Rudolf Slánský byl československý komunistický politik, dlouholetý člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa a generální tajemník ÚV KSČ. Popraven byl v rámci politických procesů počátkem 50. let 20. století.
Slánský se narodil se v roce 1901 v Nezvěsticích na Plzeňsku v rodině židovského obchodníka Šimona Slánského. Absolvoval gymnázium v Plzni a po konci první světové války odešel do Prahy. Začal se stýkat s levicově zaměřenými intelektuály a v roce 1921 stál u vzniku Komunistické strany Československa.
Během vnitrostranické krize o osm let později se postavil na stranu radikálního stalinistického křídla vedeného právě Gottwaldem. Tato skupina, známá jako "karlínští kluci", stranu nakonec ovládla a Slánskému se tak otevřela cesta k rychlému kariérnímu vzestupu.
Druhou světovou válku prožil Slánský z větší části v Moskvě. V ruském hlavním městě jej postihla osobní tragédie. V říjnu 1943 unesla neznámá žena jeho tříměsíční dceru Naďu, která se už nikdy nenašla. Po návratu do Československa byl Slánský jmenován generálním tajemníkem strany. Systém, který jako muž číslo dvě v hierarchii komunistické strany pomáhal po únoru 1948 uvést do chodu, se však zanedlouho obrátil proti němu.
V září 1951 byl Slánský nařčen z toho, že v KSČ budoval paralelní mocenské centrum, načež přišel o funkci generálního tajemníka ÚV KSČ. To ale byla teprve předehra; v listopadu 1951 byl zatčen a podroben řadě tvrdých výslechů.
Slánského cesta k "doznání" byla typická pro většinu komunistických funkcionářů. Nejprve věřil, že prokáže svou nevinu a nechtěl učinit vynucovaná doznání. Vyšetřovatelům se však nakonec podařilo dosáhnout svého cíle. Morálně zlomený vězeň číslo 2359/865 souhlasil s tím, že sehraje roli, kterou mu přisoudili zákulisní tvůrci procesu.
Slánský, jehož popel byl po popravě v prosinci 1952 rozprášen na neznámých místech ve středních Čechách, se dočkal právní a občanské rehabilitace až v roce 1963. Ještě dalších pět trvalo, než bylo jeho jméno očištěno i v rámci stranických rehabilitací.
(Zdroj: ČTK)
* 31. července 1901
† 3. prosince 1952
Vzdělání: gymnázium v Plzni
Nebyly nalezeny žádné články
* 31. července 1901
† 3. prosince 1952
Vzdělání: gymnázium v Plzni
Aktuálně se děje
včera
Zemřel Walter Koenig. Podobně jako Stewarta ho proslavil Star Trek
včera
Chorý po čtvrté červené v dresu Slavie v Edenu končí. Zná tresty na všech frontách
včera
Česká pošta představila plán transformace. Odhalila, co bude s pobočkami
včera
Legenda české atletiky Fibingerová se vážně zranila
včera
Babiš nebude nadšený. Pavel se chystá na další jednání vlády
včera
Ohavnost. Rusové nemají na ledě co dělat, udeřili opoziční politici
včera
Mýto pro nákladní auta se v průběhu příštího roku změní, předpokládá ministerstvo
včera
Harvard a Yale. Nejstarší a nejprestižnější americké univerzity slaví svá výročí
včera
Je to nepřijatelné. Šťastný se zlobí na CAS kvůli návratu ruských hokejistů
včera
Železniční tragédii ve Španělsku nepřežil Čech, potvrdilo ministerstvo
včera
Rusové se mohou vrátit na hokejové MS. Česko už zareagovalo
včera
Binance přišla o miliardy dolarů při útoku hackerů. Stopy vedou ke Kimovi
včera
Sparta s Plzní nestačily na své soupeře v Evropské lize. Jablonec překvapil
včera
Moskva čelila jednomu z největších ukrajinských útoků za poslední roky
včera
Vražda v Jablonci. Kriminalisté obvinili podezřelého, na soud si počká ve vazbě
včera
Tesco v Česku skončí, nahradí ho Albert. Firmy oznámily velký obchod
včera
Zemřela pracovnice ambasády v Tel Avivu. Došlo k tragické nehodě
včera
Zemřel legendární britský herec Patrick Stewart
včera
Počasí o víkendu: V Česku se ochladí, na horách napadne sníh
29. října 2026 21:16
Rusko zaútočilo na přeplněné ukrajinské nádraží, zabilo 14 lidí. Nepřijatelné, zareagoval Macron
Francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil Rusko z toho, že si namísto deeskalace zvolilo další eskalaci konfliktu. Stalo se tak po čtvrtečním úderu ruského dronu na přeplněné nádraží v ukrajinském městě Dnipro, při kterém zemřelo nejméně čtrnáct lidí. Tragický útok zasáhl nástupiště, kde v té době stály příměstský a osobní vlak.
Zdroj: Libor Novák