Kdo zavinil uprchlickou krizi? Odborník nabídl zajímavé vysvětlení

Washington - Selhání západní zahraniční politiky na Blízkém východě je podle profesora Michaela Curtise jednou z klíčových příčin vzniku probíhající uprchlické krize a rozsáhlého chaosu, který panuje na Blízkém východě. V článku uveřejném serverem The Commentator se Curtis zabývá především kritikou Obamovy administrativy.

Současná migrační krize by nám měla připomenout selhání zahraniční politiky Spojených států a Evropy a donutit USA opustit svou současnou pasivní politiku, tvrdí oborník na problematiku Blízkého východu a emertiní profesor politologie na Rutgers University, Michael Curtis.

"Evropská unie je váhavě připravena neuspořádaným a kontroverzním způsobem přivítat ty migranty, kteří utíkají před válkou a politickou perzekucí. Více se zdráhá přijímat ty, kteří se stěhují z ekonomických důvodů. Je však možné, že právě tato skupina tvoří většínu těch, jež hledají azyl," upozornil Curtis.

"Konečnou odpovědnost za krizi nese Západ a jeho odmítnutí vyřešit spory ohledně kontroly Iráku, jehož značnou část území v současné době kontrolují islamisté, a přispět k rychlému konci občanské války v Sýrii."

Právě tato krvavá válka zatím nejenže odsoudila k smrti asi 250 tisíc lidí a miliony dalších vyhnala z vlastních domovů, ale také připravila vhodné prostředí pro rozmach krvelačného Islámského státu. Tato nebezpečná teroristická organizace dnes kontroluje značná území v Sýrii a Iráku a svou krutostí děsí celý svět.

Na tento vývoj má podle autora zásadní vliv odmítnutí Západu i nadále hrát v regionu Blízkého východu důležitou roli. Curtis následně jmenoval dvě klíčové chyby. K první z nich pak došlo ještě v období vlády Bushe mladšího, když v roce 2003 Paul Bremer rozpustil iráckou armádu a stranu Baas, což následně vedlo k nezaměstnanosti, nevraživosti a posílení postavení "zkorumpované a neefektivní šíitské menšiny." Podle Curtise není nikterak překvapující, že řada z bývalých vůdců strany Baas začala později pomáhat IS.

Druhou, snad ještě fatálnější chybou, se stala příliš opatrná a zdrženlivá zahraniční politika Baracka H. Obamy a Hillary Clintonové. Mnoho Američanů sice s nadšením přivítalo prezidentovo rozhodnutí o úplném a předčasném odchodu americké armády z Iráku a následné odmítnutí poskytnout dostatečnou pomoc, Sýrii, tento krok se nicméně podle autora záhy ukázal být chybným.

"Je pravda, že žádná politika nemůže vyřešit všechny problémy. Nicméně, dnes je jasné, že hlavní Obamovou chybou byla počáteční neschopnost vybudovat vhodnou sílu nebo efektivně podpořit důvěryhodnou skupinu opozičních bojovníků bojujících proti Asadovu režimu."

Psali jsme: USA radikály nezastaví. Asad obvinil Západ z vyzbrojování IS Jak dlouho potrvá válka s Islámským státem? Tady je odpověď  

Mylné bylo také rozhodnutí evropských zemí po Arabském jaru okamžitě neintervenovat, což pro Západ znamenalo ztrátu možnosti implementovat na Blízký východ mírové prvky řešení sporů. Tato laxní politika následně vyústila tím, že země Evropské unie nejenže neměly vůli se účastnit řešení problémů na Blízkém východě, ale ani si nezajistily dostatečnou ochranu svých hranic, která by zabránila pašování velkého počtu lidí, mezi kterými se ukrývá řada nebezpečných islamistů.

Tyto země, vyjma Německa, se dnes zdráhají, z části pro ekonomické důvody, ale mnnohem více z politických a bezpečnostních důvodů, přijímat masy migrantů. To s sebou do Evropy přináší vlnu obav a rozpory mezi členy Evropské unie. Tento vývoj velmi pravděpodobně vyústí masovým vzestupem krajní pravice a antiimigrantských hnutí v Evropě, varuje Curtis.

V závěřečné části článku se Curtis věnuje otázce, jakou roli by měly Spojené státy na Blízkém východě hrát. Za poslední rok americká vláda přijala 1 300 Syřanů a Obamova administrativa nyní "aktivně zvažuje" cesty k přijetí větší odpovědnosti. Před Spojenými státy, které od propuknutí války v Sýrii poskytly pomoc ve výši čtyř miliard dolarů, stojí dilema, zda začít přijímat více uprchlíků, či upřednostnit šekovou diplomacii.

Podle Curtise je klíčové změnit zahraniční politiku USA. Americká politika by měla být schopna konfrontace realitou, umět efektivně čelit stále rostoucí hrozbě terorismu a nebát se přitom využít síly. "Spojené státy by měly poskytnout pomoc takovým skupinám, jako jsou Kurdové a asyrští křesťané, kteří nyní bojují v Sýrii."

Kandidáti na příštího prezidenta obou stran by se měli zaměřit na změnu americké zahraniční politiky, aby byla realističtější a dokázala bránit svobodu na Blízkém východě. Mírné postupy uplatňované Obamou a Clintonovou mnoho úspěchů nepřinesly, upozornil Curtis.

Související

Íránské jaderné zařízení Fordo

USA nabízejí dvacet milionů dolarů za informace o íránském jaderném programu

Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  uprchlíci ,  Sýrie

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Seismograf, ilustrační fotografie.

Na Chebsku se otřásá země, potvrdili experti

Chebsko v pondělí zasáhly opakující se otřesy, které pocítili i místní obyvatelé. Informoval o tom Geofyzikální ústav Akademie věd ČR. Nejsilnější otřes měl sílu přes 2,5 stupně. Experti připomněli, že v inkriminované oblasti nejde o výjimečný jev. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Trump

Ukrajina bude mít po válce trochu jiný tvar, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump poskytl rozsáhlý rozhovor v pořadu 60 Minutes televizní stanice CBS, v němž poprvé podrobně zhodnotil výsledky nedávných voleb do poloviny mandátu a vyjádřil se k řadě aktuálních politických i osobních témat. V hodnocení volebního neúspěchu republikánů prezident otevřeně přiznal, že imigrační politika jeho administrativy a rozsáhlé deportace nelegálních migrantů zašly příliš daleko. 

před 3 hodinami

Mekka je město s cca 2 miliony obyvateli v západní části Saúdské Arábie. Je hlavním městem provincie Mekka v regionu Hidžáz. Je rodištěm Mohameda, proroka islámu, a je nejsvětějším městem islámu. Každým rokem putuje na pouť během hadždže (islámský měsíc dhú'l-hidždža) do Mekky tři milióny muslimů, přičemž nevěřícím je vstup do města tradičně zakázán.

Pouť do Mekky se kvůli extrémnímu vedru změnila v boj o život. Sanitky nemohly zasáhnout, popisuje cestovatel

Čtyřicetiletý britský cestovatel a spisovatel Zirrar Ali prožil během tradiční pouti do Mekky extrémní vlnu veder, kdy teploty na posvátných místech překročily 51 stupňů Celsia. Náboženská cesta, která měla být vrcholem jeho duchovního života, se kvůli stupňujícím se dopadům klimatické změny proměnila v nebezpečný boj o přežití, během něhož on i jeho starší otec čelili akutnímu nedostatku vody, stínu a lékařské pomoci.

před 4 hodinami

Gadi Eisenkot

Netanjahu uvrhnul Izrael do hluboké krize, tvrdí Eisenkot. Zahájil jednání o sestavení vlády

Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Tesla Cybertruck

Tesla oficiálně ukončuje výrobu vozů Cybertruck, oznámil Musk

Společnost Tesla plánuje v příštím roce ukončit výrobu svých elektrických vozů Cybertruck v texaské továrně, jak oznámil ředitel automobilky Elon Musk. Tento krok má uvolnit potřebné výrobní kapacity pro rozvoj autonomních vozidel typu Cybercab. Model s nezaměnitelným hranatým designem přitáhl od svého uvedení na trh řadu skalních příznivců, avšak potýkal se také s prodejními problémy.

před 7 hodinami

Klimatická konference COP31

Pařížská dohoda je po 10 letech od podpisu minulostí? Světu se oteplení pod 1,5 stupni nedaří udržet

Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.

před 7 hodinami

Jensen Huang

Nejbohatší firma světa čelí vážnému obvinění. Šéf Nvidie udržoval poměr s čínskou špionkou

Americký technologický gigant a nejbohatší firma světa Nvidia zahájil nezávislé vyšetřování kvůli obviněním, že jeho generální ředitel Jensen Huang udržoval poměr se ženou podezřelou z čínské špionáže. Šéf jedné z nejhodnotnějších firem světa přiznal, že byl nevěrný své manželce, a veřejně se omluvil své rodině i všem zaměstnancům. Tato zpráva vyvolala značný rozruch v celém globálním technologickém sektoru a nastolila vážné otázky ohledně firemní bezpečnosti.

před 8 hodinami

Klimatická konference COP31

Vůle řešit oteplování chybí. Na COP31 nedorazí lídři států, které mají největší podíl na klimatických změnách

V Turecku začíná významná klimatická konference, kterou společně zahajují turecký ministr životního prostředí Murat Kurum, australský ministr pro klima a životní prostředí Chris Bowen a šéf OSN pro klima Simon Stiell. Hlavním úkolem účastníků summitu bude ukázat, že pařížská dohoda o klimatu z roku 2015 stále funguje, a to navzdory rekordním teplotám z posledních dvou let, které překonaly klíčovou hranici 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň.

před 9 hodinami

Petr Macinka

Macinka ostrými útoky na adresu sportovkyň pobouřil politiky. Padají výzvy k rezignaci, skandál hasí jeho kolegové

Výrok ministra zahraničí Petra Macinky z hnutí Motoristé sobě, kterým v nedělním televizním pořadu označil ruské hokejové reprezentantky za „ruské mužatky“, vyvolal bouřlivou vlnu kritiky napříč českou politickou scénou. Incident se odehrál v nedělní Partii Terezie Tománkové na stanici CNN Prima NEWS, kde šéf české diplomacie hovořil o možné účasti ruských sportovkyň na nadcházejícím lednovém mistrovství světa hokejistek do 18 let v Ostravě a prohlásil, že feministky budou muset toto mistrovství přežít bez účasti zmíněného týmu.

před 10 hodinami

Policista Jakub Kulik hlídá zneškodněného střelce

Střelec, který v Krakově zabil šest lidí, zemřel

Střelec, který o uplynulém víkendu zabil šest lidí při krvavém útoku v historickém centru polského Krakova, v pondělí zemřel v nemocnici na následky svých zranění. Tragická událost hluboce otřásla celou zemí a vyvolala vlnu obav v evropském státě s mimořádně přísnými zákony o držení zbraní. Policie případ vyšetřuje jako možný teroristický čin, za nímž stála krajně pravicová ideologie.

před 10 hodinami

Klimatická konference COP31

Největší klimatická konference světa začíná. USA COP31 bojkotují, hlavním tématem je padlá pařížská dohoda

V tureckém pobřežním městě Antalyi dnes začíná jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.

před 12 hodinami

včera

Kyjev

Kyjev čeká krutá zima. Rusko na frontě uspět nedokáže, zaměřilo se na ničení ukrajinské ekonomiky, varují experti

V předvečer nových mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

včera

Orlí hnízdo

Potká Orlí hnízdo stejný osud, jako Hitlerův bunkr? Německo řeší, co s vyhořelou stavbou

V bavorských Alpách vyvolal silné kontroverze a bouřlivou debatu nedávný požár, který během říjnového večera téměř zcela zničil historickou horskou chatu známou jako Orlí hnízdo. Toto místo, postavené nacistickým režimem v roce 1938 a frekventované Adolfem Hitlerem, se po druhé světové válce stalo památníkem a dlouhá léta fungovalo jako oblíbená turistická atrakce.

včera

včera

USA nabízejí dvacet milionů dolarů za informace o íránském jaderném programu

Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy