Saddám Husajn

20 let od dopadení Saddáma Husajna. Bez pomoci místních nemusel být diktátor nalezen, míní politolog Kraus

Rozhovor

Rozhovor

35 let od konce irácko-iránské války. Provázela ji agresivní propaganda a nulový soucit s nepřítelem, říká Horčička

Dne 20. srpna 1988 utichly poslední výstřely irácko-íránské války. Brutální regionální konflikt zuřící od září 1980 si vyžádal stovky tisíc životů na obou stranách, přinesl i nasazení zbraní hromadného ničení ze strany iráckého režimu Saddáma Husajna. K uzavření příměří výrazně přispěly právě velké lidské ztráty i míra materiální destrukce, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky. Expert na Írán v něm objasnil například i to, jak do války zasahovaly tehdejší mocnosti bipolárně rozděleného světa, od čeho se odvíjel zmíněný krvavý charakter bojů nebo jakou roli v ukončení konfliktu sehrálo nechvalně známé sestřelení íránského linkového airbusu americkým vojenským křižníkem.

Rozhovor

Dvacet let od pádu Bagdádu. Irácká válka zásadně ovlivnila mezinárodní vztahy, upozorňuje Jan Daniel

Před dvaceti lety, 7. dubna 2003, obsadila koaliční vojska v čele s americkým kontingentem hlavní prezidentský palác v irácké metropoli. Fakticky tím svrhla režim diktátora Saddáma Husajna a splnila jeden z klíčových cílů celé invaze do Iráku. Rychlému dobytí města výrazně napomohl i rozklad irácké armády, jejíž kvalita byla na Západě ve své době přeceňována, konstatuje Jan Daniel v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

Rozhovor

Chemické útoky, kobercové bombardování. Saddámův zásah proti kurdským separatistům byl aktem státního terorismu, konstatuje odborník Kraus

Před 35 lety zahájil irácký režim diktátora Saddáma Husajna operaci al-Anfal. Několik měsíců trvající vojenské tažení proti Kurdům a další etnickým a náboženským menšinám na severu země, nazvané podle jedné ze súr Koránu (v překladu kořist), si vyžádalo přinejmenším desítky tisíc obětí, z velké části z řad civilistů. Přesných čísel se ale nelze dopátrat, upozorňuje politolog Josef Kraus v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na Blízký východ, který působí jako zástupce vedoucího katedry politologie na Masarykově univerzitě v Brně dále vysvětlil, že operace měla nejen potlačit kurdské povstalce, ale v očích většinového obyvatelstva také potrestat celé etnikum za debakl, který Irák utrpěl v dlouhé a devastující válce se sousedním Íránem. Připouští, že cíl byl do značné míry splněn, použité prostředky ale měly genocidní ráz a naplňovaly definici státního terorismu. 

BBC: Saddámův sen o velkém filmu zmařila válka

Bývalý irácký prezident Saddám Husajn se pokusil dostat Irák do filmového světa. V roce 1980 poskytl miliony dolarů na natočení výpravného snímku Clash of Loyalties (Střet věrností), v němž hráli britští herci včetně Olivera Reeda. Potom ale vypukla irácko-íránská válka, která věci zkomplikovala, a irácká invaze do Kuvajtu pak Saddámovy plány zmařila nadobro.

Devět poučení z irácké války. Expert prozradil, proč musel padnout Saddám Husajn

NÁZOR - "Největším pokladem člověka je poklad jeho chyb, které se hromadí kámen po kamínku tisíce let," cituje španělského filozofa Jose Ortegu y Gasseta expert na mezinárodní politiku Robert Kaplan působící v konzultační společnosti Eurasia Group. V komentáři pro server National Interest dodává, že podle Ortegy nás právě vnímání minulosti ve vší její ožehavé složitosti odlišuje od opic.

Za války v Zálivu zmizely stovky Kuvajťanů, Irák dnes vrátil pozůstatky 48 z nich

Irák dnes předal Kuvajtu pozůstatky 48 Kuvajťanů, kteří zmizeli při válce v Perském zálivu začátkem 90. let minulého století, při níž irácký diktátor Saddám Husajn vyslal do Kuvajtu armádu, kterou následně vyhnala koalice pod velením Spojených států.

V Iráku otevírají masové hroby. Stovky Kurdů včetně dětí dal povraždit Saddám Husajn

V Samávě na jih Iráku začali vyzdvihávat těla ze tří objevených masových hrobů. Jsou v nich podle agentury AFP iráčtí Kurdové, kteří zemřeli při protikurdském tažení někdejšího prezidenta Saddáma Husajna. Saddám v 80. letech zahájil kampaň, která měla Kurdy potrestat za rebelii proti jeho vládě. Podle iráckého serveru Rudaw je v hrobech několik set těl civilistů, mezi nimiž jsou i ženy a děti.

Turisté chtějí spatřit biblický ráj, míří do mokřadů v Iráku

Irácké mokřady, vysušované za režimu bývalého prezidenta Saddáma Husajna, se vracejí do své původní podoby a jsou magnetem pro ty, kdo chtějí na loďkách tiše proplouvat divokou přírodou mezopotamské Rajské zahrady. Před domky postavenými nad vodou z rákosu a datlových palem se grilují ryby a návštěvníci žasnou nad krásou místa, píše agentura AFP.

Co měl v plánu Saddám? Saúdská Arábie vděčí za svou existenci Íránu, prohlásil Rúhání

Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty vděčí za svou existenci Íránu. Prohlásil to dnes podle íránské televize prezident Hasan Rúhání. Svou úvahu vysvětlil tím, že Teherán svého času odmítl pomoci tehdejšímu iráckému vůdci Saddámu Husajnovi s invazí do obou arabských zemí.

Proč se USA paktují s vražedným režimem? Politoložka má vysvětlení

Trumpova administrativa slibuje setrvat po boku saúdskoarabského korunního prince Mohammeda bin Salmána navzdory spojení saúdské královské rodiny se zabitím novináře Džámála Chášukdžího, konstatuje Rosemary A. Kelanicová v komentáři pro server National Interest. Politoložka z University of Notre Dame poukazuje, že i američtí zahraničněpolitičtí experti, kteří dříve s Rijádem sympatizovali, například bývalý ministr zahraničí USA James Baker, nyní varují, že Washington musí najít rovnováhu mezi obranou demokratických principů a významem strategického partnerství se Saúdskou Arábií.

Matka všech válek: V Perském zálivu "bojovaly" i nafukovací atrapy

V srpnu roku 1990 vtrhla irácká armáda, pod vedení Saddáma Husajna, do sousedního Kuvajtu. Invaze se setkala s mezinárodním odsouzením, na které však Irák nereagoval. Když se Husajn odmítl podvolit rezoluci Rady bezpečnosti OSN a z Kuvajtu své síly stáhnout, přistoupilo mezinárodní společenství, v čele se Spojenými státy, k vojenské operaci. Tak začala válka v Perském zálivu. Představujeme vám několik zajímavostí o této „Matce všech válek“.

Nejhorší genocida v novodobých dějinách? Husajn během pár hodin povraždil brutálním způsobem tisíce lidí

Bagdád - Chemické útoky jsou celosvětově zakázané a vyjma jaderné bomby jde o jednu z nejhorších zbraní na světě. Ačkoliv se jejich nasazení proti civilnímu obyvatelstvu používá i dnes, jak ukazují nedávné případy ze Sýrie, ten nejhorší útok v novodobé historii má na svědomí bývalý irácký prezident Saddám Husajn.

Írán varuje USA: Skončíte jako Saddám Husajn, pokud zaútočíte

Teherán - Íránské revoluční gardy v dnešním prohlášení varovaly Spojené státy, že pokud na Írán zaútočí, skončí jako někdejší irácký vůdce Saddám Husajn. S odkazem na reportáž íránské televize o tom informovala agentura Reuters.

Opakující se chyba? Analytik našel podobnosti mezi syrským útokem a iráckou invazí

NÁZOR - Donald Trump se rád chlubí tím, že to byl on, kdo zničil Islámský stát. Věren svému přepjatě pyšnému stylu, i páteční kontroverzní útok v Sýrii označil za úspěch slovy „mise splněna.“ Naposledy tato slova použil George W. Bush pro ukončení války v Iráku, která však s v podobě povstání džihádistických skupin pokračovala dále. Podobný průběh by mohl následovat i v tomto případě, domnívá se Dean Smith, nezávislý bezpečnostní analytik specializovaný na terorismus.

Další válku Amerika prohraje, tvrdí analýza. Co musí změnit?

V roce 1991 podnikla americká armáda drtivý útok na iráckou armádu, která jejímu extrémnímu tlaku podlehla. Válka v Perském zálivu, která měla za úkol osvobodit okupovaný Kuvajt vojsky Saddáma Husajna. Pokud by chtěli Američané začít nějakou další válku, měli by se z této úspěšné operace poučit.

Irák jako dárek Islámskému státu? Američané neuspějí, mínil Husajn. Podle CIA měl pravdu

Washington - Bývalý agent CIA John Nixon jako první vyslýchal někdejšího iráckého vůdce Saddáma Husajna. Upozornil, že v době, kdy ho Američané dopadli, už diktátor své zemi dávno nevládl. A byl přesvědčen o tom, že Američané v zemi nemohou uspět.

Vlídný a milý vězeň? Poslední dny Husajna popisuje kniha

Bagdád - Ve Spojených státech právě vyšla kniha, která popisuje poslední dny někdejšího iráckého diktátora Sadáma Husajna. Ten byl podle svědectví věznitelů velmi příjemným vězněm. Měl rád sladké, zajímal se o rodiny strážců, kouřil doutníky a vyprávěl.

Raději bych si potřásl ruku s Husajnem než s Bushem, říká muž, který vyslýchal Saddáma Husajna. Bylo by lepší, kdyby vše zůstalo při starém, dodává

Londýn - Stanice BBC přinesla rozhovor s bývalým agentem CIA, který vyslýchal Saddáma Husajna. John Nixon studoval Saddáma Husajna od vstupu do CIA v roce 1998. Jeho úkolem bylo získat vhled do myslí světových vůdců, zjistit, co je „pohání“, co chtějí. Když byl Saddám Husajn nalezen americkými vojáky, USA potřebovaly jeho identifikaci – a na tento úkol povolali Johna Nixona.

Trump projevuje politickou citlivost, tvrdí dcera Saddáma Husajna

Bagdád - Ragha (48), nejstarší dcera bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna, v rozhovoru pro CNN ocenila nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa za "politickou citlivost".