Vlídný a milý vězeň? Poslední dny Husajna popisuje kniha

Bagdád - Ve Spojených státech právě vyšla kniha, která popisuje poslední dny někdejšího iráckého diktátora Sadáma Husajna. Ten byl podle svědectví věznitelů velmi příjemným vězněm. Měl rád sladké, zajímal se o rodiny strážců, kouřil doutníky a vyprávěl.

551. jednotka vojenské policie dostala v parném létě 2006 zvláštní rozkaz: střežit a chránit „vysoce ceněnou zadrženou osobu“, muže, který byl zodpovědný za stovky tisíc lidských životů, strůjce nepředstavitelné krutosti. První den, kdy jednotka musela plnit tento úkol, se jeden z jejich členů podíval do vězňovy tváře, kterou dobře znal… byl to chrápající diktátor Saddám Hussajn.

Tyran zažil poslední dny v hanbě. Zážitky těch, kteří vězně střežili, jsou představeny v nové knize Willa Bardenwerpera s názvem „The Prisoner in His Palace: Saddam Hussein, His American Guards, and What History Leaves Unsaid“ (Vězeň ve svém paláci: Sadám Husajn, jeho americká stráž a co dějiny nevyřknou) .

Bardenwerper je bývalý armádní pěší důstojník, který sloužil v provincii Anbar. Zpovídal členy jednotky, která na Sadáma dohlížela. Během léta a podzim roku 2006 Sadám stanul před Nejvyšším iráckým tribunálem, před soudem, který Američané zřídili a vedli ho následně Iráčané. Husajn byl stíhán za to, že nařídil popravu 148 Šiítů z iráckého města Dujail po pokusu o atentát z roku 1982.

Strážci Husajna se podle knihy nazvali „Super dvanáctkou“ a střeženého pojmenovali jako „tvář osy zla“. Jejich úkolem bylo zajistit, aby byl Husajn při procesu živý a v bezpečí. Vnímání americké přítomnosti v Iráku bylo ze strany veřejnosti bylo v té doby rozpačité, i proto šlo Američanům o to, aby byl vězeň v pořádku a aby proces proběhl potichu a zcela hladce.

Super dvanáctka Sadáma postupně poznala a i on je. Na muže, jehož jméno bylo synonymem zla, se Husajn choval pozoruhodně příjemně. Postupem času se prý vztah mezi vězniteli a vězněným stal poměrně přátelským.

Jeho strážce udivovala Sadámova schopnost ocenit i malá a prostá potěšení. Ačkoliv ještě před nedávnem vlastnil desítky mramorových paláců se zlatými toaletami, v malé vězeňské cele se zdál být také spokojený. Nejvíc ho bavilo, když seděl venku na vězeňské terase na židli a psal. Kouřil přitom doutníky Cohiba, které ho měl naučit kouřit kubánský diktátor Fidel Castro.

Podle svědectví se Husajn vyžíval v zalévání plevele, který rostl na malé venkovní ploše jeho vězení. Byl dobře živený, k snídani měl nejprve omeletu, pak muffin a následovalo čerstvé ovoce. Husajn miloval sladkosti. Ve vězení prý poslouchal i rádio, nejradši měl songy od černošské zpěvačky Mary J. Blidgeové. Diktátor se měl aktivně zajímat o život jeho strážců. Vyptával se jich na rodiny a dokonce měl napsat báseň pro manželku jednoho z dvanáctky. Vtipkoval se strážci o dětech a svém dětství. V knize je zajímavá pasáž o tom, jak neshody mezi Sadámem a jeho synem Udayem vedly ke spálení obrovské sbírky luxusních aut. Uday, který žil v luxusu, obklopen ostrahou a přesvědčen o své "nadřazenosti" nad běžným lidem se totiž někdy v devadesátých letech dostal do konfliktu, který skončil s děsivými následky. Během jakési hádky totiž Uday ve vzteku popadl zbraň a začal střílet. Zhruba 6 lidí zabil na místě a několik jich vážně zranil. Mezi zraněnými byl ovšem i nevlastní bratr samotného Sadáma.

Když se o tom Sadám dozvěděl, údajně ho popadl nepředstavitelný vztek. Místo toho, aby vozy nechal odtáhnout, někde zamknout nebo je prodal, rozhodl se je diktátor podpálit. Jak se sám s úsměvem svěřil redaktorovi, když to udělal, stál tam a se zaujetím sledoval to "inferno".

Jeden ze strážců později prozradil, že Sadám žil tím nejlepším životem, jakým může vězeň žít. Autor knihy si nicméně klade otázku, na kterou už dnes nikdo nedokáže odpovědět. Choval se Sadám tak vlídně proto, aby své strážce manipuloval? Nebo šlo o skutečné lidské spojení, které se zakládalo na diktátorově vlídnější tváři?

Samotný proces se nesl ve znamení dlouhých promluv diktátora. Nestaral se ani tak o svou obranu, jako spíš o to, jaký zanechá historický odkaz. Rozsudek byl nicméně nezvratný. Podle knihy Husajn ve svůj poslední den objal své americké věznitele. Ti ho následně předali do rukou popravčích. Super dvanáctka neviděla samotnou popravu, mohla vidět jen stíny a zvuky.

Související

Saddám Husajn Rozhovor

20 let od dopadení Saddáma Husajna. Bez pomoci místních nemusel být diktátor nalezen, míní politolog Kraus

Irácký diktátor Saddám Husajn se po svém svržení v důsledku Spojenými státy vedené vojenské invaze dokázal skrývat 9 měsíců. Před 20 lety, 13. prosince 2003, jeho útěk skončil, byl dopaden nedaleko města Tikrít. Režim Saddámovy strany Baas a její bezpečnostní aparát byly natolik prorostlé celou zemí, že jejich struktura umožnila bývalému vládci dlouho unikat zadržení, upozorňuje politolog Josef Kraus v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz. Expert na Blízký východ z brněnské Masarykovy univerzity v něm dále přiblížil například to, jakou roli v Saddámově zadržení sehrálo vypsání štědré finanční odměny a pomoc místního obyvatelstva. Vysvětlil také, jaký vliv na další vývoj v Iráku mělo nejen Saddámovo zadržení, ale i následné odsouzení k trestu smrti a jeho poprava.  
Matouš Horčička Rozhovor

35 let od konce irácko-iránské války. Provázela ji agresivní propaganda a nulový soucit s nepřítelem, říká Horčička

Dne 20. srpna 1988 utichly poslední výstřely irácko-íránské války. Brutální regionální konflikt zuřící od září 1980 si vyžádal stovky tisíc životů na obou stranách, přinesl i nasazení zbraní hromadného ničení ze strany iráckého režimu Saddáma Husajna. K uzavření příměří výrazně přispěly právě velké lidské ztráty i míra materiální destrukce, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky. Expert na Írán v něm objasnil například i to, jak do války zasahovaly tehdejší mocnosti bipolárně rozděleného světa, od čeho se odvíjel zmíněný krvavý charakter bojů nebo jakou roli v ukončení konfliktu sehrálo nechvalně známé sestřelení íránského linkového airbusu americkým vojenským křižníkem.

Více souvisejících

Saddám Husajn USA (Spojené státy americké) Irák

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy