Nepokoje v Bolívii si vyžádaly již deset mrtvých, Morales zostra napadl USA

Od počátku protestů před více než třemi týdny v Bolívii zahynulo deset lidí. Předcházející bilance hovořila o sedmi. Agentura AFP dnes informovala o smrti 20letého muže, kterého zasáhla střela při střetech Moralesových příznivců s policií ve městě Yapacaní, asi 450 kilometrů jihovýchodně od metropole La Paz. Podle agentury DPA další muž zahynul ve stejné oblasti.

Protests erupted in La Paz, Bolivia on Wednesday following Jeanine Añez's declaration that she would take over as the country's interim president. #Bolivia Protests erupt as Bolivia names interim president; https://t.co/xeeAZ1V51C pic.twitter.com/rOUTPn6EU6

Prozatímní prezidentka Jeanine Áňezová už jmenovala nové členy vlády i nové nejvyšší velitele armády.

"Tleskám bolivijské prozatímní prezidentce Áňezové, že na sebe vzala tuto roli v době, která přináší velkou zodpovědnost a v níž je třeba v Bolívii obnovit pořádek a zachovat civilní vedení," napsal dnes na twitteru ministr zahraničí USA Mike Pompeo. Jako o "prozatímní ústavní prezidentce" o Áňezové už před Pompeem hovořil i Michael G. Kozak, který má na americkém ministerstvu zahraničí na starosti západní polokouli.

Bývalý prezident Morales, který nyní pobývá v mexickém exilu, dnes - ještě před Pompeovým prohlášením - na twitteru rozhodnutí Spojených států uznat senátorku Áňezovou prozatímní prezidentkou odsoudil.

Condenamos la decisión de Trump de reconocer al gobierno de facto, y autoproclamado por la derecha con la complicidad de la policía y FFAA. El golpe de Estado que provoca muertes de mis hermanos bolivianos es una conspiración política y económica que viene desde EEUU.

"Státní převrat, který působí smrt mých bolivijských bratrů, je politickým a hospodářským spiknutím, které vychází ze Spojených států," uvedl exprezident. Situaci v Bolívii přirovnal k situaci ve Venezuele, kde Spojené státy a řada dalších zemí světa uznaly místo autoritářského prezidenta Nicoláse Madura prozatímní hlavou státu Juana Guaidóa.

Město La Paz, které je administrativním centrem Bolívie, se podle Moralese změnilo "v tábor vojenské a politické represe". "Ti, co říkali, že bojují za demokracii, instalovali vojenskou diktaturu," dodal.

Morales na twitteru vyzval k "národnímu dialogu". "Pokud mohu svou přítomností přispět k mírovému řešení, které zastaví násilí..., pro svou milovanou Bolívii to udělám," napsal bývalý prezident, a znovu tak naznačil, že by se mohl do vlasti z exilu vrátit.

V rozhovoru poskytnutém listu El País Morales řekl, že je nadále prezidentem Bolívie, neboť parlament jeho rezignaci nepřijal ani neodmítl. To, že se "tato paní" prohlásila prezidentkou, je v rozporu s bolivijskou ústavou, dodal Morales s odkazem na Áňezovou.

Dlouholetý bolivijský prezident Evo Morales byl v říjnu zvolen na další funkční období, což vyvolalo masivní protesty. Socialistického prezidenta následně policie a armáda donutily k demisi a on se uchýlil do Mexika. Prozatímní hlavou státu se prohlásila druhá místopředsedkyně Senátu Áňezová, kterou ve funkci potvrdil i ústavní soud. Nyní chce prezidentka uspořádat nové volby hlavy státu.