Osnovatelé 11. 9. 2001 jdou před soud, hrozí jim smrt

Washington - Americké ministerstvo obrany ve středu zveřejnilo obvinění pěti spiklenců, kteří připravovali teroristické útoky z 11. září 2001. Agentura AFP přinesla krátké profily této pětice, které před vojenským soudem hrozí trest smrti.

Americké ministerstvo obrany ve středu zveřejnilo obvinění pěti spiklenců, kteří připravovali teroristické útoky z 11. září 2001. Pokud budou usvědčeni, bude Pentagon žádat trest smrti, informují agentury Reuters a AFP. "Obvinění uvádí, že tato pětice je odpovědná za plánování a vykonání útoků z 11. září 2001 v New Yorku, Washingtonu DC a Shanksvillu v Pensylvánii, které vedly k zabití 2976 lidí," uvedlo ministerstvo obrany v prohlášení. Muži jsou obviněni z terorismu, únosu letadla, spiknutí, vraždy, útoku na civilisty a civilní objekty a dalších zločinů. Zveřejnění obvinění otevírá cestu k zahájení procesu s pěticí mužů před vojenským soudem, kde mohou být odsouzeni k trestu smrti. Jedním z obviněných je Pákistánec Chálid Šajch Muhammad (46), který žil v Kuvajtu i v Afghánistánu. Muhammad byl zadržen v březnu 2003, v zajetí na americké základně Guantánamo je od roku 2006. Při výslechu se označil za "mozek" útoků z 11. září. Vypověděl, že tehdejšímu vůdci Al-Káidy Usámovi bin Ládinovi předložil plán útoku a dohlížel na jeho přípravy. Další čtyři obvinění jsou Valíd bin Ataš (31) ze Saúdské Arábie, Jemenec Ramzí Šíb (39), Pákistánec Alí Abdal Azíz Alí (přibližne 35) známý též jako Ammar Balučí a Saúd Mustafa Havsáví (43). Všichni byli zatčeni v Pákistánu. Stejně jako Mohamed jsou drženi ve guantánamském vězení. Obvinění muži do 30 dnů předstoupí před soud, kde si vyslechnou obvinění. Proces by měl začít přímo na Guantánamu do několika měsíců. Pentagon zveřejnil obvinění rok poté, co nevyšel plán prezidenta Baracka Obamy postavit Muhammada a další čtyři spiklence před federálním civilním soudem na newyorském Manhattanu, tedy poblíž místa, kde se dva z útoků 11. září 2001 odehrály. Proti se postavili republikáni i část americké veřejnosti. Prezident nakonec ustoupil a předal případ vojenskému tribunálu. Jedenácté září 2001 se zapsalo do historie jako den nejkrvavějších atentátů islamistů na západní civilizaci. Teroristé vyzbrojení noži se zmocnili čtyř boeingů na letištích v Bostonu, Newarku a Washingtonu. Dvě z letadel navedli únosci do věží Světového obchodního centra v New Yorku, třetí na sídlo Pentagonu ve Virgínii. Čtvrtý boeing se zřítil do pole ve státě Pensylvánii poté, co se skupina pasažérů pokusila proniknout do pilotní kabiny, kterou ovládli únosci.

Při koordinovaném útoku zahynulo 2976 lidí. Tento počet nezahrnuje 19 mrtvých atentátníků na palubách letadel.CHÁLID ŠAJCH MUHAMMAD (46 let)Pákistánec, který žil v Kuvajtu i v Afghánistánu, získal vzdělání ve Spojených státech na Severokarolínské technické univerzitě. Muhammad byl zadržen v březnu 2003 v pákistánském Rávalpindí. Téměř okamžitě byl předán Američanům, kteří ho přes tři roky drželi v tajných vězeních, než ho v září 2006 poslali na Guantánamo. Při výslechu se označil za "mozek" útoků z 11. září. Vypověděl, že tehdejšímu vůdci Al-Káidy Usámovi bin Ládinovi předložil plán útoku a dohlížel na jeho přípravy. Realizace plánu začala v roce 1999, kdy Chálid, o němž americká média píšou jako o KSM (Khalid Sheikh Mohammed), navrhl bin Ládinovi, aby proti cílům v USA použili komerční lety. Až do posledního okamžiku Muhammad celou operaci údajně vedl. Muhammad se přiznal i k dalším zločinům včetně popravy amerického novináře Daniela Pearla v září 2002. Jeho výpověď ale byla podle obhajoby získána mučením – během tří let mezi zajetím v Pákistánu a převozem do Guantánama byl podroben tzv. waterboardingu – simulovanému topení – a to nejméně 183krát. 

ALÍ ABDAL AZÍZ ALÍ (přibližne 35 let)Pákistánec vychovávaný v Kuvajtu. Je Chálidovým synovcem a bratrancem atentátníka Ramzího Jussufa, který umístil bombu do Světového obchodního centra (WTC) v New Yorku v roce 1993. Právě WTC se o osm let později stalo cílem dvou z unesených letadel. Alí Abdal Azíz sloužil svému strýci jako styčný důstojník. Pomohl únoscům letadel v cestě z Pákistánu do Spojených států a převáděl jim peníze. Poskytl jim také software pro simulaci letu. Vyšetřovatelé vysledovali, že mezi lednem a červnem 2000 celkem 35krát telefonoval s únosci. Byl zatčen v dubnu 2003 v Pákistánu. 

MUSTAFA AHMAD HAVSÁVÍ (43 let)Pochází podobně jako Usáma bin Ládin ze Saúdské Arábie. Byl sponzorem a pokladníkem spiklenců. Peníze převáděl po malých částkách, aby se vyhnul podezření, a pokaždé použil jiná jména. Celkem na americké účty poslal desítky tisíc dolarů. Stejně jako Ramzí Šíb fungoval jako prostředník mezi Chalídem Šajchem Muhammadem a únosci letadel, kterým také pomáhal získat americká víza. Byl zadržen v březnu 2003 v Pákistánu, kdy speciální jednotky udělaly razii v domě, v němž se Havsáví skrýval společně s Muhammadem. 

VALÍD BIN ATTAŠ (přibližně 31 let)Narodil se v Saúdské Arábii jemenským rodičům. Je známý také pod jménem Chalád. V roce 1997 přišel v bojích v Afghánistánu o nohu. Dohlížen na výcvikový tábor Al-Káidy, kde cvičil dva z devatenácti útočníků, kteří 11. září v USA udeřili. Vedle podílu na útocích z 11. září údajně zorganizoval útok na americký křižník USS Cole v jemenském přístavu Aden v roce 2000, kde zemřelo 17 námořníků a dalších 47 utrpělo zranění. 

RAMZÍ ŠÍB (39 let)Narodil se v Jemenu. V době příprav útoků na USA byl s budoucím vůdcem únosců, Egypťanem Muhammadem Attou jedním z pronajímatelům bytu v německém Hamburku. V roce 2000 také několikrát požádal o vízum do Spojených států, americké úřady mu ale nikdy nevyhověly. Na Chálidovu žádost se tak stal prostředníkem mezi ním a budoucími únosci letadel.

Související

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001. Komentář

Jak útoky z 11. září změnily chod dějin?

Útoky z 11. září 2001 změnily svět. Vedly k otevřené válce proti terorismu a invazím do Afghánistánu a Iráku, což mimo jiné posílilo radikalizaci islamistických uskupení. Díky pádu režimu Saddáma Husajna vzniklo vakuum, které nakonec ochotně vyplnil Islámský stát.

Více souvisejících

11. září 2001 USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy