Těžké dilema USA, varuje analytička. Zmiňuje i smrt českých vojáků

Země nekonečné války i pokroku

V prvním příběhu je Afghánistán zemí nekonečné války, zmítanou cílenými atentáty a rostoucím počtem sebevražedných útoků, uvádí analytička. Připomíná, že tento týden zabil sebevražedný atentátník tři české vojáky, kteří se spolu s afghánskými kolegy účastnili rutinní hlídkové mise.

Atentát přišel krátce poté, co český parlament schválil vyslání dalších vojáků do Afghánistánu, navíc krom českých vojáků zahynuli koncem července i jejich dva američtí kolegové, rekapituluje Lemmonová. Dodává, že mezitím za svou zemi bojují a umírají afghánští vojáci, přičemž oběti z jejich řad narůstají.

"Mezi lednem a listopadem 2016 bylo zabito téměř 7 tisíc afghánských vojáků a policistů," pokračuje expertka. Doplňuje, že v rozmezí ledna a začátku května 2017 podle afghánské vlády přišlo o život 2.531 příslušníků bezpečnostních složek.

Na druhou stranu, ofenzivy Talibanu zatím afghánské síly zvládají odrážet a Talibanu se nedaří obsazovat města a udržovat je pod svou kontrolou, ačkoliv demonstruje svou schopnost podnikat na ně nájezdy, nastiňuje analytička.

Mimo uvedené destrukce je však Afghánistán zemí, kde je pokrok skutečný a viditelný, zdůrazňuje odbornice. Zmiňuje poslední čtvrtletní zprávu zvláštního generálního inspektora pro rekonstrukci Afghánistánu, podle níž se od roku 2001 výrazně zlepšilo zdraví obyvatel, přetrvávající nestabilitě navzdory,  což i Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj považuje za úspěch, přičemž například úmrtnost matek při porodu podle odhadů OSN poklesla mezi lety 2000 a 2015 o 64%.

"Kvetou nezávislá média, televizní , rozhlasové a internetové zdroje si vybírají témata od vládní korupce po znásilňování a násilí na ženách," píše Lemmonová. Poukazuje, že ženy absolvují například pilotní trénink v afghánském letectvu a zaměřují se na profese budoucnosti, jako programování a vývoj počítačových her.

Daří se též afghánskému kriketovému týmu, na jehož výsledky na mezinárodní úrovni může být země pyšná, díky leteckému spojení s regionálními mocnostmi - například s Indií - roste obchod s určitými zemědělskými komoditami, stejně jako rostou HDP a vládní zdroje, konstatuje analytička. Dodává, že HDP si polepšuje o 2,5% ročně a příjmy vlády se mezi lety 2015 a 2017 téměř zdvojnásobily.

Rozhodnout musejí Afghánci

Afghánistán si tedy podle Lemmonové vede lépe, byť je zmítán tragédií nekonečné války a jak se Washington snaží tuto válku ukončit skrze jednání s Talibanem, což mnoho Afghánců vítá, je třeba tato zlepšení nepouštět ze zřetele, nabádá odbornice. Soudí, že navzdory ohromným výzvám není Afghánistán - jak pokrok ukazuje - beznadějnou a neschopnou zemí a roste zde nadějná mladá generace bojující o svou budoucnost, což nabízí určitý, byť křehký základ k budování stability.  

Krátké příměří s Talibanem ukazuje, že Afghánci mír chtějí, míní Lemmonová. Za klíčové považuje to, aby oběti a pokrok posledních 16 let nebyly zapomenuty ve snaze dotáhnout do konce rozhovory směřující k budoucímu míru, jak varoval někdejší americký velvyslanec v Afghánistánu Ryan Crocker, jelikož v postavení žen, občanské společnosti, školství a ekonomice došlo ke skutečným posunům.

"Spojené státy daly jasně najevo svou touhu jednat o konci války v Afghánistánu," zdůrazňuje Lemmonová. Zmiňuje též nedávné prohlášení NATO, že Afghánci požadují mír a existují povzbudivé signály o posunu tímto směrem, stejně jako slova amerického ministra zahraničí Mikea Pompea, že Američané budou po dobu své přítomnosti v zemi podporovat a usnadňovat mírová jednání a podílet se na nich, ale o podobě míru musejí rozhodnout samotní Afghánci.

Afghánští politici a Vysoká mírová rada, v níž zasedají Afghánci pověření vedením mírových rozhovorů, musí skutečně hrát ústřední roli v rozhodnutí o budoucnosti země a vytýčení její další cesty, souhlasí analytička. Domnívá se však, že jednání mezi Spojenými státy a Talibanem mohou být klíčovým krokem na cestě k míru, z něhož budou profitovat všichni Afghánci a který umožní postupné stažení jednotek USA a NATO

Bude třeba učinit ještě těžká rozhodnutí, sdílí odbornice obavy někdejšího amerického důstojníka a nynějšího předního diplomata Chrise Kolendy prezentovaná na serveru Daily Beast. "Mír by však měl přicházet postupně, skrze opatření posilující důvěru, a musí brát v potaz pokrok, kterého Afghánistán dosáhl, nejen krveprolití, které se afghánská vláda, USA a spojenci z NATO snaží ukončit," nabádá Lemmonová.