Patrick Karegeya (ex-velitel rwandské rozvědky)

Ukrajinská lékařka Nadežda Buyanová, která žije v Moskvě, byla ruským soudem odsouzena k pěti a půl letům vězení poté, co ji matka jednoho z jejích pacientů veřejně obvinila z výroků, které údajně pronesla o ruských vojácích v souvislosti s válkou na Ukrajině. Na její případ upozornil The Guardian.

Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) právě dokončila jednu z posledních klimatických směrnic Bidenovy administrativy, která se zaměřuje na omezení úniků metanu – silného skleníkového plynu s výrazným vlivem na změny klimatu. 

Česko si na závěr probíhajícího týdne připomene události sametové revoluce, při které v roce 1989 padl komunistický režim. Už několik let přitom platí, že v zemi během některých státních svátků zůstávají obchody ze zákona uzavřené. Je to i případ dvou ze tří podzimních svátků. 

Nově zvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se údajně líbí dva body mírového plánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Prvním z nich je navrhovaná náhrada některých amerických vojenských jednotek v Evropě těmi z Ukrajiny, druhým sdílení kritických zdrojů. 

Záchranné složky vyjížděly v úterý vpodvečer k vážné nehodě autobusu a tramvaje v pražské Libni, která si vyžádala několik zraněných. Nikdo z nich není v ohrožení života, ačkoliv řidiče autobusu museli vyprostit hasiči. 

Velkou Británií otřásá velký skandál uvnitř anglikánské církve, kde mělo docházet k týrání a sexuálnímu zneužívání. Canterburský arcibiskup Justin Welby dnes oznámil rezignaci, protože nezajistil řádné vyšetření zmíněných činů. Welby odstupuje se svolením britského krále Karla III.

U sokolovského soudu dnes padl rozsudek v případu předloňského požáru prodejny řetězce Penny Market v Chodově. Mladík dostal za neúmyslné zapálení budovy podmíněný třicetiměsíční trest. Musí však zaplatit škodu ve výši přes 50 milionů korun, informovala Česká televize. 

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.

Na letošním summitu COP29 se rozvinula diskuse o různých přístupech k boji proti klimatické změně. V projevu maďarského premiéra Viktora Orbána a britského premiéra Keira Starmera se odrazily odlišné názory na to, jak by měly země přistupovat ke snižování emisí a k otázkám udržitelného rozvoje.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump už má jasno v některých jménech, která chce dosadit do své vládní administrativy. Většinou se jedná o zkušené osobnosti s úzkými vazbami nejen na Trumpa, nýbrž i na Republikánskou stranu či dokonce bývalé prezidenty.

Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.

V hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku, se koná 29. konference COP o klimatické změně, kde světoví lídři a diplomaté usilují o dosažení nových cílů financování klimatických opatření pro rozvojové země. Tento závazek, který je součástí Pařížské dohody, má do roku 2025 přinést významné navýšení předchozího příslibu ve výši 100 miliard dolarů ročně, určeného k podpoře snižování emisí a adaptace na klimatické dopady v chudších zemích. Rozpory mezi očekáváním rozvojových zemí a možnostmi bohatších států jsou však výrazné a jednání se podle BBC vyostřují.

Na konferenci COP29 se objevují další silné projevy od světových lídrů o klimatických problémech, kterým jejich země čelí. Jeden z nejvýraznějších projevů pronesla prezidentka Marshallových ostrovů Hilda Heine.

Letošní rok představuje „ukázkovou lekci destrukce klimatu,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres při svém vášnivém projevu na zahájení konference. Ve svém projevu Guterres vykreslil situaci jako katastrofální: rodiny prchající před bouřemi, zničenou biodiverzitu v přehřátých oceánech, pracovníky a poutníky kolabující v nesnesitelném horku, povodně ničí nejen komunity, ale i infrastrukturu, a děti jdou spát hladové, protože sucho pustoší úrodu. Podle něj jsou všechny tyto tragédie zesilovány změnou klimatu způsobenou člověkem. 

Pokud je pro vás klíčová efektivní správa podnikání bez zbytečných nákladů a starostí, pak virtuální sídlo představuje ideální řešení.

Návrat nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu s sebou nese možnost zásadních změn ve Federálním rezervním systému USA (Fed). Hlavním otazníkem se nyní stává nejen to, jak bude centrální banka pod Trumpovým vedením fungovat, ale zda vůbec bude fungovat nadále.

Evropská unie podle serveru Politico téměř jistě nedodrží globální termín pro nové klimatické cíle. Paradoxně se tak ale děje v situaci, kdy se sama chystá upozorňovat svět na důležitost těchto cílů.

Dva floridští zákonodárci, známí svými tvrdými postoji vůči Číně, jsou údajně kandidáty na klíčové zahraničně-politické pozice v administrativě nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa. Uvedl to server BBC.

Trumpův skeptický postoj k problematice klimatu by podle odborníků mohl vážně ohrozit efektivitu a operace americké armády. Navrhované změny, jako rozpuštění Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nebo omezování snah o snižování závislosti Pentagonu na fosilních palivech, považují za velmi rizikové jak současní představitelé ministerstva obrany, tak i bývalí národní bezpečnostní úředníci.