Martin Jaroš (reklamní expert)

Petiční výzva s názvem „Stojíme za prezidentem“, kterou organizuje spolek Milion chvilek pro demokracii, se stala duchovním pilířem současné vlny občanského odporu. Během pouhých několika dní se k tomuto dokumentu připojily statisíce občanů, což potvrzuje mimořádnou úroveň společenské mobilizace. Samotný prezident Petr Pavel již v neděli v poledne skrze média vyjádřil poděkování všem lidem, kteří se rozhodli dorazit na jeho podporu do Prahy i dalších měst po celé zemi.

Dnes odpoledne proběhla v Praze rozsáhlá demonstrace, kterou na podporu prezidenta Petra Pavla svolal spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zaplnili nejen Staroměstské náměstí, ale také Václavské náměstí, kam se organizátoři rozhodli akci rozšířit právě kvůli mimořádně vysokému zájmu veřejnosti, který předčil původní očekávání. Hned v úvodu organizátoři také upozornili, že ačkoliv Motoristé získali ve volbách jen 6,5 procenta hlasů, chovají se, jako by jim to tu patřilo.

Izraelská vláda oznámila, že zakáže mezinárodní zdravotnické organizaci Lékaři bez hranic (MSF) působit v Pásmu Gazy. Rozhodnutí přichází poté, co charitativní organizace odmítla předat úřadům kompletní seznam svých místních i mezinárodních zaměstnanců. Podle Izraele je tento požadavek nezbytný k prověření, zda pracovníci nemají vazby na ozbrojené skupiny Hamás nebo Islámský džihád, což však organizace důrazně popírá.

Bývalý prezident Miloš Zeman se v diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Hradem a stranou Motoristé. Ve sporu o nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se částečně zastal svého nástupce Petra Pavla, když potvrdil, že hlava státu má podle Ústavy právo jakéhokoli kandidáta odmítnout. Zeman tento postoj odvozuje z formulace, že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra, přičemž samotné slovo návrh podle něj implikuje možnost jej nepřijmout. Dodal, že by byl pokrytcem, kdyby Pavla za tento postup kritizoval, neboť on sám během svého mandátu postupoval stejně.

Ministr zahraničí Petr Macinka v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce odmítl jakoukoli omluvu za své nedávné kroky a prohlásil, že jeho úřad bude prezidenta Petra Pavla nadále ignorovat. Podle šéfa diplomacie hlava státu nerespektuje výsledky voleb ani vůli Poslanecké sněmovny a svým počínáním porušuje ústavu. Macinka se rovněž domnívá, že by se prezident neměl účastnit nadcházejícího summitu NATO v Ankaře, protože se podle něj situuje do role lídra opozice.

V centru Prahy se od patnácti hodin uskuteční mimořádné shromáždění s názvem „Stojíme za prezidentem“, které svolal spolek Milion chvilek. Cílem akce je vyjádřit veřejnou podporu hlavě státu v reakci na aktuální dění na politické scéně. Organizátoři považují situaci za kritickou a ostře se vymezují zejména proti chování ministra zahraničí Petra Macinky, které označují za nepřípustný nátlak a vydírání prezidenta republiky.

Společnost SpaceX Elona Muska začala na žádost ukrajinského ministerstva obrany podnikat první kroky k zablokování terminálů Starlink, které ruská armáda využívá k útokům pomocí bezpilotních letounů. 

Ruské vojenské ztráty na Ukrajině dosáhly takové úrovně, že překonávají ztráty jakékoli světové mocnosti v konfliktech po druhé světové válce. Podle aktuální zprávy amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) přesáhl počet mrtvých, raněných a pohřešovaných ruských vojáků do konce roku 2025 hranici 1,2 milionu. Celkové ztráty obou válčících stran se podle odhadů blíží ke dvěma milionům osob.

Evropu čeká v nejbližších hodinách a dnech mimořádně dramatický meteorologický vývoj. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se už dnes odpoledne projeví napříč kontinentem teplotní rozdíl dosahující 30 až 40 °C. Zatímco v Litvě nebudou denní maxima vyšší než –15 °C, na jihu Španělska se teploty vyšplhají k letním +20 °C. Tento stav je způsoben výrazným vpádem arktického vzduchu, který zasáhne zejména Pobaltské státy, Polsko, Bělorusko a Ukrajinu.

V Íránu sílí požadavky na zahájení nezávislého vyšetřování počtu obětí, které zahynuly během nedávných protestů. Tato vlna tlaku přichází poté, co tamní vláda oznámila úmysl dohlédnout na zveřejnění jmen všech zesnulých. Tímto neobvyklým krokem se kabinet snaží vyvrátit tvrzení o páchání zločinů proti lidskosti a spekulace, že o život přišlo až 30 tisíc lidí.

První únorové dny přinesou na území České republiky převážně zataženou oblohu a mrazivé teploty, které se budou postupně zvyšovat. 

Francouzští zákonodárci schválili průlomový zákon, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Tento krok, za nímž stojí prezident Emmanuel Macron, má za cíl chránit mládež před negativními dopady nadměrného času stráveného u obrazovek. Dolní komora parlamentu přijala text výraznou většinou po dlouhém nočním jednání, čímž se Francie přiblížila k tomu, aby se po Austrálii stala druhou zemí s podobně přísnou regulací.

Dokumentární snímek s názvem „Melania“, který mapuje dvacetidenní období před návratem rodiny Trumpových do Bílého domu, podle CNN odhaluje hluboké politické rozdělení Spojených států. Zatímco v některých městech zejí kinosály prázdnotou, v konzervativních baštách, jako je Carmel v Indianě, se na první projekce tvořily fronty. Film, za jehož distribuční práva zaplatila společnost Amazon MGM Studios rekordních 40 milionů dolarů, vyvolává silné emoce i kontroverze ohledně svého původu a účelu.

Generální tajemník NATO Mark Rutte v tomto týdnu adresoval evropským poslancům v Bruselu nebývale upřímné varování. Před výborem pro zahraniční věci prohlásil, že jakékoli úvahy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez americké podpory, jsou pouhým sněním. Podle Rutteho by jen nahrazení amerického jaderného deštníku vyžadovalo zdvojnásobení stávajících obranných rozpočtů, což doprovodil ironickým přáním hodně štěstí.

Miroslav Lajčák končí na postu poradce slovenského premiéra Roberta Fica pro zahraniční politiku. Předseda vlády oznámil, že přijímá Lajčákovu nabídku na ukončení spolupráce, ke které došlo po zveřejnění dalších dokumentů v kauze sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

Vláda Spojených států amerických vstoupila v sobotu v sedm hodin ráno středoevropského času do částečného útlumu (shutdownu). Stalo se tak i přes dohodu o financování, kterou se v poslední chvíli podařilo schválit v Senátu. K přerušení toku peněz došlo o půlnoci východoamerického času, jen několik hodin poté, co senátoři odsouhlasili rozpočet pro většinu úřadů až do září.

Při izraelských náletech v Pásmu Gazy zahynulo v sobotu nejméně 31 lidí, což představuje nejtragičtější bilanci za jediný den za poslední dva měsíce. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví jsou mezi oběťmi i čtyři policistky a šest dětí. Dalších nejméně 30 osob utrpělo zranění, přičemž stav mnoha z nich je kritický. Ředitel nemocnice Al-Šífa, největšího zdravotnického zařízení v oblasti, varoval, že počet mrtvých pravděpodobně dále poroste vzhledem k vážnosti zranění mnoha pacientů.

Výměna názorů mezi současným ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou a jeho předchůdcem Marianem Jurečkou v pořadu televize Nova ukázala hluboké příkopy v pohledu na aktuální vládní krizi. Předmětem sporu byly kontroverzní textové zprávy, které šéf diplomacie Petr Macinka adresoval prezidentovu poradci Petru Kolářovi. Juchelka označil formulace ve zprávách za nešťastné a zdůraznil, že on osobně by se k takové komunikaci nikdy nesnížil, nicméně jedním dechem kritizoval i fakt, že se prezident rozhodl soukromou korespondenci zveřejnit.

Německo se chystá investovat stovky milionů eur do nového protidronového systému, ačkoliv data přímo z ukrajinského bojiště vyvolávají vážné pochybnosti o jejich skutečné účinnosti. Plánovaný nákup v hodnotě 267,7 milionu eur od obranného startupu Helsing má být ústředním bodem modernizace Bundeswehru. Cílem je vytvořit armádu schopnou čelit ruské hrozbě v době, kdy USA omezují svou tradiční bezpečnostní roli v Evropě.