Schyluje se k vojenské a politické katastrofě? Ve Washingtonu bijí na poplach

Opakování irácké chyby

Pokud se tak stane, Trump podle washingtonského serveru zopakuje chybu, kterou dlouho vyčítal svému předchůdci Baracku Obamovi, a zaváže se ke stažení vojáků z válečné zóny, aniž by nejprve zajistil, že výsledkem nebude vojenská či politická katastrofa.

"Ačkoliv dohoda, která ukončí desetiletí afghánské války - a téměř 18 let trvající americkou misi - je velmi žádoucí, nemělo by k ní dojít za podmínek, které je Trump zřejmě připraven akceptovat," pokračuje editorial. Odkazuje na zprávy, že dohoda, kterou dojednal zmocněnec amerického ministerstva zahraničí Zalmaj Chálizád, umožní stáhnout z Afghánistánu 14 tisíc vojáků USA a jejich spojenců z NATO výměnou za závazek Tálibánu, že se rozejde s al-Káidou, tedy s teroristickou organizací, se kterou byl silně provázán ještě před útoky z 11. září  2001.

Trump údajně dychtí, aby mohl brzy oznámit stažení prvních 5 tisíc vojáků, které se podle některých zpráv již připravuje, a tlačí na kompletní odchod z Afghánistánu ještě před prezidentskými volbami v příštím roce, poukazuje renomovaný deník. Konstatuje, že Trumpova politicky motivovaná horlivost připomíná Obamu, který v roce 2011 trval na plném stažení amerických jednotek z Iráku, přičemž ignoroval varování, která se nakonec ukázala jako správná, že krok může vést k obnově tamních džihádistických hnutí.   

V případě Afghánistánu je ještě snazší předvídat možné nepříjemné následky, tvrdí Washington Post. Označuje za ně zhroucení Západem podporované afghánské vlády, opětovný nástup drakonické diktatury Tálibánu, který odmítá základní lidská práva, především práva žen, a posílení extremistických skupin, včetně odnože Islámského státu, který má v zemi již tisíce bojovníků.  

Informace o chystané dohodě naznačují, že pojistky proti takovému vývoji, které dojednal Chálizád, jsou slabé a dále oslabují díky nerozumnému spěchu na uzavření dohody, poukazuje prestižní deník. Dodává, že Tálibán údajně souhlasil s rozhovory s afghánskou vládou o politickém urovnání a zavázal se k určité formě příměří, ale v obou případech jen vágně a nejasně.

Není třeba spěchat

"Není jisté, že povstalci přistoupí na přímé rozhovory mezi (afghánským) prezidentem Ašrafem Ghaním, který byl zatím z mírového procesu vyloučen," píše vlivný server. Podotýká, že i američtí představitelé připouštějí, že boje v zemi zřejmě bezprostředně neskončí.  

Navzdory přání většiny Američanů ukončit afghánskou misi neexistuje pádný důvod opouštět zemi ve spěchu, deklaruje Washington Post. Vyčísluje, že od rolu 2001 zahynulo v Afghánistánu přes 2.300 Američanů, přičemž v rozmezí letošního ledna až července jich bylo jen 15 a od roku 2014 pouze 53.

• Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Pokud by výsledkem rychlého stažení bylo zhroucení afghánské vlády a obnova teroristického útočiště v zemi, Spojené státy by mohly být v budoucnu opět vtaženy do bojů v Afghánistánu za daleko větší cenu, podobně jako v Iráku, kam se museli američtí vojáci vrátit 3 roky po svém prvotním odchodu, konstatuje renomovaný deník. Dodává, že krom toho by byly promrhány veškeré investice, ať již v podobě obětí na životech či finančních prostředků, do vytváření demokratického politického systému v Afghánistánu a posilování základních práv žen.  

Přijatelná dohoda s Tálibánem by měla podmiňovat celkové stažení amerických vojsk dohodou mezi povstalci a afghánskou vládou, apeluje editorial. Doporučuje, aby zahrnovala také setrvání amerických protiteroristických sil, které by mohly útočit na Islámský stát a další teroristické skupiny v zemi.

"Pokud Trump odsouhlasí odchod, který opomíjí tyto požadavky, bude riskovat, že to, co stále může být v Afghánistánu úspěšným výsledkem pro Spojené státy, se změní v ostudný neúspěch," varuje prestižní deník.