státní rozpočet

Miroslav Kalousek

Opozice a vláda se hádají nad návrhem rozpočtu, Zaorálek vyčinil Kalouskovi

Tradiční spory a kritika ze strany opozice provázely dopolední rozpravu poslanců nad návrhem státního rozpočtu na příští rok. Debata bude pokračovat odpoledne po polední přestávce. Očekává se, že vládní koalice prosadí schválení základních parametrů rozpočtu a posunutí rozpočtu do dalšího kola projednávání.
Miloš Zeman v Poslanecké sněmovně

"Trošku chucpe..." Opozice ztrhala Zemanův projev o státním rozpočtu

Ze zhruba dvanáctiminutového projevu prezidenta Miloše Zemana ve Sněmovny k návrhu rozpočtu na příští rok zaujala část poslanců slova o rušení daňových výjimek, energetice a debatě o klimatické změně. Podle vicepremiéra a předsedy ČSSD Jana Hamáčka byl projev standardní a očekávatelný. Podobnost projevu s řečí, kterou Zeman pronesl před poslanci před rokem, vyplývá podle Hamáčka z obdobné struktury letošního a příštího rozpočtu.
Alena Schillerová

Schillerová: Návrh rozpočtu je kvalitní, má rekordní investice

Návrh rozpočtu na příští rok je kvalitní a přináší rekordní investice na nedostatečnou infrastrukturu i rekordní objem peněz do vzdělávání. Poslancům to dnes při představování návrhu státního rozpočtu řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Poslanci dnes mají schvalovat jeho základní parametry včetně schodku 40 miliard korun. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová za ČSSD označila navrhovaný rozpočet za dobrý kompromis.
Poslanecká sněmovna, ilustrační foto

Sněmovna jedná o rozpočtu. Poslanci vzali na vědomí loňské hospodaření státu

Sněmovna dnes vzala na vědomí loňské hospodaření státu. Státní rozpočet skončil schodkem přebytkem 2,9 miliardy korun zatímco schválený rozpočet předpokládal schodek 50 miliard korun. Výhrady k hospodaření státu projevil ve svém stanovisku Nejvyšší kontrolní úřad. Na jeho základě pak přijal sněmovní kontrolní výbor usnesení, v němž konstatuje, že rozpočtová politika vlády snižuje odolnost státního rozpočtu vůči budoucímu možnému zpomalení ekonomiky.
Miloš Zeman ve Sněmovně

Prezident Zeman dorazil do Sněmovny. Zavtipkoval o svém zdraví

Prezident Miloš Zeman dorazil dnes dopoledne do Poslanecké sněmovny. Před poslanci hodlá podpořit návrh státního rozpočtu na příští rok, který vláda připravila se schodkem 40 miliard. Opozice návrh kritizuje a navržený deficit označuje za příliš vysoký. Zeman už dříve řekl, že návrh podporuje a pokud v něm Sněmovna při projednávání neudělá zásadní změny, je připraven zákon o státním rozpočtu podepsat.
Jiří Dolejš (KSČM)

KSČM podpoří rozpočet, chce ale "doladit". Dolejš odmítl kritiku opozice

Komunisté podpoří návrh rozpočtu na příští rok v prvním čtení, budou ale přemýšlet, zda se určité detaily nedají zlepšit. Na dnešní tiskové konferenci před zahájením schůze Sněmovny to řekl poslanec KSČM Jiří Dolejš. Návrhy strany jsou zhruba v řádu miliardy korun, jde o věci předjednané a dohodnuté, dodal.
Vít Rakušan

Na státní rozpočet se snáší kritika. Opozici vadí deficit a nízké výdaje

TOP 09 bude navrhovat snížení výdajů i deficitu státního rozpočtu na příští rok o 20 miliard korun a to, aby podíl investičních výdajů vůči celkovým činil alespoň deset procent. V takovém případě by byla strana ochotna jednat o podpoře návrhu rozpočtu, v opačném případě ji vylučuje. Na dnešní tiskové konferenci před zahájením schůze Sněmovny to řekl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.
Miroslav Kalousek

Projde zvýšení daní a státní rozpočet? Poslance čeká náročný týden

Poslanci se začnou příští týden zabývat návrhem státního rozpočtu na příští rok. Předlohu přijde do Sněmovny ve středu podpořit prezident Miloš Zeman. Na mimořádné schůzi budou poslanci v pátek pokračovat ve schvalování sporného zvýšení některých daní, zejména z tabákových výrobků, lihu a hazardu. Ve čtvrtek by se měli vrátit ke sledovanému projednávání výročních zpráv České televize.
Jiří Dolejš (KSČM)

Zvýšení daní od 1. ledna 2020? Podle Dolejše je to možné stihnout

Daňový balíček, který zvyšuje zdanění alkoholu nebo tabáku, je reálné schválit tak, aby začal platit od prvního ledna. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Komunisté hodlají podle něj balíček na mimořádné páteční schůzi Poslanecké sněmovny podpořit. Předseda STAN Vít Rakušan upozornil, že v současné podobě daňový balíček zřejmě neschválí Senát.
Ilustrační foto

Volby v příštím roce by měly stát 807 milionů, víc než letos

Na volby v příštím roce by mělo jít ze státního rozpočtu 807 milionů korun. Je to o 116 milionu korun víc, než má jít z rozpočtu letos. Stojí to v návrhu státního rozpočtu na příští rok. V příštím roce se uskuteční krajské volby a volby do třetiny Senátu. Během roku také občané vybírají obecní zastupitele v několika desítkách obcí, kde se zastupitelstva rozpadla.
Zdravotnictví

Krize ve zdravotnictví trvá. Babiš se s odbory nedohodl, Vojtěch pod palbou kritiky

Zástupci krizového štábu zdravotníků a premiér Andrej Babiš (ANO) se dnes neshodli na posílení výdajů na zdravotnictví na příští rok z rezerv zdravotních pojišťoven. Znovu se sejdou začátkem příštího týdne. Novinářům to dnes po schůzce řekla předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková. Premiér Andrej Babiš (ANO) ČTK řekl, že slíbené dodatečné výdaje a požadavky krizového štábu se liší o téměř sedm miliard. Setkat se chce s představiteli poskytovatelů všech druhů péče.
Andrej Babiš

Babiš se chvástá: Ano, už je líp. A ten pohřeb Karla Gotta...

Premiér Andrej Babiš (ANO) se ve svém pravidelném týdenním hlášení věnuje smrti Karla Gotta i následným dohadům ohledně jeho státního pohřbu. Kromě toho se ale také chválí, jak se díky němu a jeho hnutí vede Čechům lépe - navzdory tomu, co opakovaně říká opozice.
Poslanecká sněmovna, ilustrační foto

Ve Sněmovně začne bitva o rozpočet. Vláda chce přidat důchodcům, učitelům i rodičům

Mezi hlavní výdajové priority vlády v návrhu státního rozpočtu na příští rok patří zvýšení starobních důchodů, větší objem peněz na platy ve školství, zvýšení rodičovské nebo posílení rozpočtu ministerstva obrany. Vláda chce v příštím roce prostřednictvím rozpočtu vydat 1,618 bilionu korun a naopak chce získat 1,578 bilionu na příjmech. Schodek navrhuje na úrovni 40 miliard, což je stejně jako letos.
KSČM, ilustrační foto

Vedení KSČM doporučilo poslancům ve výboru podpořit státní rozpočet

Poslanci KSČM by měli podle doporučení stranického vedení podpořit příští týden v rozpočtovém výboru Sněmovny návrh státního rozpočtu na rok 2020, který počítá se schodkem 40 miliard korun. Novinářům to po dnešním zasedání výkonného výboru komunistů řekl jejich předseda Vojtěch Filip. O podpoře v prvním čtení se komunisté definitivně rozhodnou po schůzce ANO a KSČM ke zdravotnictví, která se bude konat za týden. Jednání se dnes účastnili i premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Vojtěch Filip

Filip doporučí vedení KSČM, ať podpoří rozpočet. Na jednání přijde i Babiš

Předseda KSČM Vojtěch Filip doporučí výkonnému výboru strany, aby před prvním čtením ve Sněmovně podpořil státní rozpočet na příští rok. Novinářům to dnes řekl při příchodu na zasedání, kterého se účastní i premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Schillerová uvedla, že přichází s optimistickou náladou. Vláda ANO a ČSSD bude hlasy komunistů potřebovat, aby rozpočet prosadila. Výbor KSČM dnes doporučí poslaneckému klubu, jak hlasovat při prvním čtení.
EUR - evropská měna

Slovensko zápolí se státním rozpočtem, schodek extrémně roste

Schodek státního rozpočtu Slovenska se za první tři čtvrtletí meziročně ztrojnásobil a dosáhl 1,84 miliardy eur (47,5 miliardy Kč). Dostal se tím skoro na hodnotu, která je plánovaná na celý rok. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo slovenské ministerstvo financí. Úřad již dříve uvedl, že letošní hospodaření státu ovlivňuje i nákup stíhaček pro armádu.

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 2 hodinami

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 3 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 5 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

Přeživší zemětřesení popsali chvíle hrůzy a destrukce. Venezuele nabízí pomoc celý svět

Obyvatelé venezuelského hlavního města Caracasu popsali momenty hrůzy a destrukce, které provázely ničivé otřesy země. Lidé v panice utíkali z kymácejících se budov a následně strávili dlouhé hodiny venku na prostranstvích, přičemž mnozí z nich našli útočiště ve školách přeměněných na nouzová centra. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy