Nejhorší genocida v novodobých dějinách? Husajn během pár hodin povraždil brutálním způsobem tisíce lidí

Bagdád - Chemické útoky jsou celosvětově zakázané a vyjma jaderné bomby jde o jednu z nejhorších zbraní na světě. Ačkoliv se jejich nasazení proti civilnímu obyvatelstvu používá i dnes, jak ukazují nedávné případy ze Sýrie, ten nejhorší útok v novodobé historii má na svědomí bývalý irácký prezident Saddám Husajn.

Píše se 16. březen roku 1988 a v zemi doznívá Irácko-íránská válka. Její tíha dopadla na celou zemi, stejně jako na kurdské město Halabdža. Na rozdíl od ostatních měst tady ale na tisíce obyvatel dopadá ještě něco jiného. Letadla, která se náhle zjevila nad horizontem, shazují do ulic barely s neznámou látkou. Plynem, který zabije 5000 lidí a více než dvojnásobek zraní.

Chemický útok na Halabdža, ležící asi 240 kilometrů severovýchodně od Bagdádu a 15 kilometrů od íránské hranice, byl spojen s likvidační operací Anfál, operací bagdádského režimu proti Kurdům na severu Iráku v letech 1987 - 1988, při níž zahynulo více než 180 tisíc lidí.

Podle svědků začaly chemické nálety v podvečer a trvaly asi pět hodin. Nad městem se vznášely bílé, černé a žluté mraky až do výšky padesáti metrů. Plyny dusily místní obyvatele, kteří padali paralyzovaní a mrtví k zemi. Nikdo neměl šanci uniknout. Naděje na přežití nebyly velké.

Při útoku byl pravděpodobně použit bojový plyn yperit a nervové plyny jako Sarin, tabun a VX. První zprávy o masakru se do světa dostaly od íránských novinářů.

"Život ve městě zamrzl, zastavil se. Vypadalo to tam jako pozastavený film. Viděl jsem zcela nový typ smrti. V kuchyni jednoho domu jsem viděl mrtvou ženu, která stále držela v ruce nůž, kterým předtím krájela mrkev. Spolu s ostatními novináři jsme odváželi zraněných do nemocnice. Jedna dívka mi v našem vozidle zemřelo v náručí," vyprávěl po útoku fotograf Káve Golestan.

Američané původně obvinili z útoku Írán, později ale byla prokázána vina irácké vlády. Saddám Husajn však popíral, že by udělil souhlas s použitím chemických zbraní. Objevilo se ale několik dokumentů, které to potvrdily.

Například v roce 1987 žádala irácká zpravodajská služba povolení k použití hořčičného plynu a nervových plynů proti Kurdům. Další dokument obsahoval Saddámovu odpověď, která nařizovala armádě vzít v úvahu možnost "náhlého útoku" při použití takových zbraní. Zpráva irácké vojenské rozvědky poté potvrdila, že dostala souhlas k použití "zvláštních zbraní" proti Kurdům.

Za útok byl nakonec souzen Husajnův bratranec, exministr vnitra a obrany Alí Hasan Madžíd přezdívaný "řezník Kurdů" či "chemický Ali". Ten útok na Halabdža nařídil. Za hromadný masakr tisíců lidí byl odsouzen k trestu smrti a v lednu 2010 popraven. Irák o dva měsíce později uznal masakr v Halabdža za akt genocidy. 

Ani to ale do města život nenavrátilo. Kdysi v něm žilo 80 tisíc lidí, po útoku ale byla půda a vodní zdroje natolik kontaminovány, že velká část lidí musela odejít. O patnáct let později v něm zůstala pouze polovina obyvatel.

Související

Více souvisejících

Irák Saddám Husajn Chemické zbraně

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy