Roman Chlíbek (vakcinolog)

Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosáhlo kritického bodu poté, co prezident Donald Trump varoval Írán, že čas pro vyjednání nové dohody se neúprosně krátí. K íránským břehům se v těchto hodinách přesouvá masivní americká armáda v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Trump na sociálních sítích uvedl, že tato flotila je ještě větší než ta, kterou Spojené státy nedávno vyslaly k Venezuele, a je připravena splnit své úkoly „rychle a v případě potřeby i násilím“.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich, o jehož nástupu do čela lidovců se v politických kuloárech hovořilo již dlouhé měsíce, ve středu oficiálně potvrdil svou kandidaturu na post předsedy KDU-ČSL. 

Americký technologický gigant Amazon oficiálně potvrdil propuštění dalších 16 000 zaměstnanců. Toto oznámení přišlo jen několik hodin poté, co se informace o nové vlně redukce pracovních míst dostala k personálu prostřednictvím e-mailu, který byl podle všeho rozeslán omylem. Zpráva, kterou měla možnost vidět stanice BBC, byla odeslána v úterý pozdě večer a zmiňovala výpovědi pro pracovníky v USA, Kanadě a Kostarice v rámci snahy o posílení společnosti.

Lídři českých opozičních stran se rozhodli pro radikální krok a začali shromažďovat podpisy pro vyvolání hlasování o nedůvěře vládě Andreje Babiše. Reagují tak na uniklé SMS zprávy ministra zahraničí Petra Macinky, které byly adresovány poradci prezidenta Petru Kolářovi a které sám prezident Petr Pavel označil za pokus o vydírání hlavy státu. Opozice vyčítá premiérovi, že se od jednání svého ministra dostatečně nedistancoval a celou situaci pouze bagatelizoval.

Pnutí mezi vládním kabinetem a Pražským hradem po úniku soukromých zpráv Petra Macinky, předsedy Motoristů sobě a člena Babišovy vlády, pokračuje. Macinka v komunikaci s poradcem prezidenta Petra Pavla hovořil o připravenosti vést s hlavou státu „brutální boj“. Premiér Andrej Babiš se ve středu na půdě Poslanecké sněmovny od těchto výroků distancoval a zdůraznil, že jeho kabinet nemá v úmyslu stupňovat napětí v podobě zákopové války mezi Strakovou akademií a Hradem.

Manfred Weber, předseda nejsilnější evropské politické frakce (EPP), přišel s revolučním návrhem na zásadní proměnu vedení Evropské unie. Ve svém středečním projevu v Bruselu vyzval ke sloučení funkcí předsedy Evropské komise a předsedy Evropské rady do jednoho úřadu. Podle Webera je tento krok nezbytný k tomu, aby Evropa v dnešním nestabilním světě dokázala mluvit jedním hlasem a získala skutečný vliv na globální scéně.

Americký prezident Donald Trump se v úterý distancoval od kontroverzních výroků svých nejbližších spolupracovníků ohledně smrti Alexe Prettiho. Sedmatřicetiletý zdravotní bratr z jednotky intenzivní péče byl o víkendu v Minneapolis zastřelen agenty imigračního úřadu ICE. Zatímco Trumpův poradce Stephen Miller označil oběť za „potenciálního atentátníka“, prezident s tímto hodnocením veřejně nesouhlasil.

Očekávání meteorologů z posledních dní se mají naplnit. V Česku bude ve čtvrtek na některých místech sněžit tak vydatně, že si to žádá výstrahu, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Napadne až 10 centimetrů nového sněhu.

Česká republika v tichosti zmírnila pravidla, která měla bránit pohybu ruských špionů pod diplomatickým krytím na našem území. Podle zjištění Seznam Zpráv za tímto krokem stojí nový ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který na poslední chvíli seškrtal přísná bezpečnostní opatření připravená předchozí Fialovou vládou ve spolupráci s tajnými službami a policií.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila ve středu na prestižní univerzitě Sciences Po v Paříži s mrazivým varováním ohledně budoucnosti mezinárodní politiky. Podle jejích slov je světový řád, jak jsme ho znali, u konce a je nepravděpodobné, že by se někdy vrátil do své původní podoby. Frederiksenová zdůraznila, že Evropa a Spojené státy musí i přes současné neshody držet při sobě, aby dokázaly čelit hrozbám, které přicházejí především z Ruska.

Slovenský premiér Robert Fico, který patří k nejvýraznějším evropským spojencům Donalda Trumpa, vyjádřil podle webu Politico vážné znepokojení nad psychickým stavem amerického prezidenta. Během minulého týdne se měl Fico na okraji summitu EU v Bruselu svěřit svým evropským kolegům, že byl šokován způsobem, jakým s ním Trump mluvil během jejich osobního setkání v sídle Mar-a-Lago, které se uskutečnilo 17. ledna.

Černomořské město Oděsa se ocitlo v přímém hledáčku ruské armády. Vzhledem k tomu, že se Moskva nedokáže k hlavnímu ukrajinskému přístavu přiblížit po moři ani po souši, zintenzivnila v posledních měsících dálkové údery pomocí raket a bezpilotních letounů. Tato eskalace mění Oděsu v jedno z nejnebezpečnějších míst války, přičemž útoky jsou nyní hlášeny téměř na denní bázi.

Americký prezident Donald Trump poskytl rozsáhlý rozhovor časopisu New York Magazine, v němž se věnoval svému zdravotnímu stavu a stárnutí. Devětasedmdesátiletý šéf Bílého domu hned v úvodu setkání varoval redaktora Bena Terrise před zveřejněním negativních informací. Pohrozil redakci žalobou, pokud by článek vykresloval jeho kondici v nepříznivém světle, a dodal, že na takové příběhy bude čas možná za několik let, kdy už to podle něj nikoho nebude zajímat.

Meteorologové zveřejnili výhled počasí na nadcházející čtyři týdny, který pokrývá období do 22. února 2026. Podle aktuálních dat se očekává, že teplotní trend z ledna bude pokračovat i nadále, což znamená, že celé období by mělo být jako celek teplotně průměrné. Nejnižší noční teploty se budou nejčastěji pohybovat v rozmezí -1 až -5 °C, ovšem při vyjasnění nebo na sněhové pokrývce mohou klesnout i hlouběji. Denní maxima by měla dosahovat +1 až +5 °C.

Evropská unie a Spojené státy připravují rozsáhlý desetiletý „plán prosperity“, který má po ukončení konfliktu zajistit obnovu Ukrajiny a její rychlou integraci do evropských struktur. Podle osmnáctistránkového dokumentu, který získal server Politico, je cílem mobilizovat až 800 miliard dolarů z veřejných i soukromých zdrojů. Tento ambiciózní záměr, představený na nedávném summitu v Bruselu, počítá s Ukrajinou jako s budoucím investičním centrem a členským státem EU, ovšem jeho realizace je podmíněna trvalým příměřím, které zůstává v nedohlednu.

Postup ministra zahraničí Petra Macinky vůči hlavě státu vzbuzuje otázky o samotných základech demokratického vyjednávání, o to více v případě, kdy jedním z aktérů je právě šéf české diplomacie. Prezident Petr Pavel otevřeně označil ministrovy noční zprávy za nepřípustný pokus o vydírání a nátlakové metody, které jsou v ústavním systému neakceptovatelné. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal s rakouským kancléřem Christianem Stockerem o kritické energetické situaci na Ukrajině. Rusko podle jeho slov každodenně útočí na infrastrukturu s cílem nechat obyvatele bez elektřiny a tepla, a proto vyzdvihl nedávné rozhodnutí Rakouska vyčlenit finanční prostředky na podporu ukrajinského energetického sektoru. Oba státníci se zabývali i dalšími možnostmi posílení odolnosti ukrajinské sítě.

Premiér Andrej Babiš se pokouší vnést klid do vyhroceného sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou. Na sociální síti X označil současný konflikt za nesprávný a oba aktéry vyzval k přímému jednání. Podle premiéra se politické rozepře vždy vyřeší lépe a rychleji u společného stolu než prostřednictvím ostrých vzkazů a mimořádných tiskových konferencí, které situaci jen dále eskalují.

Ministr zahraničí Petr Macinka reagoval na tiskové konferenci, na níž nepustil některé novináře, na obvinění z vydírání, které vůči němu vznesl prezident Petr Pavel. Šéf diplomacie se nejprve ironicky omluvil veřejnosti, že musí sledovat jeho spor místo „skvělých a úžasných nápadů“ opozice, zároveň však odmítl, že by se dopustil čehokoliv nezákonného. Podle Macinky nejde o vydírání, nýbrž o běžné politické vyjednávání, jehož podstatou je snaha ovlivnit postoj jiného politika, v tomto případě prezidenta.