Zpomalení vývoje AI se Trumpovi ani trochu nelíbí. Chce porazit Čínu

Čínský prezident Si Ťin-pching naopak vyzval k širší mezinárodní spolupráci a otevřenému přístupu k novým technologiím. Ve svém projevu v Indii před zástupci zemí Globálního jihu zdůraznil potřebu sdílení a rozvoje otevřených zdrojů. Opětovně navrhl vytvoření globálního paktu pro správu umělé inteligence, ačkoliv neposkytl podrobnosti o jeho konkrétním rámci. Rozdílná vyjádření obou státníků podtrhují hluboký nedostatek důvěry a chybějící konsenzus mezi oběma velmocemi.

Spojené státy vnímají svou dominanci v tomto odvětví jako klíčové strategické aktivum, které je třeba chránit a vyvážet pouze přátelským zemím. Čína, která v technologickém závodě mírně zaostává, naopak prosazuje otevřenější globální model. Téma umělé inteligence má být jedním z hlavních bodů nadcházejícího summitu obou lídrů ve Washingtonu. Předchozí jednání v Pekingu přinesla v oblasti bezpečnostních pravidel pouze omezené výsledky.

Čínský vývoj umělé inteligence v minulých letech zaostával za americkými konkurenty kvůli technologickým omezením ze strany Washingtonu. Tyto sankce limitují přístup čínských firem k pokročilým čipům nezbytným pro trénování složitých modelů. Čínský startup DeepSeek však šokoval odvětví modelem, který dosáhl výkonu předních amerických systémů s využitím výrazně nižších výpočetních zdrojů. Na tento úspěch navázaly další čínské společnosti jako Alibaba, Z.AI, Minimax a Moonshot, které představily stejně schopné systémy.

Rychlý pokrok čínských laboratoří doprovázejí rostoucí obvinění ze strany amerických orgánů i soukromých společností. Washington spolu s firmami OpenAI a Anthropic podle CNN tvrdí, že čínské firmy zneužívají americké duševní vlastnictví prostřednictvím takzvané destilace. Tento proces spočívá v trénování vlastních modelů na výstupech pokročilých amerických systémů. Americké federální úřady včetně FBI a NSA obvinily čínské technologické firmy z krádeží v průmyslovém měřítku.

Společnost Anthropic ve své zprávě detailně popsala pokusy o zneužití svých systémů ze strany aktérů napojených na čínskou vládu. Podle zprávy byly tyto systémy zneužívány k vývoji zbraní a sledování menšin, například Ujgurů v Sin-ťiangu. Vyšetřování odhalilo, že čínský model Kimi od společnosti Moonshot tajně přesměrovával dotazy uživatelů přímo na model Claude od Anthropicu. Podobných praktik se podle zprávy dopouštěly i další čínské subjekty včetně firmy DeepSeek.

Peking veškerá nařčení z krádeží a nekalé soutěže kategoricky odmítl. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun uvedl, že šíření narativů o hrozbách poškozuje úsilí o globální správu technologie. Čínský ministr státní bezpečnosti Čchen I-sin naopak obvinil Spojené státy z hegemonistických praktik a vytváření uzavřených ekosystémů. Podle něj americké restrikce narušují globální dodavatelské řetězce a zhoršují nerovnováhu v rozvoji celého odvětví.

Čínský státní deník Global Times odmítl nedávnou esej šéfa společnosti Anthropic Daria Amodeiho jako příručku studené války. Podle deníku je skutečným cílem amerických výzev k bezpečnostnímu zpomalení snaha o zadržování Číny. Na rozdíl od Spojených států je veřejný diskurz v Číně o rizikách umělé inteligence značně omezen přísnou státní kontrolou médií. Průzkumy navíc ukazují vyšší míru důvěry čínské veřejnosti vůči novým technologiím ve srovnání s americkou populací.

Podmínky pro bilaterální dialog mezi oběma velmocemi zůstávají složité a provází je nedostatek vzájemné důvěry. Washington se obává, že by spolupráce mohla Číně posílit vojenské a ekonomické schopnosti. Peking naopak vnímá americké odvolávání se na národní bezpečnost jako záminku k brzdění svého technologického vzestupu. Čínská strana požaduje, aby Spojené státy nejprve zaručily dodržování dohodnutých pravidel ze strany svých soukromých technologických společností.