Devět poučení z irácké války. Expert prozradil, proč musel padnout Saddám Husajn

NÁZOR - "Největším pokladem člověka je poklad jeho chyb, které se hromadí kámen po kamínku tisíce let," cituje španělského filozofa Jose Ortegu y Gasseta expert na mezinárodní politiku Robert Kaplan působící v konzultační společnosti Eurasia Group. V komentáři pro server National Interest dodává, že podle Ortegy nás právě vnímání minulosti ve vší její ožehavé složitosti odlišuje od opic.

Z této logiky by měla irácká válka, která začala před 17 lety, představovat "korunní klenot" znalostí a pohledu v kruzích americké zahraniční politiky, konstatuje Kaplan. Sám si ze své původní podpory této válce vzal devět ponaučení.  

Kaplan zaprvé konstatuje, že věci se vždy mohou vyvinout k horšímu. V 80. letech sám podával zprávy z Iráku a irácké úřady mu na 10 dní zadržely pas. Tehdy si nedokázal představit děsivější režim než ten Saddáma Husajna, za jehož vlády vnímal Irák jako jedno velké vězení, krvavější a represivnější než tehdejší sousední Sýrii Hafíze Asada.

"Emotivně jsem se příliš upnul ke svému výkladu," přiznává Kaplan. Dodává, že teprve ve chvíli, kdy podával zprávy z Iráku během americké vojenské okupace, na vlastní kůži zažil, že anarchie je horší než tyranie - jak tvrdil už středověký perský filozof Al-Ghazálí - a že Irák po roce 2003 byl děsivější než za Saddámovy vlády.  

Druhé poučení tak podle Kaplana zní, že žádný řád, ať je sebevíc represivní, není samozřejmý. Pokud neexistuje ucelený plán na nastolení nového, lepšího režimu, není dobré "hrát si na boha" a ničit existující zřízení, konstatuje odborník. Odkazuje na tezi francouzského filozofa Alberta Camuse, že rebel je morálně vázán povinností mít připravený lepší systém, než je ten, který chce svrhnout, jinak je jeho rebelie morálně zvrácená. "Řád musí předcházet svobodě, protože bez ústřední moci, není nikdo svobodný," píše Kaplan.

Třetím poučení je podle Kaplana nadřazenost znalosti lokální situace nad širší analýzou. Spojené státy v Iráku neuspěly, protože vysoce postavení politici neměli o zemi znalosti, jako například novináři, kteří zde působili, tvrdí expert. Uvádí, že v 80. letech Irák dobře poznal, ale výraznější sektářské rozdělení a oslabení irácké společnosti zažil až o dekádu později v souvislosti se sankčním režimem, který zemi učinil zranitelnou vůči íránské subverzi.  

Za čtvrté ponaučení odborník považuje to, že malá znalost by měla vést k pokoře vůči tomu, čeho lze v konkrétním místě dosáhnout, přičemž tato pokora by měla vést k očekávání nejhoršího scénáře. Pozorování na místě je vždy cennější než iluze a vyvozování závěrů na dálku, deklaruje Kaplan. Dodává, že pouze kalkulace s nejhorší situací umožňuje úspěch intervence - už jen z důvodu, že pouze ty nejtemnější části světa si takovou intervenci žádají -, navíc invaze znamená vládnout a vládnutí si žádá zevrubné předběžné plánování.

Páté poučení ale podle Kaplana zní, že pokora nesmí být přehnaná, jelikož běžnou chybou bývá přehnaná kompenzace předchozích chyb. Jako příklad odborník uvádí pocit viny za debakl v podobě první světové války, a z něj vyplývající strach z další války, který byl klíčovou motivací britské vládnoucí garnitury k appeasementu vůči nacistickému Německu.

"Je to vždy o vyváženosti," pokračuje Kaplan. Podotýká, že stejně jako opakované volání po morální intervenci nezajistí podporu veřejnosti, novodobý izolacionismus se nehodí pro stále těsnější a propojenější svět, kde se krize běžně a snadno přelévají z jednoho regionu do druhého - jako například koronavirus - a svět je natolik propletený, že před ním nelze uniknout.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Za šesté poučení označue expert nepřeceňovat roli armády, pokud nejde o totální válku. Irácký konflikt totální válkou nebyl a středně velké konflikty vedené omezenými prostředky, kdy je v první linii armáda a lidé zůstávají doma, velké demokracie příliš nezvládají, konstatuje Kaplan. Takové války podle něj vyžadují pečlivost, důraz na diplomacii, zpravodajské operace a občanskou správu v osvobozených oblastech. Irácká lekce by tak měla Spojené státy odradit od přehnané militarizace sporu s Čínou, protože takový přístup by mohl pouze znepřátelit liberální kruhy ve USA i v Evropě, dodává odborník

Sedmým poučením je podle Kaplana nutnost vidět za aktuální mediální cyklus. Rozhodnutí o invazi do Iráku se připravovalo mnoho měsíců, ale podnítil jej - stejně jako schválení mučení vězňů - dopad 11. září 2001, kdy se na mnoho týdnů veřejnost a elity spojily a doslova bažily po krvi, připomíná expert. Soudí, že politici nedokázali vyhodnotit, že tato jednota a zapálenost nevydrží, objeví se nové myšlenky, dojde k obratu a veřejné nálady se budou odvíjet od zcela jiného standardu.

Osmé poučení dle Kaplana zní, že zahraniční politika je žebříčkem potřeb, kde chladné vyhodnocení zájmů stojí výše než hodnoty a pokud jsou tyto zájmy vyhodnoceny správně, hodnoty je budou následovat.

"K humanitárním intervencím jako v Bosně a Kosovu došlo po skončení studené války, ale před 11. zářím a vzestupem čínského námořnictva. Takové mezifáze jsou vzácné," píše odborník. Zdůrazňuje, že Saddám byl mnohem vražednější než srbský vládce Slobodan Milosević, ale jelikož se nenašly irácké zbraně hromadného ničení, jeho odstranění se jeví z pohledu národního zájmu USA jako nepřesvědčivé.

Za deváté poučení označuje expert nutnost zařazovat zahraničněpolitická rozhodnutí do dlouhodobého historického uvažování, protože rizika a náklady se zpravidla posuzují tím, co je v daný moment příhodné. Mnoho lidí, kteří podporovali iráckou válku, skutečně chtěli humánnější a liberálnější Blízký východ, tvrdí Kaplan. Dodává, že Saddám nebyl pouhým diktátorem, ale krvelačným totalitářem vymykajícím se dalším regionálním tyranům, tudíž se jeho svržení zdálo oprávněné a skutečně velkolepé.     

Související

Více souvisejících

Irák USA (Spojené státy americké) Saddám Husajn

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy