NÁZOR: Inflace letí vzhůru a brzy může být hůř, varuje bývalý představitel MMF

Zpřísnit monetární politiku, nebo nezpřísnit monetární politiku? To je palčivá politická otázka, které čelí předseda americké centrální banky FED Jerome Powell i předsedkyně Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. V komentáři pro server National Interest to tvrdí ekonom Desmond Lachman, bývalý představitel Mezinárodního měnového fondu, který působí jako analytik think tanku American Enterprise Institute.

Bolestivá zkušenost

Inflace na obou stranách Atlantiku roste více, než se očekávalo, tudíž nezpřísnění monetární politiky přináší riziko vypuštění pomyslného inflačního gina z lahve, míní Lachman. Dodává, že zpřísnění monetární politiky naopak může vyvolat závažnou krizi na domácích i světových finančních trzích.

Poslední data naznačují, že inflace ve Spojených státech i Evropě roste nepříjemně rychlým tempem a oživuje vzpomínky na bolestivou zkušenost ze 70. let, konstatuje autor komentáře. Připomíná, že v Americe se inflace zákaznických cen naposledy nacházela na dnešních více než pěti procentech v roce 1991, zatímco Evropa zažívala současnou tříprocentní inflaci - která výrazně překračuje dvouprocentní cíl ECB - v roce 2011.

„Jak FED tak ECB zlehčují dnešní vyšší než předvídanou inflaci coby důsledek dočasných problémů dodavatelských řetězců a nedostatku pracovní síly, které brzy odezní,“ pokračuje ekonom. Domnívá se, že takový přístup opomíjí reálnou možnost, že uvedené problémy mohou být mnohem dlouhodobější, než se nyní předpokládá, což naznačuje i spoušť, kterou asijským dodavatelským řetězcům nyní působí delta varianta koronaviru.

FED i ECB také nepočítají s možností, že v podmínkách silného zotavení ekonomiky může mimořádně expanzivní mix monetární a fiskální politiky na obou stranách Atlantiku brzy vést k ekonomickému přehřátí a ještě vyšší inflaci, poukazuje analytik. Doplňuje, že inflace ze 70. let Spojeným státům ukázala, že pokud není potlačeno v zárodku, může očekávání vysoké inflace zakořenit.

Zkušenost ze 70. let také připomíná, že monetární politika se projevuje dlouhodobě, s různým časovým zpožděním, deklaruje Lachman. Vysvětluje, že odkládání zpřísnění monetární politiky do chvíle, kdy jsou jasně vidět projevy inflace, v obecné rovině znamená, že centrální banka byla inflační křivkou předběhnuta.

Hrozí prasknutí bublin

„Po mnoha letech masivního nákupu dluhopisů FEDem a ECB by zavření kohoutu monetární politiky nebylo bez významného rizika pro finanční trh,“ pokračuje odborník. Podotýká, že roky tištění nových peněz velkými centrálními bankami vytvořily akciové, realitní a dluhové bubliny v celém světě, navíc dochází k rozsáhlému toku kapitálu z vyspělých ekonomik na rozvíjející se trhy, který zde nemá vždy dobré využití.

Z pohledu FEDu představuje hlavní riziko zpřísnění monetární politiky možnost, že půjde o úder vedoucí k prasknutí akciové a realitní bubliny ve Spojených státech, která stojí na předpokladu nekonečného zachování ultra nízkých úrokových sazeb, soudí Lachman. Odkazuje také na názor hlavní ekonomky Mezinárodního měnového fondu Gity Gopinathové, že zpřísnění monetární politiky FEDu může vyvolat i dluhovou krizi rozvíjejících se ekonomik, pokud by jedním z důsledků byl podobně razantní nárůst nákladů na půjčky jako v roce 2013.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Rozvíjející se ekonomiky se svými slabými veřejnými financemi by v takovém případě nebyly v pozici, aby dokázaly zamezit stahování kapitálu do vyspělých zemí, soudí autor komentáře. Dodává, že také z pohledu ECB s sebou zpřísnění monetární politiky nese riziko vyvolání dalšího kola evropské dluhové krize.

„Pokud by ECB chtěla ukončit svůj současný program nákupu dluhopisů, pak by již nebyla schopná pokračovat v nákupu veškerého dluhu vytvářeného italskou vládou, jak v současnosti činí,“ pokračuje analytik. Domnívá se, že v takovém případě by se trhy začaly zaměřovat na neudržitelnost italských veřejných financí, jelikož tamní poměr veřejného dluhu k HDP i rozpočtový deficit dosáhly rekordní výše.

Nezbývá než doufat, že Powell a Lagardeová se nemýlí v předpokladu, že dnešní problémy dodavatelských řetězců jsou jen dočasný fenomén, uvádí expert. Konstatuje, že v opačném případě je třeba připravit se buď na období ještě vyšší inflace, pokud centrální banky nezpřísní monetární politiku, nebo na období otřesů na světových finančních trzích, pakliže inflace přiměje tyto centrální banky monetární politiku zpřísnit.

Související

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Trumpovy daňové škrty mohou spustit finanční krizi, varuje ekonom

Navzdory klesajícím úrokovým sazbám a růstu dovozních cel vykazují americké finanční trhy varovné signály. Výnosy z dluhopisů rostou, dolar oslabuje a cena zlata stoupá – to vše podle ekonoma Desmonda Lachmana z American Enterprise Institute naznačuje, že zahraniční investoři ztrácejí důvěru v rozpočtovou politiku prezidenta Donalda Trumpa.
Rubl, ilustrační foto

Jak Putin lže světu? Tvrdí, že ruská ekonomika je v pořádku, zatímco jeho úředníci varují: Otřásá se v základech

Ruský prezident Vladimir Putin se snaží zachovat obraz ekonomické stability země, ale realita, jak ji začínají nahlas popisovat i jeho nejbližší spolupracovníci, ukazuje pravý opak. Vzácné a veřejné varování ze strany dvou vysokých ruských ekonomických představitelů, šéfky centrální banky Elviry Nabiullinové a ministra hospodářství Maxima Rešetnikova, signalizuje, že ruská válečná ekonomika se začíná otřásat v základech. 

Více souvisejících

Ekonomika USA (Spojené státy americké) EU (Evropská unie) inflace Ekonomická krize

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby

Erin Pattersonová byla v australském státě Victoria uznána vinnou z trojnásobné vraždy a pokusu o vraždu poté, co svým hostům naservírovala jídlo s jedovatými muchomůrkami. Oběd v Leongathě skončil smrtí tří příbuzných a těžkou otravou čtvrtého. Žena se snažila nahrát svou vlastní otravu, ale lékaři i vyšetřovatelé dospěli k závěru, že šlo o promyšlený čin. Motiv zůstává předmětem dalšího šetření.

včera

včera

Vláda ČR

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout

Instituce státní správy nebudou smět využívat produkty čínské společnosti DeepSeek. Vláda ve středu rozhodla o jejich zákazu na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Kabinet se zabýval také podrobnostmi o průběhu a řešení rozsáhlého výpadku elektrického proudu, k němuž došlo na části území republiky minulý týden v pátek.

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?

Vzhledem k blížícímu se startu nové sezóny tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže Chance ligy, jenž je naplánován již na pátek 18. července, se v těchto dnech a týdnech připravují prvoligové kluby na svých soustředěních a úřadující český mistr Slavia Praha není výjimkou. Dosud přivedla mnoho zajímavých posil v čele s Michalem Sadílkem a Japoncem se zkušenostmi z anglické Premier League Daikim Hašiokou. V současnosti však řeší trable s další posilou Dominikem Javorčekem a čile se také mluví o možném odchodu El Hadjiho Malicka Dioufa. Poslední dny pak také o zájmu o služby samotného kouče Jindřicha Trpišovského.

včera

Robert Fico promluvil poprvé od atentátu na svou osobu.

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí

Druhým dnem a především výpovědí poškozeného ve středu pokračoval proces s atentátníkem na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD). Politik se nicméně osobně nedostavil, soud nechal jeho výslech přehrát. Útočník Juraj C. dal prostřednictvím obhájce najevo, že se neztotožňuje s tím, že mu hrozí doživotí. O průběhu procesu informoval deník Pravda. 

včera

včera

Palestina, pásmo Gazy

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin

Izrael plánuje výstavbu „humanitárního města“ v Rafahu na jihu pásma Gazy pro statisíce palestinských uprchlíků. Podle ministra obrany Israela Katze má jít o uzavřenou zónu, kterou budou spravovat mezinárodní orgány a Palestinci nebudou moci odejít. Projekt, inspirovaný návrhem amerického prezidenta Donalda Trumpa na přesídlení Palestinců do jiných zemí, čelí ostré kritice. Podle právníka by mohl představovat válečný zločin, proti se postavila i Británie s Katarem.

včera

včera

včera

M142 High Mobility Artillery Rocket System je americký lehký salvový raketomet vyvinutý v 90. letech pro US Army umístěný na podvozku vozidla M1140 z rodiny nákladních transportních vojenských strojů FMTV.

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil

Americký prezident Donald Trump oznámil nové zbrojní dodávky pro Ukrajinu, která čelí pokračující ruské agresi. Dodávky ze Spojených států, respektive zbraní americké výroby hrají od počátku invaze klíčovou roli v podpoře Kyjeva – od systémů HIMARS a raket ATACMS přes dělostřeleckou munici až po tanky Abrams a stíhačky F-16. Tyto zbraně významně posílily schopnost Ukrajiny čelit útokům a zasazovat údery hluboko na nepřátelském území.

včera

Alena Schillerová

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě

Důchodová reforma, která zvyšuje důchodový věk, zůstává v platnosti i po dnešním rozhodnutí Ústavního soudu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové se ukázalo, že ústavní práva opozice v Česku jsou mimořádně slabě chráněna. Pro ANO, které je favoritem říjnových sněmovních voleb, je to prý svým způsobem dobrá zpráva. 

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně

Americký prezident Donald Trump podle nahrávky z loňského fundraisingu v minulosti pohrozil ruskému vůdci Vladimiru Putinovi bombardováním Moskvy, pokud by Rusko napadlo Ukrajinu. USA sice disponují schopností takový útok provést, ale ruská vojenská doktrína připouští jadernou reakci na ohrožení hlavního města. Jakýkoli konvenční úder by tak mohl vést k jaderné eskalaci. Trumpova slova tak zjevně byla především cílenou součástí kampaně před dárci. 

včera

včera

Evropská unie

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Třicátého června byl poslední den pro předložení plánů, jak učinit transformaci energetiky na obnovitelné zdroje dostupnou. Žádná ze zemí, vyjma Švédska, však termín nestihla. Panuje tak riziko ohrožení vyplácení finančních prostředků, sankce za opožděné plány ovšem nehrozí.

včera

Ústavní soud

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo

Důchodová reforma zůstává v platnosti, rozhodl Ústavní soud. Informoval o tom ve středu v tiskové zprávě. Obstálo zvýšení důchodového věku i související změny ve vymezení rizikové práce. Poslanci hnutí ANO neúspěšně napadali i schvalovací proces novely zákona. 

včera

Ničivé povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Prohlédněte si galerii

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění

Pátrání po 173 pohřešovaných po ničivé povodni v Texasu pokračuje, obětí je zatím 111. Mezi mrtvými je i nejméně 30 dětí, většina z letního tábora Camp Mystic, který byl povodní zasažen nejtvrději. Přestože inspekce jen dva dny před tragédií potvrdila bezpečnostní připravenost tábora, náhlé stoupnutí hladiny, výpadek proudu a absence mobilních telefonů znemožnily včasné varování a evakuaci.

včera

včera

Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly

Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy