Zpřísnit monetární politiku, nebo nezpřísnit monetární politiku? To je palčivá politická otázka, které čelí předseda americké centrální banky FED Jerome Powell i předsedkyně Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. V komentáři pro server National Interest to tvrdí ekonom Desmond Lachman, bývalý představitel Mezinárodního měnového fondu, který působí jako analytik think tanku American Enterprise Institute.
Bolestivá zkušenost
Inflace na obou stranách Atlantiku roste více, než se očekávalo, tudíž nezpřísnění monetární politiky přináší riziko vypuštění pomyslného inflačního gina z lahve, míní Lachman. Dodává, že zpřísnění monetární politiky naopak může vyvolat závažnou krizi na domácích i světových finančních trzích.
Poslední data naznačují, že inflace ve Spojených státech i Evropě roste nepříjemně rychlým tempem a oživuje vzpomínky na bolestivou zkušenost ze 70. let, konstatuje autor komentáře. Připomíná, že v Americe se inflace zákaznických cen naposledy nacházela na dnešních více než pěti procentech v roce 1991, zatímco Evropa zažívala současnou tříprocentní inflaci - která výrazně překračuje dvouprocentní cíl ECB - v roce 2011.
„Jak FED tak ECB zlehčují dnešní vyšší než předvídanou inflaci coby důsledek dočasných problémů dodavatelských řetězců a nedostatku pracovní síly, které brzy odezní,“ pokračuje ekonom. Domnívá se, že takový přístup opomíjí reálnou možnost, že uvedené problémy mohou být mnohem dlouhodobější, než se nyní předpokládá, což naznačuje i spoušť, kterou asijským dodavatelským řetězcům nyní působí delta varianta koronaviru.
FED i ECB také nepočítají s možností, že v podmínkách silného zotavení ekonomiky může mimořádně expanzivní mix monetární a fiskální politiky na obou stranách Atlantiku brzy vést k ekonomickému přehřátí a ještě vyšší inflaci, poukazuje analytik. Doplňuje, že inflace ze 70. let Spojeným státům ukázala, že pokud není potlačeno v zárodku, může očekávání vysoké inflace zakořenit.
Zkušenost ze 70. let také připomíná, že monetární politika se projevuje dlouhodobě, s různým časovým zpožděním, deklaruje Lachman. Vysvětluje, že odkládání zpřísnění monetární politiky do chvíle, kdy jsou jasně vidět projevy inflace, v obecné rovině znamená, že centrální banka byla inflační křivkou předběhnuta.
Hrozí prasknutí bublin
„Po mnoha letech masivního nákupu dluhopisů FEDem a ECB by zavření kohoutu monetární politiky nebylo bez významného rizika pro finanční trh,“ pokračuje odborník. Podotýká, že roky tištění nových peněz velkými centrálními bankami vytvořily akciové, realitní a dluhové bubliny v celém světě, navíc dochází k rozsáhlému toku kapitálu z vyspělých ekonomik na rozvíjející se trhy, který zde nemá vždy dobré využití.
Z pohledu FEDu představuje hlavní riziko zpřísnění monetární politiky možnost, že půjde o úder vedoucí k prasknutí akciové a realitní bubliny ve Spojených státech, která stojí na předpokladu nekonečného zachování ultra nízkých úrokových sazeb, soudí Lachman. Odkazuje také na názor hlavní ekonomky Mezinárodního měnového fondu Gity Gopinathové, že zpřísnění monetární politiky FEDu může vyvolat i dluhovou krizi rozvíjejících se ekonomik, pokud by jedním z důsledků byl podobně razantní nárůst nákladů na půjčky jako v roce 2013.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Rozvíjející se ekonomiky se svými slabými veřejnými financemi by v takovém případě nebyly v pozici, aby dokázaly zamezit stahování kapitálu do vyspělých zemí, soudí autor komentáře. Dodává, že také z pohledu ECB s sebou zpřísnění monetární politiky nese riziko vyvolání dalšího kola evropské dluhové krize.
„Pokud by ECB chtěla ukončit svůj současný program nákupu dluhopisů, pak by již nebyla schopná pokračovat v nákupu veškerého dluhu vytvářeného italskou vládou, jak v současnosti činí,“ pokračuje analytik. Domnívá se, že v takovém případě by se trhy začaly zaměřovat na neudržitelnost italských veřejných financí, jelikož tamní poměr veřejného dluhu k HDP i rozpočtový deficit dosáhly rekordní výše.
Nezbývá než doufat, že Powell a Lagardeová se nemýlí v předpokladu, že dnešní problémy dodavatelských řetězců jsou jen dočasný fenomén, uvádí expert. Konstatuje, že v opačném případě je třeba připravit se buď na období ještě vyšší inflace, pokud centrální banky nezpřísní monetární politiku, nebo na období otřesů na světových finančních trzích, pakliže inflace přiměje tyto centrální banky monetární politiku zpřísnit.
Související

Trumpovy daňové škrty mohou spustit finanční krizi, varuje ekonom

Jak Putin lže světu? Tvrdí, že ruská ekonomika je v pořádku, zatímco jeho úředníci varují: Otřásá se v základech
Ekonomika , USA (Spojené státy americké) , EU (Evropská unie) , inflace , Ekonomická krize
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek