Karlovarský kraj zváží vyhlášení stavu hromadného postižení
Krizový štáb Karlovarského kraje, který odpoledne projedná současnou epidemickou situaci v regionu, zváží i vyhlášení stavu hromadného postižení osob. V kraji trvá nedostatek lůžek intenzivní péče pro pacienty s koronavirem. ČTK to řekla mluvčí krajského úřadu Jana Pavlíková.
Pardubickému kraji musí pomoci soukromá zařízení, lázně i vojenské nemocnice, říká Válek
Pomoci Pardubickému kraji, který ve svých nemocnicích během koronavirové pandemie zcela vyčerpal lůžkovou kapacitu, musejí i všechna soukromá zařízení v okolí, včetně lázní čí vojenských polních nemocnic. Člen Sněmovního výboru pro zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) míní, že ministerstvo zdravotnictví musí dát na seznam i privátní nemocnice, které se například specializují na plastiku. „Bohužel všechny v něm nejsou. Pardubický kraj se ocitl v situaci, kdy se protrhla hráz a je nutné povolat všechny bagry. Jsme ve válce, a tak nemůžeme dělat žádné rozdíly,“ říká pro EuroZprávy.cz šéf opozičního AntiCovid týmu Vlastimil Válek.
Blatný zatím nevidí důvod k přijetí drakonických opatření
Pokud se nemocnice dostanou do situace, kdy budou muset zastavit veškerou jinou než intenzivní péči, musela by se přijmout drakonická opatření proti šíření koronaviru. V debatě televize CNN Prima News to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). V takové situaci ale podle něj Česko zatím není.
Pandemie dál zaměstnává svět. V Česku přibylo přes 6 tisíc nakažených
Index rizika protiepidemického systému PES zůstává druhý den na 75 bodech a ve čtvrtém z pěti stupňů pohotovosti. Reprodukční číslo ukazující rychlost šíření epidemie k dnešku stouplo jen o tisíciny.
Reprodukční číslo znovu stouplo, přibylo 11 192 nakažených
Aktuální skóre protiepidemického systému PES je ve čtvrtém z pěti stupňů pohotovosti, ačkoliv reprodukční číslo stouplo na 1,19. Vyšší je i průměrný počet nově nakažených na 100.000 obyvatel za poslední dva týdny a čtrnáctidenní průměr nakažených mezi seniory.
Neodkládejte kvůli koronaviru vyšetření srdce. Podcenění může skončit fatálně, varují kardiologové
Čeští kardiologové varují, že zanedbané infarkty a neochota jet do nemocnice anebo k lékaři na preventivní prohlídku kvůli obavě z nákazy koronaviru se časem promítne v podobě exploze případů srdečního selhání. „Ve všech evropských zemích včetně Česka jsme loni zpozorovali 25 až 75% pokles výskytu infarktů. Shodli jsme se, že uvedený jev způsobila především neochota nemocných volat záchrannou službu a dorazit do nemocnice, protože mají strach, aby nechytli infekci,“ říká předseda České kardiologické společnosti (ČKS) Aleš Linhart. Pacienti, kteří mají problémy se srdcem, by se měli dát naočkovat proti covidu-19, neboť patří do nejohroženější skupiny z hlediska úmrtnosti.
Zdravotníci při rozhodování o péči nemají zohledňovat věk či dobu dožití
Zdravotníci by neměli při rozhodování o péči pro pacienta zohledňovat taková kritéria, jako je věk či předpokládaná doba dožití. Je to v rozporu s platným právem. Pacienty není možné diskriminovat ani na základě jiných kritérií, která nesouvisí s předpokládaným klinickým výsledkem péče.
S koncem nouzového stavu kolaps nenastane. Vláda jen straší lidi a politikaří, říká exministr Heger
Neprodloužení nouzového stavu v době koronavirové pandemie nevyvolá podle bývalého ministra zdravotnictví Leoše Hegera v zemi kolaps. „Zákon o ochraně veřejného zdraví může stanovit řadu restrikcí, aby nedošlo k úplnému chaosu. Vláda lidem nezdůraznila, že takovou gescí ministerstvo zdravotnictví disponuje. Místo toho kabinet politikaří a veřejnost jen straší, jaké katastrofické scénáře nás čekají, když nebudeme mít nouzový stav,“ říká pro EuroZprávy.cz Leoš Heger.
OBRAZEM: V první linii. V pražském Motole testují i očkují ve velkém
V pondělí sice s největší pravděpodobností skončí nouzový stav, boj s koronavirem ale v Česku bude pokračovat i nadále za pomoci testování či očkování. Obojí v současnosti probíhá kupříkladu v pražské Fakultní nemocnici v Motole, která je největším zdravotnickým zařízením v zemi.
PES je zpět na 71 bodech. Nakažených přibylo více než před týdnem
Koronavirus nadále trápí Česko i celý svět. Rizikové skóre protiepidemického systému PES je k dnešku 71 bodů ze sta, dál tedy odpovídá čtvrtému z pěti stupňů pohotovosti. Reprodukční číslo stouplo oproti sobotě o jednu setinu na 1,05. Za první víkendový den přibylo 4800 nakažených, je to více než před týdnem.
Index PES stoupl, přibylo přes 8 tisíc nakažených. Do ČR míří další vakcína
Do Česka dnes dorazí první dodávka vakcíny proti koronaviru od firmy AstraZeneca. V první dodávce by mělo být asi 20.000 očkovacích dávek. Protiepidemické skóre PES k dnešku stouplo o dva body na 73, odpovídá tak čtvrtému stupni pohotovosti. Země se nadále řídí opatřeními pro nejpřísnější, pátý stupeň.
Zdravotní systém nebyl na pandemii připraven, míní exministr Vojtěch
Zdravotní systém nebyl na pandemii koronaviru před rokem připraven. Poskytovatelé zdravotní péče nesdíleli data, několik měsíců trvalo, než se všichni připojili na jeden centrální systém. Data o počtu pozitivních případů se v počátku sbírala se zpožděním a sdílela se prostřednictvím excelových tabulek.
Očkování zdravotníků už snížilo nemocnost, tvrdí Blatný
Očkování zdravotníků proti koronaviru se podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) už začalo projevovat na poklesu jejich aktuální nemocnosti. Řekl to v dnešním pořadu Epicentrum serveru Blesk Zprávy. Aktuálně nakažených bylo k úterý podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), která má ČTK k dispozici, 3373. Před týdnem byl počet zhruba o 900 vyšší.
Blatného odchod je spekulací, za pomalou vakcinací stojí výroba. Analýzy netajíme, říká Peterová
ROZHOVOR – Údajně připravovaný odchod ministra zdravotnictví Jana Blatného z funkce pokládá za pouhou spekulaci. Proto tisková mluvčí resortu Barbora Peterová nehodlá komentovat informaci, kterou mají disponovat zdroje diskuzního televizního pořadu Otázky Václava Moravce. „Nebudeme na zmíněnou zprávu nikterak reagovat,“ říká Peterová. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz odmítá kritiku za pomalou vakcinaci proti covidu-19. „Vše je odvislé podle toho, jak chodí dodávky vakcín. Jedná se totiž o výrobní proces, na který bohužel ministerstvo nemá přímý vliv.“
Alespoň jednu dávku vakcíny dostalo v Česku 39 procent zdravotníků
Alespoň jednu dávku vakcíny proti koronaviru dostalo 39 procent zdravotníků, očkováno též k čtvrtku bylo 71.878 lidí starších 80 let. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Registraci k očkování provedlo přes 200.000 lidí této věkové kategorie, tedy téměř polovina. Skoro 80.000 osob nad 80 let má rezervovaný termín.
Do registru k očkování se začali hlásit zdravotníci
Registr k očkování proti covidu-19 začal dnes odpoledne fungovat i pro zdravotníky. Za první zhruba hodinu se jich na webu podle mluvčího Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT) Lukáše Trnky registrovalo asi 2200. Ministerstvo zdravotnictví už dříve uvedlo, že většina nově zaregistrovaných zdravotníků nedostane rovnou termín k očkování, protože vakcíny není dostatek.
Reprodukční číslo dál roste, premiér Babiš podstoupil očkování
Rizikové skóre protiepidemického systému PES je navzdory pokračujícímu růstu reprodukčního čísla druhý den na 69 bodech. Česko, kde v sobotu přibylo přes 4000 nakažených, je od dnešního dne pro Německo oficiálně vysoce rizikovou oblastí kvůli vysokým počtům infikovaných. Vyplývají z toho komplikace pro pendlery i běžné cestující.
Očkování nejrizikovějších skupin se kvůli nižším dodávkám asi o měsíc opozdí
Naočkování nejrizikovější skupiny, do které patří lidé nad 80 let a zdravotníci, bude mít proti původnímu plánu zpoždění zhruba o měsíc. Původně mělo skončit v únoru, potrvá ale nejspíš do konce března. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Důvodem jsou podle něj nynější nižší dodávky vakcíny.
V Česku se prohlubují nerovnosti v oblasti zdraví, píše se ve zprávě pro vládu
V Česku rostou nerovnosti v oblasti zdraví, peníze by měly jít na prevenci i osvětu. K pozitivům posledních let patří zvýšení minimální mzdy, některé skupiny obyvatel však stále obzvlášť ohrožovala chudoba. Lepší přístup si zaslouží také životní prostředí. Vyplývá to ze Zprávy o kvalitě života, kterou v pondělí projedná vláda.
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny
U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.
před 1 hodinou
Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami
Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.
před 2 hodinami
VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.
před 3 hodinami
Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA
Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.
před 3 hodinami
Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu
Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.
před 4 hodinami
Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu
Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.
před 5 hodinami
Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.
před 5 hodinami
Počasí se má uklidňovat. Povodňová hrozba vyvrcholí ještě dnes
Povodňová hrozba by dnes měla pominout, ale meteorologové ještě naposledy aktualizovali výstrahu před povodňovými jevy. Na některých místech totiž bude ještě hladina stoupat, ale večer už vyprší platnost varování.
před 6 hodinami
Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit
Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.
před 6 hodinami
Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.
před 7 hodinami
Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?
Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.
před 8 hodinami
CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám
Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.
před 9 hodinami
Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu
Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.
před 10 hodinami
Počasí přinese do Česka o víkendu pravý nádech jara
Víkendové počasí v závěru února přinese proměnlivou oblačnost a jarní teploty, které se budou šplhat nad deset stupňů Celsia.
včera
Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona
Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.
včera
Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody
Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.
včera
Kde se zaseklo jednání o míru? Z dvacetibodového plánu zbývá dořešit poslední tři body, řekl Sybiha
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha přinesl nové zprávy o vyjednávání s Ruskou federací, které by mohlo vést k ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Rozhovory, které byly zahájeny v Abú Zabí, se podle něj vyvíjejí slibným směrem a obě strany se shodují na konání dalšího důležitého kola příští týden v Ženevě. Z předloženého dvacetibodového mírového plánu zbývá dořešit již jen poslední tři body, přičemž Sybiha doufá v konstruktivní debatu o konkrétních krocích namísto prázdného řečnění.
včera
Extrémní počasí dostalo zelenou. Trump udělal nejhorší krok za celou dobu svého prezidentství
Americká politika v oblasti ochrany životního prostředí prošla radikálním obratem, který mnozí odborníci považují za nejzávažnější rozhodnutí současného prezidenta. Administrativa Donalda Trumpa oficiálně zrušila klíčový vědecký dokument z roku 2009, který definoval emise skleníkových plynů jako hrozbu pro veřejné zdraví. Tímto krokem vláda prakticky ztratila právní nástroje k omezování vypouštění oxidu uhličitého či metanu, tedy látek, které vědecká komunita jednoznačně spojuje s extrémními projevy počasí, jako jsou sucha a ničivé vlny veder.
včera
Mexiko v plamenech. Nevycházejte z domu, nabádají USA Američany. Varování kvůli nepokojům vydalo i Česko
Vlna násilí, která v Mexiku vypukla po zabití obávaného drogového bosse Nemesia „El Mencha“ Oseguery Cervantese, přiměla americké úřady k vydání naléhavého varování. Velvyslanectví USA v Mexiku vyzvalo své občany, aby se uchýlili do bezpečí, minimalizovali pohyb a v nejvíce zasažených oblastech zůstali ve svých rezidencích nebo hotelech. Zaměstnanci americké vlády v mnoha částech země dostali pokyn pracovat z domova, přičemž stejné doporučení platí i pro běžné americké občany.
včera
Zalužnyj: Válka se změnila na robotickou zónu zabíjení. Bojiště představují robotické systémy, sítě senzorů a AI
V předvečer čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu vystoupil v Londýně s očekávaným projevem Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii. Na půdě institutu Chatham House nabídl hluboký vhled do současného stavu bojiště i budoucnosti válečných konfliktů. Hned v úvodu zdůraznil, že jeho slova nejsou určena jen expertům, ale i lidem v ukrajinských krytech, kterým chce vysvětlit, jak se povaha války proměnila.
Zdroj: Libor Novák