cortině d´Ampezzo je čím dál tím jasnější, že právě on bude jedním z nejžhavějších želízek v ohni. Řeč je o teprve devatenáctiletém rychlobruslařském talentu Metoději Jílkovi. Ten si totiž připsal další úspěch, když v rámci závodu Světového poháru v německém Inzellu skončil na trati dlouhé 5000 metrů druhý, když na ni zajel svůj rekordní čas 6:01,98. Nejen tento výkon mu vynesl celkový triumf ve Světovém poháru na dlouhých tratích.