Některé kraje nám v očkování brání, lidé nám ale důvěřují. Chybí vakcína i materiál, říkají praktičtí lékaři

Praktičtí lékaři si stýskají, že ve svých ordinacích nemají k dispozici vakcinaci proti koronaviru, aby se mohli zapojit do očkování. „Bohužel mnohým chybí i materiál jako jsou injekční jehly a stříkačky. Ne každý má možnost si je objednat ze zahraničí a zásoby se tenčí. Máme od ministerstva zdravotnictví příslib, že s dodáním vakcíny přijde i potřebný materiál. Dalším problémem je, že některé kraje s námi nespolupracují a nepřejí si, abychom byli součástí očkování. Brání se naší přítomnosti,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Mají ze všech oborů největší zkušenosti s očkováním. Proto praktickým lékařům přijde logické, aby výrazně pomohli s vakcinací proti koronaviru. „Pravidelně například očkujeme proti chřipce. Pět tisíc praktiků v zemi je připraveno provést šest milionů dávek, tedy naočkovat tři miliony lidí. Navíc lidé mají k praktikům důvěru, a to zvláště senioři nad osmdesát let. Známe prostředí i lékař v nich budí důvěru a odmítají cestovat do očkovacích center,“ tvrdí Bohumil Seifert, vědecký sekretář a místopředseda pro zahraniční aktivity Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, která zastřešuje i praktické lékaře.

Nemohli své pacienty nechat v kolotoči zmatku

Původně se do první fáze zapojovat nechtěli. „Ale když jsme viděli, jaký chaos kolem očkování panuje, hned jsme změnili náš postoj. Nemohli jsme v kolotoči zmatku nechat své pacienty, kteří nám věří a spoléhají na nás. Bohužel nám chybí informace, a kdybychom neměli kanál z České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, byli bychom odkázání jen na média. Nikdo jiný nám žádné zprávy nezprostředkovává,“ konstatuje otevřeně praktický lékař a člen výboru společnosti Cyril Mucha. Podle něj se situace neustále mění. „Co platilo včera, je už dnes jinak a zítra nebude uvedené platit. Například netušíme, zda mezi první a druhou dávkou má uplynout třítýdenní lhůta anebo postačí čtyřtýdenní. Zatím jsou v platnosti tři týdny, ale za chvíli možná budou platit čtyři neděle.“

Jeho kolega Seifert je přesvědčený, že praktičtí lékaři vytvářejí hráz vyšším stupňům, aby nedocházelo k zahlcení zdravotnictví. „Někteří se už dokonce podílejí na očkování, provádějí antigenní testy, vypisují pracovní neschopnosti i žádanky k hospitalizaci. Denně v zemi odbaví sto tisíc covidových pacientů.“ Zároveň musejí pečovat i o pacienty s běžnými chorobami. „Žlučníky ani infarkty v covidové době nevymizely. Navíc k nám ještě přicházejí lidé, kteří už dále nemohou svůj zdravotní problém odkládat. A tak praktici v republice za den vyšetří dvě stě tisíc pacientů,“ doplňuje Mucha.

Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka konstatuje, že obvodní lékaři umějí improvizovat. „Někdy dovedou zázraky, které však kvůli vedení některých krajů nemohou být realizováni,“ povzdechne si. Vypráví smutný příběh z Moravskoslezského kraje, kam mělo dorazit 5 800 dávek vakcíny proti koronaviru. „Během víkendu zmobilizovali 135 praktiků z celého kraje a dalších sedmdesát lékařů se přihlásilo jen z Ostravy. Perfektně se zorganizovali a byli připraveni do úterý vše vyočkovat. Jenže v neděli přišla z kraje sms zpráva, která celou akci zrušila.“

Proto se Šonka okamžitě spojil s hejtmanem Moravskoslezského kraje Ivo Vondrákem (hnutí ANO), aby se dozvěděl, proč k akci nedojde. „Pan hejtman mně sdělil, že o naši aktivitu není zájem, protože se jedná o komplikovanou distribuci, a že pokud praktici chtějí pomoci, ať se hlásí v očkovacích centrech, což je ale nesmysl, aby vytížený praktik ještě někam cestoval.“ Šéf praktiků rovněž upozorňuje, že spolupráce ztroskotala i v Ústeckém kraji. „Od něho jsme se dozvěděli, že naše distribuce neodpovídá stanoveným předpisům. Proto jejich odpověď odborně zkoumáme.“

Vláda včetně s premiérem Andrejem Babišem (hnutí ANO) přitom kvituje, že se praktici do očkovací operace hodlají vložit. „Souhlas s podporou je jedna věc a vyjednat nám podmínky je věcí druhou. Premiérovo kladné vyjádření nám nepomůže,“ praví Mucha. „Pokud narazíme na neochotné kraje, tak s naší aktivitou nepohneme,“ posteskne si Šonka. Sám však upozorňuje, že kde je politická vůle, tak spolupráce skvěle funguje. „Zlínský kraj je vzorným příkladem, stejně jako například Praha 7, která už stihla naočkovat jedenáct set pacientů,“ pochvaluje si.

Švindlující lékař bude okamžitě hnán k odpovědnosti

Plzeňský praktik se s kolegy snaží, aby nedocházelo k předbíhání a v ordinacích byla skutečně vakcinována populace starší osmdesáti let. „K tomu slouží Informační systém infekčních nemocí (ISIN), v němž se dá ověřit, zda nedochází ke švindlování. Pokud se podvod odhalí, musí být praktik hnán k okamžité zodpovědnosti.“ Redakci EuroZprávy.cz zajímalo, jak se praktici dozvědí, že jejich pacientům už byla vakcína aplikována v nemocnicích. „Jednak se zmíněnou informaci dozvíme ze systému ISIN, anebo doporučujeme, aby pacient při návštěvě praktika nám tuto zprávu zmínil,“ říká Cyril Mucha. Zatímco očkování praktici hlídají, u preventivních prohlídek doporučují, aby si lidé jejich termíny hlídali sami. „Lékařům, kteří disponují softwarovým systémem, vyskočí jmenný seznam pacientů, jímž se prevence blíží. Raději je ale lepší, aby si lidé termín sami hlídali,“ míní Mucha na dotaz portálu EuroZprávy.cz

Petr Šonka je přesvědčený, že praktici se umějí vypořádat s každou překážkou. „Dokonce jsme schopni objednat si vlastního řidiče s mrazákem, aby nám dovezl vakcínu Pfizer, která musí být zmrazena na mínus osmdesát stupňů. I s náročnou logistikou jsme schopni si poradit.“ Přesto by praktici uvítali vakcínu Modernu. „Její logistika není tak náročná, stačí ji zmrazit jen na mínus dvacet stupňů, a tak může být v běžném mrazáku, které jsou v ordinacích,“ upozorňuje vědecký sekretář Bohumil Seifert.

Pokud dostanou praktici ve větším množství vakcinaci, jsou připraveni proces urychlit. „A to tak, že ordinace A nebude celý den dělat nic jiného, než aplikovat vakcínu a ordinace B bude od první přebírat akutní pacienty. Už jsme o této variantě hovořili a náš systém bude fungovat. Jsme zvyklí vzájemně spolupracovat má jasno Mucha.

K vidění však nebudou v očkovacích centrech. „Je možné, že někteří nadšenci do nich pojedou vypomoci, ale osobně si to nedovedu při našem vytížení představit. Máme plno povinností v ordinacích a ještě někam jezdit už prostě nezvládneme. Jsme připraveni naočkovat tři miliony lidí, tedy polovinu ze stanoveného limitu. V centru musejí pomoci lékaři z jiných oborů,“ avizuje Šonka. Posílit očkovací centra by podle něj měli ambulantní specialisté či stomatologové. „Nejvíce by se ale měli angažovat praktičtí lékaři dětí a dorostu, kteří jsou na všelijaké očkování experti. Své pacienty převážně vakcinovat nemohou, očkování proti covidu-19 je určené od šestnácti let výše, a tak by své uplatnění v očkovacím centrech jistě našli. Zatím v nich pomáhají jen desítky dětských lékařů, nikdo z patřičných míst je o oficiální pomoc nepožádal,“ diví se předseda praktiků.

Absentovat rovněž budou u imobilních pacientů. „K jednotlivcům zatím vyjíždět nebudeme. Domácí návštěvy by měl mít v gesci speciální tým. Je nutné si rovněž uvědomit, že pokud by lékař s pacientem musel čekat půl hodiny, zda nemá nějaké vedlejší účinky či obtíže, za pracovní dobu by zvládl jen deset pacientů, a to by se nerentovalo,“ povídá Mucha. Jeho kolega upozorňuje na další nebezpečí. „V případě, že by u pacienta nastaly komplikace, je vždy lepší je řešit v ordinaci než mimo ni. O imobilní jedince se s největší pravděpodobností postarají sociální zařízení a pacienty, kteří se alespoň trochu mohou pohybovat, by nám dovezli jejich děti či příbuzní,“ přeje si Šonka.

Postel pro seniora je stejně riziková jako motorka pro mladé

Praktičtí lékaři už disponují i plánem, aby zamezili shlukování pacientů, kteří po aplikaci musejí třicet minut čekat, zda nedochází k vedlejším účinkům či alergickým reakcím. „Například před mou ordinací je parčík a v něm mohou čekat i se vzájemně hlídat. Jinde může dvojice pacientů jít před budovou, a kdyby se něco dělo, okamžitě zavolají,“ vysvětluje vyřešení problému Mucha. Mnozí praktici si rovněž při vstupu do budovy zhotovili takzvaný covid zvonek. „Pokud má někdo pocit, že má příznaky koronaviru, je určen právě jemu. Venku počká a potíže probere s lékařem, který za ním přijde,“ konstatuje Mucha, člen výboru Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Praktici jsou zaveleni administrativou a i když mnozí z nich využívají moderní technologie jako softwarový systém, elektornickou sestru EMI či ezprávu, stále jim chybí čas. „A ten nesmí jít na úkor pacientů,“ zvedá varovně prst Seifert. Proto někteří lékaři najali administrativní pracovnici. „Ovšem ne každý je na tuto pozici vhodná. Nejdříve je nutné, aby dotyčná prošla školením. Nejde jen o zvedání telefonu, ale sama musí posoudit, co může po úřední stránce vyřešit ona a co předat lékaři. Také je nutné, aby zájemci byli odolní vůči stresu,“ vypočítává Mucha. Praktici proto zvažují, že by se obrátili na pracovní úřady. „Mnoho lidí bohužel vinou koronavirové pandemie přišlo o práci, a tak by uplatnění mohli najít u nás, a to po splnění už zmíněných požadavků. Nejvhodnějšími adepty jsou lidé se zkušenostmi ze sociálních zařízení, kteří mají empatické vystupování,“ říká Šonka. Hlásit se samozřejmě mohou i muži.

Lékaři varují, aby se už nezaváděl další lockdown, a to kvůli výskytu britské mutace koronaviru. „Osobně si už nedovedu představit, že by se zavedl ještě tvrdší lockdown, když už téměř vše je delší dobu zavřené. Je nutné si uvědomit, že řada seniorů nebyla už přes půl roku venku a jejich svalstvo je oslabené. Držím se proto jedné poučky z medicíny. Postel je pro seniora stejně riziková jako nadupaná motorka pro náctiletého. Už nyní evidujeme deprese a panické stavy,“ varuje Mucha, který s kolegy jednoznačně podporuje vakcinaci. „Jenže vše stojí a padá s tím, že zatím nemáme čím očkovat. Rovněž potřebujeme dodat materiál, jako jsou injekční jehly a stříkačky,“ upozorňuje na úskalí předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. I přes všechny překážky jsou ale odhodlaní pomoci.

Související

Vlastimil Válek (TOP 09)

Ordinace nezavřou. Lékaři se s Válkem dohodli

Praktičtí lékaři odvolali plánovaný protest, který měli uskutečnit koncem října. K rozhodnutí došlo poté, co se s ministerstvem zdravotnictví dohodli na úpravě úhradové vyhlášky, jež bude přizpůsobena jejich požadavkům. Informaci v pondělí oznámili zástupci ministerstva i lékařů.

Více souvisejících

lékaři Petr Šonka (Sdružení praktických lékařů) očkování Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Zdravotnictví kraje

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy