Nejhorší genocida v novodobých dějinách? Husajn během pár hodin povraždil brutálním způsobem tisíce lidí

Bagdád - Chemické útoky jsou celosvětově zakázané a vyjma jaderné bomby jde o jednu z nejhorších zbraní na světě. Ačkoliv se jejich nasazení proti civilnímu obyvatelstvu používá i dnes, jak ukazují nedávné případy ze Sýrie, ten nejhorší útok v novodobé historii má na svědomí bývalý irácký prezident Saddám Husajn.

Píše se 16. březen roku 1988 a v zemi doznívá Irácko-íránská válka. Její tíha dopadla na celou zemi, stejně jako na kurdské město Halabdža. Na rozdíl od ostatních měst tady ale na tisíce obyvatel dopadá ještě něco jiného. Letadla, která se náhle zjevila nad horizontem, shazují do ulic barely s neznámou látkou. Plynem, který zabije 5000 lidí a více než dvojnásobek zraní.

Chemický útok na Halabdža, ležící asi 240 kilometrů severovýchodně od Bagdádu a 15 kilometrů od íránské hranice, byl spojen s likvidační operací Anfál, operací bagdádského režimu proti Kurdům na severu Iráku v letech 1987 - 1988, při níž zahynulo více než 180 tisíc lidí.

Podle svědků začaly chemické nálety v podvečer a trvaly asi pět hodin. Nad městem se vznášely bílé, černé a žluté mraky až do výšky padesáti metrů. Plyny dusily místní obyvatele, kteří padali paralyzovaní a mrtví k zemi. Nikdo neměl šanci uniknout. Naděje na přežití nebyly velké.

Při útoku byl pravděpodobně použit bojový plyn yperit a nervové plyny jako Sarin, tabun a VX. První zprávy o masakru se do světa dostaly od íránských novinářů.

"Život ve městě zamrzl, zastavil se. Vypadalo to tam jako pozastavený film. Viděl jsem zcela nový typ smrti. V kuchyni jednoho domu jsem viděl mrtvou ženu, která stále držela v ruce nůž, kterým předtím krájela mrkev. Spolu s ostatními novináři jsme odváželi zraněných do nemocnice. Jedna dívka mi v našem vozidle zemřelo v náručí," vyprávěl po útoku fotograf Káve Golestan.

Američané původně obvinili z útoku Írán, později ale byla prokázána vina irácké vlády. Saddám Husajn však popíral, že by udělil souhlas s použitím chemických zbraní. Objevilo se ale několik dokumentů, které to potvrdily.

Například v roce 1987 žádala irácká zpravodajská služba povolení k použití hořčičného plynu a nervových plynů proti Kurdům. Další dokument obsahoval Saddámovu odpověď, která nařizovala armádě vzít v úvahu možnost "náhlého útoku" při použití takových zbraní. Zpráva irácké vojenské rozvědky poté potvrdila, že dostala souhlas k použití "zvláštních zbraní" proti Kurdům.

Za útok byl nakonec souzen Husajnův bratranec, exministr vnitra a obrany Alí Hasan Madžíd přezdívaný "řezník Kurdů" či "chemický Ali". Ten útok na Halabdža nařídil. Za hromadný masakr tisíců lidí byl odsouzen k trestu smrti a v lednu 2010 popraven. Irák o dva měsíce později uznal masakr v Halabdža za akt genocidy. 

Ani to ale do města život nenavrátilo. Kdysi v něm žilo 80 tisíc lidí, po útoku ale byla půda a vodní zdroje natolik kontaminovány, že velká část lidí musela odejít. O patnáct let později v něm zůstala pouze polovina obyvatel.

Související

Badgág, ilustrační foto

Irák zasáhl blackout. USA vyzvaly občany k evakuaci

Americké velvyslanectví v Bagdádu vydalo naléhavou výzvu všem občanům USA, aby opustili Irák, jakmile to bude bezpečné. Do doby, než se podmínky pro odjezd stabilizují, mají Američané v zemi vyhledat bezpečný úkryt a setrvat v něm. Toto varování přichází v momentě, kdy se irácká bezpečnostní situace prudce zhoršuje vlivem probíhajícího regionálního konfliktu.

Více souvisejících

Irák Saddám Husajn Chemické zbraně

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 51 minutami

před 1 hodinou

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Macinka

Babiš povede českou delegaci na summitu NATO, tvrdí Macinka

Českou delegaci na červencovém summitu NATO, jejímž složením se musí zabývat i Ústavní soud, povede premiér Andrej Babiš (ANO). Tvrdí to ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který tak zjevně nesouhlasí s pohledem prezidenta Petra Pavla. 

včera

ANO by suverénně vyhrálo sněmovní volby. Motoristé nadále balancují na hraně

Sněmovní volby by i v červnu s velkým přehledem vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy