Irák jako dárek Islámskému státu? Američané neuspějí, mínil Husajn. Podle CIA měl pravdu

Bývalý analytik CIA John Nixon zpochybňuje užitečnost zásahu proti Husajnovu diktátorskému režimu. Podle něj Husajn nechtěl vyhodit svět do povětří, ani mu nijak bolestivě ublížit. Nixon nepopírá, že irácký vůdce byl diktátor, nebyl ale údajně takový, jak ho popisovala americká administrativa.

"Stálo to za to, odstavit Saddáma od moci? Mohu mluvit jen za sebe, když odpovím, že ne. V roce 2003 Saddáma ze všeho nejvíc zajímalo psaní románu. Už neřídil vládu a zdálo se, že o tom, co se děje v jeho vlastní krajně, věděl stejně málo jako Britové či Američané," píše ve své knize Nixon.

Nixon během výslechu probíral s Husajnem i otázku zbraní hromadného ničení, irácký vůdce ale tvrdil, že se jejich ještě před válkou zbavil. "Saddám položil filozofickou otázku. Jak je možné, že Spojené státy pochopily otázku zbraní hromadného ničení tak špatně? Řekl mi, že chyběl duch porozumění. A z toho viní i sám sebe," píše analytik.

Nixon také tvrdí, že za vzestupem Islámského státu stojí právě poprava Husajna. Po ní se totiž američtí vojáci z Iráku stáhli a od té doby se země začala propadat do spirály chaosu, který symbolizuje právě nástup islamistů.

Husajn agentovi CIA při výslechu prozradil, že Američané v Iráku neuspějí. "Zjistíte, že vládnout v Iráku není tak snadné. Neuspějete, protože neznáte jazyk, historii a nerozumíte arabské duši," citoval Nixon Husajnova slova.

Bezradný Saddám Husajn „byl v posledních letech odříznut od vlády ". V době dopadení a při výslechu „fňukal kvůli řezným ránám a modřinám". Když ho američtí vojáci dopadli, byl „zaneprázdněn psaním románů", což je činnost, které se věnoval v posledních letech svého režimu. Naopak pozornost vůbec nevěnoval své armádě, nebo tomu, jak jeho následovníci vedou Irák, tvrdí Nixon.

Sesazený diktátor byl sice podle někdejšího agenta arogantní, ale na první ukázal, že ví jen málo o tom, co má jeho režim za lubem, protože už byl odstavený od vlády. 

„Saddám zřejmě neměl ponětí o tom, co se děje v Iráku – na rozdíl do jeho nepřátel z Británie a USA. Neměl tušení, co jeho vláda dělá, a neměl žádný skutečný plán na obranu Iráku," vzpomíná autor knihy.

„Kdy jste naposledy viděl své syny naživu?" ptal se u výslechu Nixon Husajna. „Kdo jste?" odpověděl mu sesazený diktátor. „Jste z vojenské zpravodajské služby? Odpovězte mi. Identifikujte se," žádal diktátor.

Když uslyšel bombardování, myslel si prý, že to jsou jeho lidé, kteří nakonec bitvu mohou vyhrát. „Selžete," řekl Saddám tenkrát. „Zjístíte, že není tak snadné vládnout Iráku," tvrdil Američanům.

Nixon byl pověřen identifikací diktátora před tím, než byla oficiálně zveřejněna zpráva o jeho dopadení. To prý udělal především na základě staré střelné rány a dvou tetování.

Ihned po dopadení prý Husajn zůstával arogantní, protože si snad ještě ani neuvědomil, co se vlastně stalo. Na agenta prý hleděl s „takovým vražedným" odporem, až to bylo „děsivé i když byl pod zámkem."

Husajnův režim padl v roce 2003, 13. prosince toho roku byl někdejší diktátor zajat. Před soudem se zodpovídal za zločiny genocidy, vraždy a týrání civilistů. O tři roky později byl popraven oběšením. Dne 31. prosince 2006 byl pohřben v rodném Tikrítu.