Kdo zavinil uprchlickou krizi? Odborník nabídl zajímavé vysvětlení

Washington - Selhání západní zahraniční politiky na Blízkém východě je podle profesora Michaela Curtise jednou z klíčových příčin vzniku probíhající uprchlické krize a rozsáhlého chaosu, který panuje na Blízkém východě. V článku uveřejném serverem The Commentator se Curtis zabývá především kritikou Obamovy administrativy.

Současná migrační krize by nám měla připomenout selhání zahraniční politiky Spojených států a Evropy a donutit USA opustit svou současnou pasivní politiku, tvrdí oborník na problematiku Blízkého východu a emertiní profesor politologie na Rutgers University, Michael Curtis.

"Evropská unie je váhavě připravena neuspořádaným a kontroverzním způsobem přivítat ty migranty, kteří utíkají před válkou a politickou perzekucí. Více se zdráhá přijímat ty, kteří se stěhují z ekonomických důvodů. Je však možné, že právě tato skupina tvoří většínu těch, jež hledají azyl," upozornil Curtis.

"Konečnou odpovědnost za krizi nese Západ a jeho odmítnutí vyřešit spory ohledně kontroly Iráku, jehož značnou část území v současné době kontrolují islamisté, a přispět k rychlému konci občanské války v Sýrii."

Právě tato krvavá válka zatím nejenže odsoudila k smrti asi 250 tisíc lidí a miliony dalších vyhnala z vlastních domovů, ale také připravila vhodné prostředí pro rozmach krvelačného Islámského státu. Tato nebezpečná teroristická organizace dnes kontroluje značná území v Sýrii a Iráku a svou krutostí děsí celý svět.

Na tento vývoj má podle autora zásadní vliv odmítnutí Západu i nadále hrát v regionu Blízkého východu důležitou roli. Curtis následně jmenoval dvě klíčové chyby. K první z nich pak došlo ještě v období vlády Bushe mladšího, když v roce 2003 Paul Bremer rozpustil iráckou armádu a stranu Baas, což následně vedlo k nezaměstnanosti, nevraživosti a posílení postavení "zkorumpované a neefektivní šíitské menšiny." Podle Curtise není nikterak překvapující, že řada z bývalých vůdců strany Baas začala později pomáhat IS.

Druhou, snad ještě fatálnější chybou, se stala příliš opatrná a zdrženlivá zahraniční politika Baracka H. Obamy a Hillary Clintonové. Mnoho Američanů sice s nadšením přivítalo prezidentovo rozhodnutí o úplném a předčasném odchodu americké armády z Iráku a následné odmítnutí poskytnout dostatečnou pomoc, Sýrii, tento krok se nicméně podle autora záhy ukázal být chybným.

"Je pravda, že žádná politika nemůže vyřešit všechny problémy. Nicméně, dnes je jasné, že hlavní Obamovou chybou byla počáteční neschopnost vybudovat vhodnou sílu nebo efektivně podpořit důvěryhodnou skupinu opozičních bojovníků bojujících proti Asadovu režimu."

Psali jsme: USA radikály nezastaví. Asad obvinil Západ z vyzbrojování IS Jak dlouho potrvá válka s Islámským státem? Tady je odpověď  

Mylné bylo také rozhodnutí evropských zemí po Arabském jaru okamžitě neintervenovat, což pro Západ znamenalo ztrátu možnosti implementovat na Blízký východ mírové prvky řešení sporů. Tato laxní politika následně vyústila tím, že země Evropské unie nejenže neměly vůli se účastnit řešení problémů na Blízkém východě, ale ani si nezajistily dostatečnou ochranu svých hranic, která by zabránila pašování velkého počtu lidí, mezi kterými se ukrývá řada nebezpečných islamistů.

Tyto země, vyjma Německa, se dnes zdráhají, z části pro ekonomické důvody, ale mnnohem více z politických a bezpečnostních důvodů, přijímat masy migrantů. To s sebou do Evropy přináší vlnu obav a rozpory mezi členy Evropské unie. Tento vývoj velmi pravděpodobně vyústí masovým vzestupem krajní pravice a antiimigrantských hnutí v Evropě, varuje Curtis.

V závěřečné části článku se Curtis věnuje otázce, jakou roli by měly Spojené státy na Blízkém východě hrát. Za poslední rok americká vláda přijala 1 300 Syřanů a Obamova administrativa nyní "aktivně zvažuje" cesty k přijetí větší odpovědnosti. Před Spojenými státy, které od propuknutí války v Sýrii poskytly pomoc ve výši čtyř miliard dolarů, stojí dilema, zda začít přijímat více uprchlíků, či upřednostnit šekovou diplomacii.

Podle Curtise je klíčové změnit zahraniční politiku USA. Americká politika by měla být schopna konfrontace realitou, umět efektivně čelit stále rostoucí hrozbě terorismu a nebát se přitom využít síly. "Spojené státy by měly poskytnout pomoc takovým skupinám, jako jsou Kurdové a asyrští křesťané, kteří nyní bojují v Sýrii."

Kandidáti na příštího prezidenta obou stran by se měli zaměřit na změnu americké zahraniční politiky, aby byla realističtější a dokázala bránit svobodu na Blízkém východě. Mírné postupy uplatňované Obamou a Clintonovou mnoho úspěchů nepřinesly, upozornil Curtis.

Související

Donald Trump

Trump oznámil nové kolo diplomatických rozhovorů s Íránem

Nové kolo diplomatických rozhovorů s Íránem začne v pondělí, oznámil americký prezident Donald Trump poté, co podle svých slov odvolal plánované masivní údery na íránské cíle. Informovala o tom BBC. Trumpa přesvědčili regionální spojenci, že existuje šance na uzavření dohody. 

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) uprchlíci Sýrie

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

Pavel Blažek

Exministr Blažek poprvé reagoval na obžalobu v bitcoinové kauze

Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek poprvé reagoval na obžalobu v bitcoinové kauze. Podle jeho slov stále nebylo prokázáno, že bitcoiny pocházely z trestné činnosti. Někdejší člen Fialovy vlády zároveň označil za lež tvrzení, že mezi obžalovanými existovala dohoda.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Pavel Blažek

Exministru Blažkovi hrozí v bitcoinové kauze přes šest let

Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek by mohl kvůli bitcoinové kauze skončit na déle než šest let za mřížemi. Takový trest mu navrhla olomoucká žalobkyně, která obžalovala celkem čtyři osoby. Nejvyšší trest hrozí Tomáši Jiřikovskému. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump oznámil nové kolo diplomatických rozhovorů s Íránem

Nové kolo diplomatických rozhovorů s Íránem začne v pondělí, oznámil americký prezident Donald Trump poté, co podle svých slov odvolal plánované masivní údery na íránské cíle. Informovala o tom BBC. Trumpa přesvědčili regionální spojenci, že existuje šance na uzavření dohody. 

před 9 hodinami

Letní počasí

Počasí se příští víkend ustálí, bude teplo, ale bez tropů

Příští víkend přinese do České republiky převážně ustálený ráz počasí, který nabídne kombinaci jasné oblohy a občasných oblaků. Meteorologové v předpovědi vydané Českým hydrometeorologickým ústavem počítají s tím, že převládne polojasno až skoro jasno.

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Lesní požáry zasáhly i Řecko. Při hašení se srazily dvě helikoptéry

Řecko se v těchto dnech potýká s mimořádně vážnou přírodní katastrofou, kdy se na mnoha místech země současně šíří ničivé lesní požáry. Extrémní meteorologické podmínky v kombinaci se silným větrem decimují rozsáhlé plochy lesů a zemědělské půdy. Situaci navíc zhoršují vichřice, které dosahují rychlosti až sto kilometrů za hodinu.

včera

Výbuch v centru Moskvy

Detaily výbuchu v Moskvě: Bombu do restaurace přinesla žena, mezi mrtvými je jeden z hostů

Centrem Moskvy otřásl v sobotu večer silný výbuch nástražného výbušného zařízení, které mělo podobu podomácku vyrobené bomby. Tragická událost se odehrála krátce před dvacátou hodinou v bezprostřední blízkosti oblíbené italské restaurace. Podle oficiálních úředních hlášení si exploze vyžádala nejméně tři lidské životy a přes dvacet zraněných osob.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump znepokojil svět. Kvůli válce s Íránem varuje před návratem Velké hospodářské krize

Varování amerického prezidenta Donalda Trumpa před hospodářskou katastrofou a možným návratem do časů Velké hospodářské krize vyvolalo vlnu znepokojení. Ačkoliv se trhy v červnu po dočasném podpisu memoranda o porozumění s Íránem částečně uklidnily, současný vývoj ukazuje, že hrozba ještě zdaleka nepominula. Smlouva byla zrušena, Hormuzský průliv je opět uzavřen a globální energetický sektor čelí zásadním výzvám.

včera

Právo na opravu je tady. Rozbité spotřebiče už nemusíte vyhazovat, výrobci je musí opravit

V Evropské unii začala platit nová pravidla, která mají spotřebitelům výrazně usnadnit opravy rozbitých spotřebičů a elektroniky. Od konce července vstoupila v platnost legislativa zaměřená na prodloužení životnosti výrobků a omezení zbytečného vyhazování věcí, které ještě mohou dobře sloužit. Cílem je, aby se lidem oprava finančně i prakticky vyplatila více než nákup nového zboží.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy