Některé kraje nám v očkování brání, lidé nám ale důvěřují. Chybí vakcína i materiál, říkají praktičtí lékaři

Praktičtí lékaři si stýskají, že ve svých ordinacích nemají k dispozici vakcinaci proti koronaviru, aby se mohli zapojit do očkování. „Bohužel mnohým chybí i materiál jako jsou injekční jehly a stříkačky. Ne každý má možnost si je objednat ze zahraničí a zásoby se tenčí. Máme od ministerstva zdravotnictví příslib, že s dodáním vakcíny přijde i potřebný materiál. Dalším problémem je, že některé kraje s námi nespolupracují a nepřejí si, abychom byli součástí očkování. Brání se naší přítomnosti,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Mají ze všech oborů největší zkušenosti s očkováním. Proto praktickým lékařům přijde logické, aby výrazně pomohli s vakcinací proti koronaviru. „Pravidelně například očkujeme proti chřipce. Pět tisíc praktiků v zemi je připraveno provést šest milionů dávek, tedy naočkovat tři miliony lidí. Navíc lidé mají k praktikům důvěru, a to zvláště senioři nad osmdesát let. Známe prostředí i lékař v nich budí důvěru a odmítají cestovat do očkovacích center,“ tvrdí Bohumil Seifert, vědecký sekretář a místopředseda pro zahraniční aktivity Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, která zastřešuje i praktické lékaře.

Nemohli své pacienty nechat v kolotoči zmatku

Původně se do první fáze zapojovat nechtěli. „Ale když jsme viděli, jaký chaos kolem očkování panuje, hned jsme změnili náš postoj. Nemohli jsme v kolotoči zmatku nechat své pacienty, kteří nám věří a spoléhají na nás. Bohužel nám chybí informace, a kdybychom neměli kanál z České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, byli bychom odkázání jen na média. Nikdo jiný nám žádné zprávy nezprostředkovává,“ konstatuje otevřeně praktický lékař a člen výboru společnosti Cyril Mucha. Podle něj se situace neustále mění. „Co platilo včera, je už dnes jinak a zítra nebude uvedené platit. Například netušíme, zda mezi první a druhou dávkou má uplynout třítýdenní lhůta anebo postačí čtyřtýdenní. Zatím jsou v platnosti tři týdny, ale za chvíli možná budou platit čtyři neděle.“

Jeho kolega Seifert je přesvědčený, že praktičtí lékaři vytvářejí hráz vyšším stupňům, aby nedocházelo k zahlcení zdravotnictví. „Někteří se už dokonce podílejí na očkování, provádějí antigenní testy, vypisují pracovní neschopnosti i žádanky k hospitalizaci. Denně v zemi odbaví sto tisíc covidových pacientů.“ Zároveň musejí pečovat i o pacienty s běžnými chorobami. „Žlučníky ani infarkty v covidové době nevymizely. Navíc k nám ještě přicházejí lidé, kteří už dále nemohou svůj zdravotní problém odkládat. A tak praktici v republice za den vyšetří dvě stě tisíc pacientů,“ doplňuje Mucha.

Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka konstatuje, že obvodní lékaři umějí improvizovat. „Někdy dovedou zázraky, které však kvůli vedení některých krajů nemohou být realizováni,“ povzdechne si. Vypráví smutný příběh z Moravskoslezského kraje, kam mělo dorazit 5 800 dávek vakcíny proti koronaviru. „Během víkendu zmobilizovali 135 praktiků z celého kraje a dalších sedmdesát lékařů se přihlásilo jen z Ostravy. Perfektně se zorganizovali a byli připraveni do úterý vše vyočkovat. Jenže v neděli přišla z kraje sms zpráva, která celou akci zrušila.“

Proto se Šonka okamžitě spojil s hejtmanem Moravskoslezského kraje Ivo Vondrákem (hnutí ANO), aby se dozvěděl, proč k akci nedojde. „Pan hejtman mně sdělil, že o naši aktivitu není zájem, protože se jedná o komplikovanou distribuci, a že pokud praktici chtějí pomoci, ať se hlásí v očkovacích centrech, což je ale nesmysl, aby vytížený praktik ještě někam cestoval.“ Šéf praktiků rovněž upozorňuje, že spolupráce ztroskotala i v Ústeckém kraji. „Od něho jsme se dozvěděli, že naše distribuce neodpovídá stanoveným předpisům. Proto jejich odpověď odborně zkoumáme.“

Vláda včetně s premiérem Andrejem Babišem (hnutí ANO) přitom kvituje, že se praktici do očkovací operace hodlají vložit. „Souhlas s podporou je jedna věc a vyjednat nám podmínky je věcí druhou. Premiérovo kladné vyjádření nám nepomůže,“ praví Mucha. „Pokud narazíme na neochotné kraje, tak s naší aktivitou nepohneme,“ posteskne si Šonka. Sám však upozorňuje, že kde je politická vůle, tak spolupráce skvěle funguje. „Zlínský kraj je vzorným příkladem, stejně jako například Praha 7, která už stihla naočkovat jedenáct set pacientů,“ pochvaluje si.

Švindlující lékař bude okamžitě hnán k odpovědnosti

Plzeňský praktik se s kolegy snaží, aby nedocházelo k předbíhání a v ordinacích byla skutečně vakcinována populace starší osmdesáti let. „K tomu slouží Informační systém infekčních nemocí (ISIN), v němž se dá ověřit, zda nedochází ke švindlování. Pokud se podvod odhalí, musí být praktik hnán k okamžité zodpovědnosti.“ Redakci EuroZprávy.cz zajímalo, jak se praktici dozvědí, že jejich pacientům už byla vakcína aplikována v nemocnicích. „Jednak se zmíněnou informaci dozvíme ze systému ISIN, anebo doporučujeme, aby pacient při návštěvě praktika nám tuto zprávu zmínil,“ říká Cyril Mucha. Zatímco očkování praktici hlídají, u preventivních prohlídek doporučují, aby si lidé jejich termíny hlídali sami. „Lékařům, kteří disponují softwarovým systémem, vyskočí jmenný seznam pacientů, jímž se prevence blíží. Raději je ale lepší, aby si lidé termín sami hlídali,“ míní Mucha na dotaz portálu EuroZprávy.cz

Petr Šonka je přesvědčený, že praktici se umějí vypořádat s každou překážkou. „Dokonce jsme schopni objednat si vlastního řidiče s mrazákem, aby nám dovezl vakcínu Pfizer, která musí být zmrazena na mínus osmdesát stupňů. I s náročnou logistikou jsme schopni si poradit.“ Přesto by praktici uvítali vakcínu Modernu. „Její logistika není tak náročná, stačí ji zmrazit jen na mínus dvacet stupňů, a tak může být v běžném mrazáku, které jsou v ordinacích,“ upozorňuje vědecký sekretář Bohumil Seifert.

Pokud dostanou praktici ve větším množství vakcinaci, jsou připraveni proces urychlit. „A to tak, že ordinace A nebude celý den dělat nic jiného, než aplikovat vakcínu a ordinace B bude od první přebírat akutní pacienty. Už jsme o této variantě hovořili a náš systém bude fungovat. Jsme zvyklí vzájemně spolupracovat má jasno Mucha.

K vidění však nebudou v očkovacích centrech. „Je možné, že někteří nadšenci do nich pojedou vypomoci, ale osobně si to nedovedu při našem vytížení představit. Máme plno povinností v ordinacích a ještě někam jezdit už prostě nezvládneme. Jsme připraveni naočkovat tři miliony lidí, tedy polovinu ze stanoveného limitu. V centru musejí pomoci lékaři z jiných oborů,“ avizuje Šonka. Posílit očkovací centra by podle něj měli ambulantní specialisté či stomatologové. „Nejvíce by se ale měli angažovat praktičtí lékaři dětí a dorostu, kteří jsou na všelijaké očkování experti. Své pacienty převážně vakcinovat nemohou, očkování proti covidu-19 je určené od šestnácti let výše, a tak by své uplatnění v očkovacím centrech jistě našli. Zatím v nich pomáhají jen desítky dětských lékařů, nikdo z patřičných míst je o oficiální pomoc nepožádal,“ diví se předseda praktiků.

Absentovat rovněž budou u imobilních pacientů. „K jednotlivcům zatím vyjíždět nebudeme. Domácí návštěvy by měl mít v gesci speciální tým. Je nutné si rovněž uvědomit, že pokud by lékař s pacientem musel čekat půl hodiny, zda nemá nějaké vedlejší účinky či obtíže, za pracovní dobu by zvládl jen deset pacientů, a to by se nerentovalo,“ povídá Mucha. Jeho kolega upozorňuje na další nebezpečí. „V případě, že by u pacienta nastaly komplikace, je vždy lepší je řešit v ordinaci než mimo ni. O imobilní jedince se s největší pravděpodobností postarají sociální zařízení a pacienty, kteří se alespoň trochu mohou pohybovat, by nám dovezli jejich děti či příbuzní,“ přeje si Šonka.

Postel pro seniora je stejně riziková jako motorka pro mladé

Praktičtí lékaři už disponují i plánem, aby zamezili shlukování pacientů, kteří po aplikaci musejí třicet minut čekat, zda nedochází k vedlejším účinkům či alergickým reakcím. „Například před mou ordinací je parčík a v něm mohou čekat i se vzájemně hlídat. Jinde může dvojice pacientů jít před budovou, a kdyby se něco dělo, okamžitě zavolají,“ vysvětluje vyřešení problému Mucha. Mnozí praktici si rovněž při vstupu do budovy zhotovili takzvaný covid zvonek. „Pokud má někdo pocit, že má příznaky koronaviru, je určen právě jemu. Venku počká a potíže probere s lékařem, který za ním přijde,“ konstatuje Mucha, člen výboru Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Praktici jsou zaveleni administrativou a i když mnozí z nich využívají moderní technologie jako softwarový systém, elektornickou sestru EMI či ezprávu, stále jim chybí čas. „A ten nesmí jít na úkor pacientů,“ zvedá varovně prst Seifert. Proto někteří lékaři najali administrativní pracovnici. „Ovšem ne každý je na tuto pozici vhodná. Nejdříve je nutné, aby dotyčná prošla školením. Nejde jen o zvedání telefonu, ale sama musí posoudit, co může po úřední stránce vyřešit ona a co předat lékaři. Také je nutné, aby zájemci byli odolní vůči stresu,“ vypočítává Mucha. Praktici proto zvažují, že by se obrátili na pracovní úřady. „Mnoho lidí bohužel vinou koronavirové pandemie přišlo o práci, a tak by uplatnění mohli najít u nás, a to po splnění už zmíněných požadavků. Nejvhodnějšími adepty jsou lidé se zkušenostmi ze sociálních zařízení, kteří mají empatické vystupování,“ říká Šonka. Hlásit se samozřejmě mohou i muži.

Lékaři varují, aby se už nezaváděl další lockdown, a to kvůli výskytu britské mutace koronaviru. „Osobně si už nedovedu představit, že by se zavedl ještě tvrdší lockdown, když už téměř vše je delší dobu zavřené. Je nutné si uvědomit, že řada seniorů nebyla už přes půl roku venku a jejich svalstvo je oslabené. Držím se proto jedné poučky z medicíny. Postel je pro seniora stejně riziková jako nadupaná motorka pro náctiletého. Už nyní evidujeme deprese a panické stavy,“ varuje Mucha, který s kolegy jednoznačně podporuje vakcinaci. „Jenže vše stojí a padá s tím, že zatím nemáme čím očkovat. Rovněž potřebujeme dodat materiál, jako jsou injekční jehly a stříkačky,“ upozorňuje na úskalí předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. I přes všechny překážky jsou ale odhodlaní pomoci.

Související

Více souvisejících

lékaři Petr Šonka (Sdružení praktických lékařů) očkování Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Zdravotnictví kraje

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky

Federální soudce Royce C. Lamberth vynesl zásadní rozsudek, kterým nařídil okamžitý návrat zhruba 1 000 zaměstnanců stanice Hlas Ameriky (Voice of America) do práce. Rozhodnutí reaguje na kroky Trumpovy administrativy z března 2025, kdy byla velká část personálu v rámci vládních škrtů postavena mimo službu. Podle soudce byl tento postup nezákonný a porušil zákon o správním řízení, přičemž snahu o drastické zmenšení agentury označil za unáhlenou a bezhlavou.

před 1 hodinou

Alí Larídžání

Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?

Smrt tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního představuje pro íránský režim citelnou ránu, která přichází v jeden z nejkritičtějších momentů moderních dějin země. Izraelský nálet zlikvidoval muže, který nebyl jen řadovým úředníkem, ale klíčovým architektem strategických rozhodnutí islámské republiky. Jeho odchod prohlubuje mocenské vakuum v srdci teheránského vedení, které se již dříve muselo vyrovnat se smrtí nejvyššího duchovního vůdce.

před 2 hodinami

Král Charles III.

Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA

Britský premiér Keir Starmer vsadil ve vztahu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi na strategii lichotek a zdůrazňování významu britské monarchie. Během únorového setkání v Oválné pracovně nešetřil superlativy, když Trumpovi předával pozvání krále Karla III. na historicky bezprecedentní druhou státní návštěvu Británie. Londýn si od tohoto přístupu sliboval konkrétní výhody, jako jsou nižší cla nebo pokračující podpora Ukrajiny.

před 3 hodinami

Jaro

Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat

Nadcházející dny přinesou do České republiky typické březnové počasí, které v sobě spojí závan jara s dozvuky zimy ve vyšších polohách. Zatímco střed týdne a neděle potěší slunečními paprsky a teplotami šplhajícími v nížinách až k 16 °C, závěr pracovního týdne a sobota připomenou, že hory se sněhové pokrývky ještě zcela nevzdávají. Stabilní jasnou oblohu tak přechodně vystřídá zvětšená oblačnost a dešťové přeháňky, které nad 700 metrů nad mořem opět přejdou ve sněžení.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

včera

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

včera

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

včera

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

včera

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

včera

Výhled počasí na měsíc. Meteorologové tuší, jak bude o Velikonocích

Blíží se duben a s ním i velikonoční svátky. Meteorologové v pravidelném měsíčním výhledu nastínili, jaké počasí přinesou následující dny a týdny. Teploty podle nich porostou, během příštího měsíce překročí hranici 15 stupňů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy