Prezidentkou Tchaj-wanu bude opět Cchaj Jing-wen, Čínu nemůže ani vystát

Podle agentury Kjódó získala Cchaj Jing-wen v dnešních volbách ve 23milionové zemi rekordních více než osm milionů hlasů. Podpořilo ji 57 procent hlasujících, zatímco její vyzyvatel Chan Kchuo-jü, který prosazuje silnější příklon k Číně, obdržel podle volební komise jen 38 procent hlasů. Třetí místo obsadil se čtyřmi procenty James Soong z malé konzervativní strany People-First. Tento 77letý politik se o funkci prezidenta ucházel už počtvrté.

"Doufám, že výsledky hlasování vyšlou jasný signál do Pekingu," řekla dnes prezidentka svých příznivcům. Demokratický Tchaj-wan "se hrozbami a výhružkami nenechá zastrašit," dodala.

Celebrations at Tsai Ingwen’s election HQ - The DPP romping home in #Taiwan’s President election pic.twitter.com/3mpMKej8ou

— Bill Birtles (@billbirtles) January 11, 2020

Čína brzy po oznámení výsledků tchajwanských voleb varovala, že bude nadále bránit jakýmkoli aktivitám tchajwanského vedení zaměřeným na nezávislost ostrova. Peking je rozhodnut respektovat své principy "mírového sjednocení" podle zásady "jedna země, dva systémy", uvedl čínský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu.

Cchaj Jing-wen gratulovala ke zvolení americká vláda. Ministr zahraničí Mike Pompeo uvedl, že země znovu ukázala sílu demokracie. Washington podle něj doufá, že Tchaj-wan pod vedením staronové prezidentky nadále bude "zářným příkladem" pro země, které usilují o demokracii a prosperitu. Šéf americké diplomacie zdůraznil, že Cchaj Jing-wen usiluje o stabilitu "tváří v tvář neustálému tlaku“. Ačkoli v této souvislosti Čínu přímo nezmínil, mohl by tento výrok podle agentury Reuters Peking popudit.

The U.S. congratulates Dr. Tsai Ing-wen on her re-election in #Taiwan's presidential election. Taiwan once again demonstrates the strength of its robust democratic system. Thank you President Tsai for your leadership in developing a strong U.S. partnership.

— Secretary Pompeo (@SecPompeo) January 11, 2020

Na Tchaj-wanu se dnes konaly kromě prezidentských také parlamentní volby. V nich průzkumy přisuzovaly roli favorita prezidentčině vládnoucí Demokratické pokrokové straně (DPP). Té se podle předběžných výsledků podařilo ve 113členném parlamentu získat 60 křesel. Poté, co prezidentčin oponent Chan Kchuo-jü jako reprezentant opoziční Národní strany (Kuomintang) přiznal porážku, oznámil její předseda Wu Teng-i rezignaci.

Žena v čele Tchaj-wanu odmítá sbližování s Čínou

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Prezidentčina DPP je tradičně vnímána jako síla prosazující nezávislost Tchaj-wanu na pevninské Číně nebo minimálně zachování současného stavu. Od roku 2016, kdy je Cchaj prezidentkou, usiluje Peking o diplomatickou izolaci tohoto ostrovního státu a Tchaj-wan přišel o několik diplomatických spojenců. V současnosti ho uznává už jen 15 zemí na světě - většina z nich je z Jižní Ameriky, karibské oblasti a Tichomoří.

"Čína stále vyhrožuje, že Tchaj-wan zahrne do modelu jedna země, dva systémy. Její diplomatické útoky a vojenský nátlak představují velkou překážku pro stabilitu regionu," uvedla Cchaj loni v říjnu. Tento systém platí například v Hongkongu, kde jeho obyvatelé už několik měsíců protestují proti tomu, co považují za plíživé zasahování Pekingu do záležitostí jejich města i přes příslib autonomie. Návrat bývalé britské kolonie Hongkongu pod čínskou správu v roce 1997 a zavedení principu označila Cchaj za neúspěch.

Vláda Cchaj Jing-wen loni v srpnu rozhodla o největším zvýšení výdajů na obranu za poslední desetiletí. Od letošního ledna by mělo jít na armádu 411,3 miliard tchajwanských dolarů (přes 300 miliard Kč) ročně. Rozhodnutí přišlo v době, kdy Čína oznámila, že se ve snaze spojit Tchaj-wan s pevninou "nevzdá použití síly" a podnikne veškerá vojenská opatření, aby porazila "separatisty". Cchaj také loni v březnu během návštěvy USA prohlásila, že její země má zájem o americké tanky M-1, stíhačky F-16 a o další pokročilé zbraně, jejich prodej americké ministerstvo zahraničí schválilo.

Podle médií je Cchaj spíše vědecký, uvážlivý typ než slogany hýřící politik. Sama sebe označuje za "atypickou politickou osobnost".

Do DPP vstoupila v roce 2004, do čela strany se dostala v roce 2008 po aféře, ve které byl dosavadní předseda Čchen Šuej-pien obžalován z korupce a skončil ve vězení. V roce 2012 z funkce odstoupila, znovuzvolena předsedkyní DPP byla o dva roky později. Po nezdaru DPP v tchajwanských místních volbách v listopadu 2018, ve kterých zaznamenala úspěch opoziční Národní strana (Kuomintang), která je vstřícně naladěná vůči Pekingu, na pozici šéfky DPP rezignovala.

V letech 1984 až 2000 byla profesorkou práva na univerzitě Čcheng-čch'. V období 2000 až 2004 působila jako předsedkyně Rady pro záležitosti pevniny, která má na starosti politiku Tchaj-wanu vůči pevninské Číně. Od ledna 2006 do května 2007 byla vicepremiérkou země a zároveň předsedkyní Komise na ochranu spotřebitele.

Narodila se 31. srpna 1956 v Tchaj-peji. Je nejmladší z 11 dětí, její otec byl úspěšný podnikatel a investor. Vystudovala práva na Tchajwanské národní univerzitě a Cornellově univerzitě v New Yorku. V roce 1984 získala doktorský titul na Londýnské ekonomické škole.

Je svobodná a bezdětná. V říjnu 2015 vyjádřila podporu sňatkům osob stejného pohlaví a Tchaj-wan se v květnu 2019 také stal první zemí v Asii, která sňatky homosexuálů legalizovala.