NÁZOR: Inflace letí vzhůru a brzy může být hůř, varuje bývalý představitel MMF

Zpřísnit monetární politiku, nebo nezpřísnit monetární politiku? To je palčivá politická otázka, které čelí předseda americké centrální banky FED Jerome Powell i předsedkyně Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. V komentáři pro server National Interest to tvrdí ekonom Desmond Lachman, bývalý představitel Mezinárodního měnového fondu, který působí jako analytik think tanku American Enterprise Institute.

Bolestivá zkušenost

Inflace na obou stranách Atlantiku roste více, než se očekávalo, tudíž nezpřísnění monetární politiky přináší riziko vypuštění pomyslného inflačního gina z lahve, míní Lachman. Dodává, že zpřísnění monetární politiky naopak může vyvolat závažnou krizi na domácích i světových finančních trzích.

Poslední data naznačují, že inflace ve Spojených státech i Evropě roste nepříjemně rychlým tempem a oživuje vzpomínky na bolestivou zkušenost ze 70. let, konstatuje autor komentáře. Připomíná, že v Americe se inflace zákaznických cen naposledy nacházela na dnešních více než pěti procentech v roce 1991, zatímco Evropa zažívala současnou tříprocentní inflaci - která výrazně překračuje dvouprocentní cíl ECB - v roce 2011.

„Jak FED tak ECB zlehčují dnešní vyšší než předvídanou inflaci coby důsledek dočasných problémů dodavatelských řetězců a nedostatku pracovní síly, které brzy odezní,“ pokračuje ekonom. Domnívá se, že takový přístup opomíjí reálnou možnost, že uvedené problémy mohou být mnohem dlouhodobější, než se nyní předpokládá, což naznačuje i spoušť, kterou asijským dodavatelským řetězcům nyní působí delta varianta koronaviru.

FED i ECB také nepočítají s možností, že v podmínkách silného zotavení ekonomiky může mimořádně expanzivní mix monetární a fiskální politiky na obou stranách Atlantiku brzy vést k ekonomickému přehřátí a ještě vyšší inflaci, poukazuje analytik. Doplňuje, že inflace ze 70. let Spojeným státům ukázala, že pokud není potlačeno v zárodku, může očekávání vysoké inflace zakořenit.

Zkušenost ze 70. let také připomíná, že monetární politika se projevuje dlouhodobě, s různým časovým zpožděním, deklaruje Lachman. Vysvětluje, že odkládání zpřísnění monetární politiky do chvíle, kdy jsou jasně vidět projevy inflace, v obecné rovině znamená, že centrální banka byla inflační křivkou předběhnuta.

Hrozí prasknutí bublin

„Po mnoha letech masivního nákupu dluhopisů FEDem a ECB by zavření kohoutu monetární politiky nebylo bez významného rizika pro finanční trh,“ pokračuje odborník. Podotýká, že roky tištění nových peněz velkými centrálními bankami vytvořily akciové, realitní a dluhové bubliny v celém světě, navíc dochází k rozsáhlému toku kapitálu z vyspělých ekonomik na rozvíjející se trhy, který zde nemá vždy dobré využití.

Z pohledu FEDu představuje hlavní riziko zpřísnění monetární politiky možnost, že půjde o úder vedoucí k prasknutí akciové a realitní bubliny ve Spojených státech, která stojí na předpokladu nekonečného zachování ultra nízkých úrokových sazeb, soudí Lachman. Odkazuje také na názor hlavní ekonomky Mezinárodního měnového fondu Gity Gopinathové, že zpřísnění monetární politiky FEDu může vyvolat i dluhovou krizi rozvíjejících se ekonomik, pokud by jedním z důsledků byl podobně razantní nárůst nákladů na půjčky jako v roce 2013.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Rozvíjející se ekonomiky se svými slabými veřejnými financemi by v takovém případě nebyly v pozici, aby dokázaly zamezit stahování kapitálu do vyspělých zemí, soudí autor komentáře. Dodává, že také z pohledu ECB s sebou zpřísnění monetární politiky nese riziko vyvolání dalšího kola evropské dluhové krize.

„Pokud by ECB chtěla ukončit svůj současný program nákupu dluhopisů, pak by již nebyla schopná pokračovat v nákupu veškerého dluhu vytvářeného italskou vládou, jak v současnosti činí,“ pokračuje analytik. Domnívá se, že v takovém případě by se trhy začaly zaměřovat na neudržitelnost italských veřejných financí, jelikož tamní poměr veřejného dluhu k HDP i rozpočtový deficit dosáhly rekordní výše.

Nezbývá než doufat, že Powell a Lagardeová se nemýlí v předpokladu, že dnešní problémy dodavatelských řetězců jsou jen dočasný fenomén, uvádí expert. Konstatuje, že v opačném případě je třeba připravit se buď na období ještě vyšší inflace, pokud centrální banky nezpřísní monetární politiku, nebo na období otřesů na světových finančních trzích, pakliže inflace přiměje tyto centrální banky monetární politiku zpřísnit.

Související

Petr Fiala

Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo

Agentura Fitch Ratings včera večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení, a to na stále podprůměrné úrovni v porovnání se střední hodnotou zadlužení zemí, jimž přisuzuje srovnatelný rating jako právě Česku. 
Ilustrační foto

Česko je ve zdražování na špici Evropy. Kdy enormní inflace skončí?

Veřejně dostupná čísla o inflaci říkají, že ta průměrná za rok 2023 dosáhla v České republice hodnoty 10,7 %. Oproti roku 2022 sice došlo ke snížení o více než čtyři procentní body, ale je tu stále hodně negativ. Nejen to, že celková roční míra inflace byla třetí nejvyšší od vzniku samostatné ČR, ale tuzemská ekonomika se vinou inflace řadí mezi členskými zeměmi Evropské unie stále bohužel mezi premianty. Přesto většina ekonomů soudí, že špatné inflační časy by měly letos odejít. 

Více souvisejících

Ekonomika USA (Spojené státy americké) EU (Evropská unie) inflace Ekonomická krize

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 45 minutami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 8 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy