Schyluje se k vojenské a politické katastrofě? Ve Washingtonu bijí na poplach

NÁZOR - Američtí vyjednavači údajně spěchají s dokončením křehké mírové dohody s afghánským Tálibánem, upozorňuje editorial serveru Washington Post. Vlivný deník dodává, že podle těchto zpráv americký prezident Donald Trump v nejbližších dnech oznámí jednostranné stažení amerických vojsk ze země.

Opakování irácké chyby

Pokud se tak stane, Trump podle washingtonského serveru zopakuje chybu, kterou dlouho vyčítal svému předchůdci Baracku Obamovi, a zaváže se ke stažení vojáků z válečné zóny, aniž by nejprve zajistil, že výsledkem nebude vojenská či politická katastrofa.

"Ačkoliv dohoda, která ukončí desetiletí afghánské války - a téměř 18 let trvající americkou misi - je velmi žádoucí, nemělo by k ní dojít za podmínek, které je Trump zřejmě připraven akceptovat," pokračuje editorial. Odkazuje na zprávy, že dohoda, kterou dojednal zmocněnec amerického ministerstva zahraničí Zalmaj Chálizád, umožní stáhnout z Afghánistánu 14 tisíc vojáků USA a jejich spojenců z NATO výměnou za závazek Tálibánu, že se rozejde s al-Káidou, tedy s teroristickou organizací, se kterou byl silně provázán ještě před útoky z 11. září  2001.

Trump údajně dychtí, aby mohl brzy oznámit stažení prvních 5 tisíc vojáků, které se podle některých zpráv již připravuje, a tlačí na kompletní odchod z Afghánistánu ještě před prezidentskými volbami v příštím roce, poukazuje renomovaný deník. Konstatuje, že Trumpova politicky motivovaná horlivost připomíná Obamu, který v roce 2011 trval na plném stažení amerických jednotek z Iráku, přičemž ignoroval varování, která se nakonec ukázala jako správná, že krok může vést k obnově tamních džihádistických hnutí.   

V případě Afghánistánu je ještě snazší předvídat možné nepříjemné následky, tvrdí Washington Post. Označuje za ně zhroucení Západem podporované afghánské vlády, opětovný nástup drakonické diktatury Tálibánu, který odmítá základní lidská práva, především práva žen, a posílení extremistických skupin, včetně odnože Islámského státu, který má v zemi již tisíce bojovníků.  

Informace o chystané dohodě naznačují, že pojistky proti takovému vývoji, které dojednal Chálizád, jsou slabé a dále oslabují díky nerozumnému spěchu na uzavření dohody, poukazuje prestižní deník. Dodává, že Tálibán údajně souhlasil s rozhovory s afghánskou vládou o politickém urovnání a zavázal se k určité formě příměří, ale v obou případech jen vágně a nejasně.

Není třeba spěchat

"Není jisté, že povstalci přistoupí na přímé rozhovory mezi (afghánským) prezidentem Ašrafem Ghaním, který byl zatím z mírového procesu vyloučen," píše vlivný server. Podotýká, že i američtí představitelé připouštějí, že boje v zemi zřejmě bezprostředně neskončí.  

Navzdory přání většiny Američanů ukončit afghánskou misi neexistuje pádný důvod opouštět zemi ve spěchu, deklaruje Washington Post. Vyčísluje, že od rolu 2001 zahynulo v Afghánistánu přes 2.300 Američanů, přičemž v rozmezí letošního ledna až července jich bylo jen 15 a od roku 2014 pouze 53.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Pokud by výsledkem rychlého stažení bylo zhroucení afghánské vlády a obnova teroristického útočiště v zemi, Spojené státy by mohly být v budoucnu opět vtaženy do bojů v Afghánistánu za daleko větší cenu, podobně jako v Iráku, kam se museli američtí vojáci vrátit 3 roky po svém prvotním odchodu, konstatuje renomovaný deník. Dodává, že krom toho by byly promrhány veškeré investice, ať již v podobě obětí na životech či finančních prostředků, do vytváření demokratického politického systému v Afghánistánu a posilování základních práv žen.  

Přijatelná dohoda s Tálibánem by měla podmiňovat celkové stažení amerických vojsk dohodou mezi povstalci a afghánskou vládou, apeluje editorial. Doporučuje, aby zahrnovala také setrvání amerických protiteroristických sil, které by mohly útočit na Islámský stát a další teroristické skupiny v zemi.

"Pokud Trump odsouhlasí odchod, který opomíjí tyto požadavky, bude riskovat, že to, co stále může být v Afghánistánu úspěšným výsledkem pro Spojené státy, se změní v ostudný neúspěch," varuje prestižní deník.

Související

Donald Trump Komentář

Donald Trump: Zrádce, co hází zodpovědnost za své chyby na jiné

Současný šéf Bílého domu Donald Trump je mnohé; extrémně bohatý realitní magnát, charismatický řečník, neústupný konzervativec – a především zrádce. Jeho zahraniční politika připomíná krupiéra, který zamíchá karty, rozdá je – a pak se jen baví tím, jak se ostatní hráči zoufale snaží poradit se svou hromádkou. Hlavní cíl? Nenést tíhu vlastních rozhodnutí.

Více souvisejících

Afghanistán Tálibán USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

před 2 hodinami

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

před 2 hodinami

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

před 2 hodinami

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

před 6 hodinami

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

před 9 hodinami

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

před 10 hodinami

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy