Život ohrožen: Je tu nejstrašnější zbraň hromadného ničení, děsí Kerry

Výrazná většina klimatologů a dalších vědců podle Kerryho již světu dokázala, že lidstvo má zásadní vliv na celosvětové změny podnebí. Tuto shodu se však snaží zpochybňovat skupina velkých firem, které nechtějí měnit svou strategii a utrácet kvůli tomu peníze, prohlásil šéf americké diplomacie.

"Jednoduše nemáme čas, abychom nechali několik hlasitých zájmových skupin torpédovat rozhovory o klimatu," podotkl dnes Kerry v projevu před indonéskými politiky a studenty v Jakartě.

Řešením je podle něj nová energetická politika, k níž by se měly přidat státy produkující výrazné množství skleníkových plynů. Místo využívání fosilních paliv by se měly tyto země přeorientovat na úsporné technologie, které nezatěžují životní prostředí.

Pokud vlády nezačnou rychle jednat, mohou být podle Kerryho náklady na pozdější řešení dopadů klimatických změn daleko vyšší, než by dnes stála investice do šetrných technologií a omezení škodlivých emisí. "Není přehnané říci, že celý váš způsob života je ohrožen," řekl Indonésanům Kerry.

Klima se mění od začátku existence atmosféry

Klima se vždy vyvíjelo ve vzájemné vazbě na biosféru Země. V řádu stovek milionů let má na klima vliv změna zářivé energie Slunce, pohyby Země ve vesmíru nebo pohyb kontinentů po plášti Země. Klíčovým faktorem je i změna ve složení atmosféry Země, ta však většinou bývá důsledkem jiných změn (např. vyšší sopečné činnosti).

Na počátku své existence byla naše planeta žhavou koulí. Slunce bylo dříve o čtvrtinu slabší než nyní, přesto byly teploty výrazně vyšší. Skleníkový efekt byl mimořádně silný, protože prakticky všechen uhlík byl v atmosféře. Po určité době se ale začal uhlík usazovat v praoceánech, takže se skleníkový efekt oslaboval a atmosféra ochlazovala ke snesitelnějším teplotám. To umožnilo rozvoj prvního života, který zase stahoval další uhlík z atmosféry.

Během jednotlivých geologických ér se klima na Zemi velmi měnilo. V nejchladnějších obdobích (prvohory) byla prakticky celá Země zamrzlá, pravděpodobně s výjimkou rovníkové oblasti. Pozdě se ale zase objevila období teplejší, kdy se třeba v druhohorách na Zemi nenacházelo zalednění žádné a i na pólech rostla vegetace. Přesné příčiny těchto změn ale nejsou zcela přesně objasněny.

Pro nás relativně aktuálním je střídání dob ledových a meziledových během pleistocénu, tedy geologického období postihující délku existence člověka – 2 miliony let. Tyto změny byly pravděpodobně vyvolávány mimozemskými faktory, tedy postavením Země vůči Slunci, jako je sklon zemské osy či dráha oběhu kolem Slunce. Jedná se o takzvané Milankovičovy cykly. Během dob ledových se zalednění dostávalo až do střední Evropy, v teplejších obdobích se stahovalo přibližně do stávající polohy kolem pólů.

Střídání dob ledových a meziledových mělo svou opakující se podobu. Nástup dob ledových, tedy proces ochlazování, byl poměrně pomalý a teploty postupně klesaly, nejnižších hodnot dosáhly na konci doby ledové. Naopak ukončení dob ledových probíhalo vždy poměrně náhlým oteplením, tedy skokovitě. Názory na to, jak rychlé byly tyto oteplovací skoky, nejsou bohužel jednotné, nicméně část vědců se domnívá, že skoky byly ještě rychlejší než jaké jsme zaznamenali my během posledních desítek let, informuje meteocentrum.cz.