Horší než uprchlická krize? Ptali jsme se politologa na situaci ve Venezuele

Zoufalé ekonomické poměry ve Venezuele způsobené diktátorským režimem Nicoláse Madura jsou sice zásadní příčinou současné něpřehledné situace, ale nikoliv jedinou. Do celé problému vstupuje ropa, která se ve Venezuele nachází. Dlouhotrvající stav vede k masové migraci z Venezuely. Tyto a další důležité souvislosti vysvětlil pro EuroZprávy.cz politolog Matyáš Strnad s tím, že situace je dlouhodobě neudržitelná a očekává změny, i kdyby jejím hlavním hybatelem nebyl "vzdoroprezident" Juan Guaidó.

Je situace ve Venezuele čitelná? Je možné se znalosti místní situace nějak predikovat vývoj? 

Momentální situace ve Venezuele je možná trochu čitelnější než v minulých letech. Juan Guaidó, přestože nereprezentuje celou opozici, sjednotil velkou část nesouhlasných hlasů proti režimu Nicolase Madura, což je samo o sobě velký politický úspěch. Predikování vývoje v Latinské Americe je hodně ošemetná věc, nicméně existují jisté indicie, které umožňují alespoň částečnou orientaci v dlouhodobější perspektivě. Velmi důležitá je v tomto ohledu pozice armády, která v historii i v současnosti představuje pomyslný jazýček na vahách výsledku situace.

Očekáváte nějaký výsledek?

Pokud venezuelská armáda přestane podporovat současný režim, což už se částečně děje, politické kroky ke změně jsou následně podstatně jednodušší. Každopádně nejlepším ukazatelem dalšího vývoje budou volby, ať už jejich výsledek bude ovlivněný nebo legitimní.

Jak ovlivňuje krize ve Venezuele ostatní státy Latinské Ameriky?

Regionální (globální) efekty krize ve Venezuele by se daly popsat ve dvou úrovních. Ten obecně nejvýraznější efekt je ekonomický. Téma krize se ve světě hodně politizuje, ale základní problém tkví v tom, že Venezuela je významný partner (nejen) USA v oblasti ropného byznysu. Přestože odběratelé venezuelské ropy mají relativně dobře diverzifikovaný systém dodávky této suroviny, Venezuela stále představuje jednoho z nejdůležitějších dodavatelů. Krize samozřejmě v tomto smyslu znejišťuje všechny partnery.

Druhý spíše lokální efekt má krize na demografii. Z Venezuely hromadně odcházejí obyvatelé, kteří už nejsou schopni snášet finanční důsledky vládní politiky. Migrační vlny, které směřují primárně do sousední Kolumbie, početně převyšují takzvanou migrační krizi v Evropě posledních několika let. Ačkoli se sousední státy kolem Venezuely staví k přísunu migrantů spíše pozitivně, nelze předpokládat, že tento stav potrvá do nekonečna (což už se opět částečně projevuje například v politice brazilské vlády).

Je krize zapříčiněna především katastrofální ekonomickou situací, nebo je v některých společenských složkách spíše motivována odporem k režimu prezidenta Madura?

Katastrofální ekonomická situace není tolik příčinou současné krize (pokud ji budeme vnímat jako dlouhodobý proces, který přetrvává kvůli pochybné legitimitě vlády prezidenta Madura) jako spíše její důsledek. Nicméně ano, odpor k režimu prezidenta Madura je podmíněn nesnesitelnou finanční tísní čím dál větší části populace, která bohužel nyní zažívá reálné dopady nezodpovědného chování venezuelské vlády.

Může situace přejít do apatie obyvatel, kdy se smíří s tím, že se situace nezmění?

Někteří obyvatelé Venezuely jsou skutečně smíření s tím, že současná situace nemá východisko. Velká část z nich se proto rozhodla opustit zemi a hledat obživu jinde. Každopádně Venezuelani jsou pyšný národ a nevnímají svůj exil jako trvalý stav. Neudržitelnost současné vlády se dřív či později projeví jejím zánikem, jak ale bude vypadat vláda, která ji nahradí, zůstává otázkou. Variant je hned několik ale osobně si myslím, že Venezuelani budou v tomto ohledu velice opatrní a přísní na jakoukoli alternativu.