KOMENTÁŘ | “Nesnesitelná obtížnost voleb“, ať v USA či Bělorusku

KOMENTÁŘ MARTINY KLICPEROVÉ - Není vcelku pochyb, že demokracie dává nejlepší naději na mír, lidská práva i slušně fungující ekonomiku. Ovšem jak známo, u voleb nejde jen o to, jací jsou kandidáti a jak lidé volí, ale také kdo a jak hlasy sčítá. Jsme svědky toho, jak se Bělorusové po dlouhé týdny snaží domoci spravedlivých výsledků. Budeme doufat, že se nadcházející volby v USA nevyvinou podobně.

Americké volby jsou složitý proces. Jde vlastně o 50 různých voleb, každý stát, často i okres, postupuje jinak, podle jiných metod a pravidel. Ke všemu se celkový výsledek prostě nesečte, hlasy si nejsou rovny. Hlas voliče ve Wyomingu má 3,6krát větší váhu než hlas Kaliforňana.

Přednosti amerických voleb

Něco můžeme Američanům závidět, např. možnost předčasných voleb a korespondenční volbu, o kterou se u nás po desetiletí marně snažíme. Zejména v éře pandemie je to lákavá bezpečná alternativa. Také prozatímní, podmíněný volební lístek (provisional ballot) je skvělá věc, např. v případě že člověk omylem není na volebním seznamu a nechce se svého práva volit vzdát.

Nevýhody amerického volebního systému

Jiné praktiky jsou pro nás odpudivé až šokující. Už to, že prezidentské volby jsou v podstatě stranickou soutěží a pro „bezpartijního“ je prakticky nemožné do systému proniknout. Nebo cirkus primárních voleb, ve kterém mají nejlepší šanci vyhrát extrémisté (v případě republikánů) nebo nanicovatí kandidáti bez charismatu, kteří se jeví jako „nejprůchodnější“ pro prezidentskou volbu (častí vítězové demokratických primárek – výjimkou byl v poslední době Obama). Děsná je také jednokolovost prezidentské volby; třetí kandidát odčerpá hlasy podobnějšímu z dvou partajních kandidátů a naservíruje tak vítězství konkurentovi, který může být tím nejhorším.

Tak jako v roce 2000, když vedle environmentalisty demokrata Gora a naftařského kandidáta republikána G. W. Bushe vstoupil do boje o prezidentské křeslo ještě R. Nader za stranu Zelených; hlasy environmentalistů se rozštěpily, vyhrál Bush, načež následovala invaze do Iráku, války na Blízkém východě, rozvrat v Sýrii, migrantské vlny – troufám si říci, že by svět dnes mohl být jiný, kdyby měla Amerika tehdy dvoukolový systém. Ovšem naše zkušenost ukazuje, že i dvoukolový systém může vyprodukovat národní neštěstí, navíc na 5 a ne jen na americké 4 roky.

Američané, kteří ještě neodvolili předčasně, půjdou do voleb v úterý 3. 11.. Musí se k volbám aktivně registrovat, není to automatický proces, jako u nás. První úterý po prvním listopadovém pondělí je tradiční den, který nekoliduje s polními pracemi, bohoslužbami, ani trhy. Poněkud znevýhodňuje pracující, kteří si nemusí vždy dovolit dlouhé čekání ve frontách a letos budou fronty obzvlášť dlouhé, už vzhledem k zesílené hygieně. Zejména v chudších regionech se bude na volbu čekat dlouhé hodiny, i proto, že se republikánům podařilo okleštit Zákon na ochranu volebních práv (Voting Rights Act) a svévolně zredukovat volební místa. Potlačovat účast oprávněných voličů se také daří zpřísňováním požadavků na identifikaci a často doživotním zrušením volebního práva zločinců. A pak je tu ještě gerrymandering - absurdně účelové překreslení volebních okrsků, ve kterém jsou republikáni šikovnější, a tak efektivnější.

K tomu letos přibyly nové fenomény: prezidentem schválené fyzické zastrašování oponentů (mj. i fyzické nájezdy Trumpových příznivců v pickupech na Bidenův volební autobus a jeho doprovodné vozy), zpochybňování milionů hlasů, které byly legitimně doručeny do volebních míst, kult vůdcovy osobnosti a konečně vlna právního napadání volebních postupů a výsledků. Republikánům jde o to snížit volební účast. Ostatně byla to právě nízká volební účast a zejména malý volební zájem černochů, které minule připravily o vítězství Clintonovou.

Čekání na výsledek

Se zavřením volebních místností vypukne napjaté čekání nejen na to, kdo získá více hlasů, ale také o jak těsný výsledek půjde. Již teď je totiž jisté, že čekání na úplné výsledky bude dlouhé a možná ne nepodobné protrahované běloruské agonii. Na sečtení budou čekat rekordní kvanta korespondenčních hlasů, v některých státech se totiž smějí začít sčítat až v den voleb. Např. stát Michigan hlásí, že korespondenčně již přišly na dvě třetiny hlasů, zbývající třetinu hodí lidé osobně v úterý a spočítat to všechno může trvat až 80 hodin. V mnoha státech se bude čekat na hlasy, které přijdou poštou: poslední platné hlasy smějí být orazítkovány v den voleb, ale pošta již nyní hlásí, že nestíhá a doručování se zpožďuje. Např. Ohio, jeden z tzv. bitevních (battleground) států, kde bude na hlasech záležet, má uzákoněnou dobu čekání na hlasy až do 13. 11.

Korespondenční volba je typická pro demokraty. Uchýlili se k ní také mnozí z těch, kdo se chrání před koronavirovou infekcí, to bývají méně často Trumpovi voliči, zejména ne ti, kdo se tělo na tělo a často bez roušek účastní jeho masových mítinků. A tak ne náhodou D. Trump už dlouho prohlašuje, že korespondenční metoda vede k podvodům. Jisté je, že prezidentovi právníci budou hledat každou skulinku, jak vyloučit i platné hlasy. Např. jednou z podmínek uznání korespondenčních hlasů bývá shoda podpisu na volebním lístku se vzorem, což otevírá dveře svévolným rozhodnutím. Prezident si ovšem pojistil přízeň poslední instance, když po zářijovém úmrtí soudkyně Ruth Bader Ginsbergové do Nejvyššího soudu na poslední chvíli protlačil svou kandidátku a zpevnil v něm konzervativní převahu z 5:4 na 6:3.

Připomíná to situaci z r. 2000 – do černé historie amerických voleb vstoupilo floridské dohadování o to, zda uznat částečně propíchnuté volební štítky, které automat nezapočítal, a rozvinul se spor o tzv. hanging, swinging, dimpled a pregnant chads. Po pěti týdnech tehdy dohady předčasně ukončil soud a aniž by byl přepočet těsného výsledku (rozdíl činil pouhé 0.009%) dokončen, Nejvyšší soud nakonec přiklepl vítězství republikánovi Bushovi. Gore tento výrok galantně přijal. Podobnou noblesu nelze od Trumpa očekávat, i kdyby fakta byla jasně proti němu. Ostatně, sám se opakovaně vyjádřil v tom smyslu, že nepříznivý výsledek nepříjme, prohlásil též, že výsledek voleb se musí ohlásit hned na konci volebního dne bez čekání na všechny hlasy.

Přitom je jasné, že první budou spočítána volební místa s menším počtem obyvatel a tedy republikánská, až později docházejí výsledky z větších měst, nakonec ze západních pacifických států, jakož i korespondenční hlasy, to vše budou výsledky spíše demokratické. Předčasné vyhlášení výsledků by se proto opíralo více o pro-republikánská data a ignorovalo by závěrečnou pro-demokratickou vlnu. Odcizilo by to velkou část voličů a ještě více rozbouřilo již rozjitřenou společnost.

Pro klid a mír v zemi i pro demokracii by bylo lepší, kdyby vyhrál Biden. I nám by jeho výhra dala naději na obnovu transatlantické aliance a posílení NATO, opětné začlenění USA do nadnárodních organizací, navázání na pokusy o globální řešení společných problémů.

Asi se nám teď budou na čas prolínat záběry nespokojených voličů z USA a Běloruska. Země je nervózní, nejen z napjatého souboje ale také z obavy, že budou dále zpochybňována demokratická pravidla a zákony, že bude i z oficiálních míst podněcováno násilí. Policie se připravuje na vlnu nepokojů, obchodníci ve velkých městech opevňují výkladní skříně. Mnohé asi napadá, že hlavní je, aby ten, kdo vyhraje, to dokázal s co největším rozdílem. V každém případě bude skoro polovina národa zdrcena a velká část přesvědčena, že se jim stala křivda. Zajisté se také dozvíme mnoho nového o psychologii Američanů.

Autorkou komentáře je expertka na politickou psychologii PhDr. Martina Klicperová, CSc., Psychologický ústav AV ČR.

Související

Volby, ilustrační fotografie.

Demokracie ve světě upadá. Napadané jsou samotné volební procesy, zní ze zprávy

Globální pokles volební účasti a narůstající zpochybňování volebních výsledků ohrožují důvěryhodnost demokracie. Podle nového reportu volební účast klesla za posledních 15 let o deset procent a téměř polovina světových demokracií čelí zhoršování klíčových ukazatelů. Nejvíce napadané jsou přitom samotné volební procesy, včetně sčítání hlasů. Dále rostou rizika, jako je polarizace či autoritářství, která zasahují demokracie na celém světě.

Více souvisejících

demokracie Volby USA USA (Spojené státy americké) Martina Klicperová-Baker (psycholožka) komentář Joe Biden Donald Trump Republikánská strana (USA) Demokratická strana (USA) politika Bělorusko

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 35 minutami

Pražské metro, stanice Staroměstská

Uzavírka Staroměstské se protáhne na měsíc, naznačil Hřib

Všechny informace naznačují, že stanice metra Staroměstská na lince A zůstane uzavřená po celý zbytek července. Vyplývá to i z vyjádření náměstka primátora pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti). Požárem, který vedl k uzavření stanice, se zabývá policie. 

před 58 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby

Erin Pattersonová byla v australském státě Victoria uznána vinnou z trojnásobné vraždy a pokusu o vraždu poté, co svým hostům naservírovala jídlo s jedovatými muchomůrkami. Oběd v Leongathě skončil smrtí tří příbuzných a těžkou otravou čtvrtého. Žena se snažila nahrát svou vlastní otravu, ale lékaři i vyšetřovatelé dospěli k závěru, že šlo o promyšlený čin. Motiv zůstává předmětem dalšího šetření.

včera

včera

Vláda ČR

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout

Instituce státní správy nebudou smět využívat produkty čínské společnosti DeepSeek. Vláda ve středu rozhodla o jejich zákazu na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Kabinet se zabýval také podrobnostmi o průběhu a řešení rozsáhlého výpadku elektrického proudu, k němuž došlo na části území republiky minulý týden v pátek.

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?

Vzhledem k blížícímu se startu nové sezóny tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže Chance ligy, jenž je naplánován již na pátek 18. července, se v těchto dnech a týdnech připravují prvoligové kluby na svých soustředěních a úřadující český mistr Slavia Praha není výjimkou. Dosud přivedla mnoho zajímavých posil v čele s Michalem Sadílkem a Japoncem se zkušenostmi z anglické Premier League Daikim Hašiokou. V současnosti však řeší trable s další posilou Dominikem Javorčekem a čile se také mluví o možném odchodu El Hadjiho Malicka Dioufa. Poslední dny pak také o zájmu o služby samotného kouče Jindřicha Trpišovského.

včera

Robert Fico promluvil poprvé od atentátu na svou osobu.

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí

Druhým dnem a především výpovědí poškozeného ve středu pokračoval proces s atentátníkem na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD). Politik se nicméně osobně nedostavil, soud nechal jeho výslech přehrát. Útočník Juraj C. dal prostřednictvím obhájce najevo, že se neztotožňuje s tím, že mu hrozí doživotí. O průběhu procesu informoval deník Pravda. 

včera

včera

Palestina, pásmo Gazy

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin

Izrael plánuje výstavbu „humanitárního města“ v Rafahu na jihu pásma Gazy pro statisíce palestinských uprchlíků. Podle ministra obrany Israela Katze má jít o uzavřenou zónu, kterou budou spravovat mezinárodní orgány a Palestinci nebudou moci odejít. Projekt, inspirovaný návrhem amerického prezidenta Donalda Trumpa na přesídlení Palestinců do jiných zemí, čelí ostré kritice. Podle právníka by mohl představovat válečný zločin, proti se postavila i Británie s Katarem.

včera

včera

včera

M142 High Mobility Artillery Rocket System je americký lehký salvový raketomet vyvinutý v 90. letech pro US Army umístěný na podvozku vozidla M1140 z rodiny nákladních transportních vojenských strojů FMTV.

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil

Americký prezident Donald Trump oznámil nové zbrojní dodávky pro Ukrajinu, která čelí pokračující ruské agresi. Dodávky ze Spojených států, respektive zbraní americké výroby hrají od počátku invaze klíčovou roli v podpoře Kyjeva – od systémů HIMARS a raket ATACMS přes dělostřeleckou munici až po tanky Abrams a stíhačky F-16. Tyto zbraně významně posílily schopnost Ukrajiny čelit útokům a zasazovat údery hluboko na nepřátelském území.

včera

Alena Schillerová

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě

Důchodová reforma, která zvyšuje důchodový věk, zůstává v platnosti i po dnešním rozhodnutí Ústavního soudu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové se ukázalo, že ústavní práva opozice v Česku jsou mimořádně slabě chráněna. Pro ANO, které je favoritem říjnových sněmovních voleb, je to prý svým způsobem dobrá zpráva. 

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně

Americký prezident Donald Trump podle nahrávky z loňského fundraisingu v minulosti pohrozil ruskému vůdci Vladimiru Putinovi bombardováním Moskvy, pokud by Rusko napadlo Ukrajinu. USA sice disponují schopností takový útok provést, ale ruská vojenská doktrína připouští jadernou reakci na ohrožení hlavního města. Jakýkoli konvenční úder by tak mohl vést k jaderné eskalaci. Trumpova slova tak zjevně byla především cílenou součástí kampaně před dárci. 

včera

včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Třicátého června byl poslední den pro předložení plánů, jak učinit transformaci energetiky na obnovitelné zdroje dostupnou. Žádná ze zemí, vyjma Švédska, však termín nestihla. Panuje tak riziko ohrožení vyplácení finančních prostředků, sankce za opožděné plány ovšem nehrozí.

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy