Rusko už realizovalo dodávku protivzdušných raket S-300 do Sýrie, kde mají zvýšit bezpečnost ruských vojáků. Na schůzi ruské bezpečnostní rady to dnes podle agentury TASS oznámil ministr obrany Sergej Šojgu. Moskva odeslala na syrské bojiště moderní protirakety v reakci na nedávné sestřelení ruského letadla Il-20 nad Středozemním mořem.
Syrská armáda dostala čtyři odpalovací zařízení raket S-300, dodávka byla dokončena v pondělí, řekl ministr. Práce na vytvoření jednotného systému řízení syrské protivzdušné obrany skončí do 20. října. Výcvik syrských vojáků pro ovládání ruských protiraket už začal a potrvá tři měsíce, prohlásil Šojgu.
Podle ministra ruské ozbrojené síly kromě toho v Sýrii značně posílily svou obranyschopnost a zprovoznily systém radioelektronického boje, tedy rušiče radiových a internetových sítí. "Odeslali jsme další zařízení. Kontrolujeme nyní jak bližší zónu do 50 kilometrů, tak i vzdálenější do 200 kilometrů, odkud přicházely útoky proti syrskému území," řekl Šojgu.
Moskva dodávkou moderních protiraket reagovala na sestřelení ruského výzvědného letounu, který si v září syrské vládní síly spletly s izraelskou stíhačkou a sestřelily ho. O život přišlo všech 15 osob na palubě. Po incidentu dalo Rusko najevo, že viní výhradně Izrael, jehož stíhačky podnikající nálet v Sýrii se prý kryly za ruským strojem. Izrael ruskou verzi událostí popřel.
Šojgu už dříve prohlásil že ruská armáda bude nad Středozemním mořem rušit družicovou navigaci, palubní radiolokátory a komunikační systémy bojových letounů, které budou útočit na pozemní cíle v Sýrii. Podobné operace provádějí vzdušné síly židovského státu, které v Sýrii ničí údajné íránské objekty. Írán je spojencem syrské armády.
Rakety S-300 mají dosah 250 kilometrů a jsou schopny zasáhnout několik cílů najednou. Moskva dodala tyto zbraně už několika zemím, mimo jiné Íránu nebo Číně. Podle kremelského poradce Jurije Ušakova hodlá Rusko ještě vyspělejší typ S-400 dodat Indii. Kontrakt má být uzavřen při nadcházející návštěvě prezidenta Vladimira Putina v Dillí.
Související
Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
Rusko , Rakety S-300 , Sýrie
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové
před 1 hodinou
Americe se nelíbí, že ji Netanjahu neposlouchá. Prosazuje zájmy které se neshodují s USA, prohlásil Vance
před 2 hodinami
Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí
před 3 hodinami
Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí
před 4 hodinami
Rok od tragického zřícení letu AI171: Jediný přeživší se dodnes potýká s problémy. Stále neví, proč letadlo spadlo
před 4 hodinami
Spojené státy a dalších 20 zemí včetně Česka varují před útoky Íránu v Evropě
před 5 hodinami
Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla
před 6 hodinami
Mašínová si zachovala pevný charakter, ocenil prezident Pavel
před 6 hodinami
Útoky slibované Trumpem přišly. Írán tvrdí, že opět uzavřel Hormuzský průliv
před 8 hodinami
K dešti se přidají bouřky, vyplývá z předpovědi počasí na dnešek
včera
Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS
včera
Malou propustili z nemocnice. Zítra už by měla opět šéfovat poslancům ANO
včera
Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách
včera
Policie objasnila vraždu novorozence na Sokolovsku. Matce hrozí až doživotí
včera
Zemřela Zdena Mašínová
včera
Útěk z vězení nevyšel. Zločinec si pobyt na Pankráci zřejmě prodlouží
včera
Deštivé počasí pokračuje. Meteorologové prozradili, kde má napršet nejvíc
včera
Napětí na Blízkém východě roste: Írán po nočních útocích zvažuje konec mírových jednání
včera
Parlamentní volby v Izraeli se blíží. Netanjahu potvrdil kandidaturu, jistotu výhry ale nemá
včera
Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí
Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.
Zdroj: Libor Novák