Turisté chtějí spatřit biblický ráj, míří do mokřadů v Iráku

Irácké mokřady, vysušované za režimu bývalého prezidenta Saddáma Husajna, se vracejí do své původní podoby a jsou magnetem pro ty, kdo chtějí na loďkách tiše proplouvat divokou přírodou mezopotamské Rajské zahrady. Před domky postavenými nad vodou z rákosu a datlových palem se grilují ryby a návštěvníci žasnou nad krásou místa, píše agentura AFP.

"Nedoufal jsem, že najdu tak pěkné místo a tolik vody v Iráku, kde téměř polovinu území tvoří poušť. Irák, to je pro mnoho lidí násilí a terorismus, ale jsou zde také úžasná místa," sdělil Iráčan Habíb Džuraní, který žije mnoho let v USA a přijel se do Iráku podívat.

Pět míst ze seznamu světového dědictví UNESCO je v Iráku. Patří k nim také mokřady, jež se vytvářejí v jedné z největších delt světa v jižním Iráku, kde se stékají Eufrat s Tigridem. Zápis UNESCO v roce 2016 toto místo oceňuje za přírodní rozmanitost a historický význam. Na pohled se v této rozsáhlé a klidné zelené krajině nacházející se severozápadně od Basry nic nezměnilo 5000 let. Podle tradice byl právě zde biblický ráj a domov Adama a Evy.

Od dob našich akkadských a sumerských předků, kteří žili ve 4. a 3. tisíciletí před naším letopočtem, zde vše závisí na vodě a rákosu, jímž se živí buvoli, řekl 35letý chovatel Mahdí Majálí. Zažil zde velké sucho, když se Saddám rozhodl mokřady vysušit a vypudit z nich své odpůrce. Z 250.000 obyvatel jich pak zůstalo 30.000. OSN toto Saddámovo počínání označila za jeden z nejhorších ekologických zločinů v dějinách. Za vysušení oblasti nazývané arabsky ahvár byl v roce 2010 jeden z členů Saddámova režimu odsouzen v roce 2010 k trestu smrti.

Po Saddámově svržení v roce 2003 lidé začali odstraňovat hráze a odvodňovací kanály a voda se začala vracet. Vysušování v kombinaci s velkými suchy ale mokřady omezily na plochu 15.000 z původních 20.000 kilometrů čtverečních, řekl Džasím Asadí z ekologického svazu Nature Iraq.

Díky letošním vydatným dešťům se mokřady naplnily z 80 procent, zatímco loni na podzim to bylo 27 procent. Obnovují se možnosti ubytování, kanály proplouvají znovu loďky, chovají se buvoli, kteří jsou zdrojem tučného mléka. Od roku 2016 počet návštěvníků stoupl na 18.000 za rok, sděluje Asaad Karghúlí, který pracuje pro cestovní agenturu provincie Zikár. Téměř polovina z jejích dvou milionů občanů žije v nouzi pod hranicí bídy. Majálí řekl, že turisté přicházejí nejen z Iráku, ale i z ciziny. Chtějí pozorovat tažné ptáky, vydry, želvy i rákosníky.

Turisté mají zájem, avšak irácká infrastruktura na ně není připravena. "Nejsou tu pro ně zařízení ani hotely, státní rozpočet vyčerpala válka minulých let" proti Islámskému státu, vysvětluje Karghúlí. Zatím se starají místní, kteří za 20 eur (515 Kč) zájemce doprovodí na loďce nebo mu nabídnou tradiční pohoštění.

Asadí považuje z hlediska pracovních míst a příjmů vybudování zázemí pro ekoturistiku v mokřadech za trvalejší investici než ropný průmysl. Nyní tvoří 90 procent iráckých příjmů peníze z prodeje ropy a plynu. Jejich těžba ale mokřady ohrožuje a OSN vyzvala Bagdád, aby vyčlenil chráněnou oblast a usiloval o udržení bujnosti mokřadů. Jejich zachování je v zemi vyznačující se horky a nedostatkem vody rozhodující.

Mokřady přicházejí o zdroj vody i kvůli situaci na Tigridu a Eufratu. Obě řeky pramení v Turecku a sytí je přítoky z Íránu a Sýrie, ale s každou novou přehradou se jejich průtok zmenšuje. Ve stojatých vodách v deltě se tak hromadí mořská sůl, takže se z nich nemůže napájet dobytek. Majálí s nelibostí připomíná, že v letech 2009 a 2015 byla situace tak špatná, že kvůli vodě umírali buvoli a lidé se museli z mokřad stěhovat do měst.

Související

Badgág, ilustrační foto

Irák zasáhl blackout. USA vyzvaly občany k evakuaci

Americké velvyslanectví v Bagdádu vydalo naléhavou výzvu všem občanům USA, aby opustili Irák, jakmile to bude bezpečné. Do doby, než se podmínky pro odjezd stabilizují, mají Američané v zemi vyhledat bezpečný úkryt a setrvat v něm. Toto varování přichází v momentě, kdy se irácká bezpečnostní situace prudce zhoršuje vlivem probíhajícího regionálního konfliktu.

Více souvisejících

Irák Saddám Husajn Příroda

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 48 minutami

před 1 hodinou

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Macinka

Babiš povede českou delegaci na summitu NATO, tvrdí Macinka

Českou delegaci na červencovém summitu NATO, jejímž složením se musí zabývat i Ústavní soud, povede premiér Andrej Babiš (ANO). Tvrdí to ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který tak zjevně nesouhlasí s pohledem prezidenta Petra Pavla. 

včera

ANO by suverénně vyhrálo sněmovní volby. Motoristé nadále balancují na hraně

Sněmovní volby by i v červnu s velkým přehledem vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy