BBC: Saddámův sen o velkém filmu zmařila válka

Bývalý irácký prezident Saddám Husajn se pokusil dostat Irák do filmového světa. V roce 1980 poskytl miliony dolarů na natočení výpravného snímku Clash of Loyalties (Střet věrností), v němž hráli britští herci včetně Olivera Reeda. Potom ale vypukla irácko-íránská válka, která věci zkomplikovala, a irácká invaze do Kuvajtu pak Saddámovy plány zmařila nadobro.

Producentem slibného filmového debutu byl britský producent iráckého původu Lateif Jorephani. V rozhovoru s BBC řekl, že snímek Clash of Loyalties se natáčel na začátku 80. let výhradně v Iráku a že Saddám tehdy opravdu velmi stál o to dostat Irák do centra mezinárodního filmového světa.

"Možná si myslel, že se jednou Bagdád stane Bollywoodem na Tigridu," řekl Jorephani s poukazem na indickou filmovou produkci.

Jorephani natáčení popsal jako zajímavé dobrodružství. Ústředním tématem snímku byl incident, který se stal v Iráku ve 20. letech a při němž byl zabit britský důstojník. Zájem o účinkování ve filmu byl údajně velký - všechny britské postavy hráli Britové, mezi nimi Reed, irácké hrdiny pak Iráčané.

Příprava šla velmi dobře, dokud nezačala válka mezi Irákem a Íránem. Britové doma sledovali informace o ní v televizi a příbuzní filmařů začali Jorephaniho bombardovat telefonáty, aby se jejich blízcí vrátili do Británie. "Tak jsme to zastavili," řekl producent.

Irácké vedení ale usilovalo o to, aby se zdálo, že je vše při starém. Takže filmaři dostali po několikatýdenní přestávce pokyn pokračovat. Bagdádské letiště kvůli válce nebylo použitelné, tak produkce lidi posílala do Jordánska a z ammánského letiště je do Iráku vozila taxi. Jenomže situace se změnila stejně jako zásobování, lidé začali být povoláváni do války.

A to nebyl jediný Jorephaniho problém. Reed se podle něj rád napil a liboval si v bujarých večírcích. "Největší starosti mi dělalo Olliho chování," řekl. O jeho stažení z filmu usilovala irácká vláda a ministři Jorephaniho vyzývali, aby Reeda z filmu odvolal. "Nechceme ho tady," říkali. A Jorephani Iráčany prosil, aby to s filmaři vydrželi.

Film byl přes všechny potíže dokončen a promítnut na několika filmových festivalech. "Vše skončilo, když irácká armáda v roce 1990 vjela do Kuvajtu. Jakýkoli kontakt s Irákem i vyjednávání s ním bylo pak ilegální," řekl Jorephani. "Saddámův" film nikdy na Západě do distribuce nešel a Jorephani už pro Saddáma nikdy nic jiného nenatočil.

Související

Anora

RECENZE: Ze striptérky princeznou? Anora je nekonvenční černou komedií

Česká kina právě hrají černou komedii říznutou sociálním dramatem, která letos opanovala festival v Cannes a odnesla si Zlatou palmu. Křehká i třeskutě absurdní Anora o americké striptérce a jejím vztahu se synem ruského oligarchy patří ke komediálním vrcholům tohoto roku, ačkoli bychom od jejího tvůrce Seana Bakera čekali možná trochu něco jiného.

Více souvisejících

filmy Saddám Husajn Irák

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 28 minutami

před 37 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy