Neuvěřitelné: Americký lékař vrátil po 50 letech Vietnamci ruku

Oba muži, Dr. Sam Axelrad a Nguyen Quang Hung, se dnes setkali v Hungově domově ve středním Vietnamu, obklopeni potomky a vnoučaty, napsala agentura AP.

Hung byl ohromen tím, že někdo schovával jeho kosti tak dlouho, ale zároveň se radoval, že ruka bude jednou pohřbena spolu s ním. "Moc rád jsem ho zase viděl a dostal zpátky kus svého těla, skoro po půl století," řekl třiasedmdesátiletý Hung.

"Jsem hrdý, že jsem prolil vlastní krev za sjednocení vlasti. A měl jsem velké štěstí oproti spoustě přátel, kteří padli anebo se pohřešují," uvedl bývalý voják. Američtí vojáci ho zasáhli do ruky v říjnu 1966 během jedné léčky asi 75 kilometrů od města An Khê, kde nyní žije. Po přestřelce se tři dny skrýval ve skladu rýže, než ho americký vrtulník přepravil do vojenské nemocnice.

"Když mě zajali Američané, byl jsem jako ryba na krájecím prkénku. Mohli mě zabít, nebo spasit," vyprávěl. Zajatcovo pravé předloktí mělo barvu lilku, když si je prohlížel vojenský lékař, tehdy sedmadvacetiletý Axelrad. Aby mu infekce pacienta nezabila, rozhodl se mu uříznout ruku nad loktem.

"Asi předpokládal, že ho zavřeme do nějakého tábora pro válečné zajatce. Určitě ho velmi překvapilo, že jsme se o něj postarali," mínil Axelrad. Amputovanou ruku pak dostal od kolegů, kteří kosti předloktí vyvařili a znovu složili, než je předali jako upomínku na dobře vykonaný zákrok. Neobvyklý suvenýr ve vojenském tlumoku skončil na roky v komoře spolu s dalšími věcmi, které Axelrad nechtěl ani vidět, aby si nepřipomínal válečné zážitky.

Na světlo je vytáhl až v roce 2011 - a loni v létě odletěl do Vietnamu, aby zkusil vyhledat muže, kterému ruka patřila. Při prohlídce starého válečného bunkru se seznámil s vietnamským novinářem, kterého příběh zaujal natolik, že sepsal článek s velikou publicitou. A tak se o Američanovi s rukou dočetl Hungův švagr a ozval se autorovi článku, který zařídil i dnešní schůzku. Na ni doktor přicestoval s dvěma syny a dvěma vnoučaty.

Málo známá statistika války ve Vietnamu

91% vietnamských veteránů řeklo, že je těšilo sloužit ve Vietnamu.

74% řeklo, že by sloužilo znovu, i kdyby znali výsledek.

2/3 mužů sloužících ve Vietnamu byli dobrovolníci. (2/3 mužů bojujících ve 2.světové válce v americké armádě byli odvedenci.)

Přibližně 70% zabitých ve Vietnamu byli dobrovolníci.

86% zahynuvších ve Vietnamu byli běloši, 12.5 % černoši, 1.5% jiné rasy.

79% mužů ve Vietnamu měli dosažené vzdělání z High School či vyšší.

5-ti mužům zabitým ve Vietnamu bylo pouze 16.

Nejstaršímu muži padlému ve Vietnamu bylo 62 let.

11,465 padlým bylo pouze 20 let.

Průměrný věk vojákovi bojujícímu ve Vietnamu bylo 22 (ve 2.světové válce 26).

Průměrný pěšák zažil 240 dnů v akci během roku (ve 2.světové válce to bylo 40 dní během 4 let). Tento rozdíl je zapříčeněn možností nasazení vrtulníků.

Jeden z deseti Američanů sloužících ve Vietnamu byl zraněn.

58,169 bylo zabito a 304,000 (75,000 vážně) zraněno z celkem 2,590,000 sloužících.

12,000 vrtulníků bylo nasazeno ve Vietnamu. Mezi řijnem 1966 a koncem v roce 1975 nalétaly armádní UH-1 celkem 7,531,955 hodin. AH-1G celkem 1,038,969 leteckých hodin.

Američané ve válce použili mnoho nových zbraní, např. bojové vznášedlo, laserem naváděné letecké pumy či rotační kanón s rychlostí střelby až 6 000 ran za minutu. Ve velké míře se též uplatnily bojové opancéřované vrtulníky. Vietkong používal jinou taktiku než Američané, totiž taktiku malých úderných oddílů, které měly za úkol vždy něco zničit a rychle poté zmizet.