Raději bych si potřásl ruku s Husajnem než s Bushem, říká muž, který vyslýchal Saddáma Husajna. Bylo by lepší, kdyby vše zůstalo při starém, dodává

Londýn - Stanice BBC přinesla rozhovor s bývalým agentem CIA, který vyslýchal Saddáma Husajna. John Nixon studoval Saddáma Husajna od vstupu do CIA v roce 1998. Jeho úkolem bylo získat vhled do myslí světových vůdců, zjistit, co je „pohání“, co chtějí. Když byl Saddám Husajn nalezen americkými vojáky, USA potřebovaly jeho identifikaci – a na tento úkol povolali Johna Nixona.

Jakmile Nixon viděl Husajna, i přes zvěsti o jeho dvojnících hned věděl, že to je on. „ Když jsem s ním začal mluvit, věnoval mi stejný pohled, jaký měl na knížce položené na mém stole po několik let." Nixon popisuje Husajna jako muže „plného rozporů". Navzdory jeho obrazu v amerických médiích, Husajn dokázal být velice lidský. „Byl to jeden z nejvíce charismatických jedinců, které jsem kdy potkal. Když chtěl, mohl být okouzlující, milý, vtipný a slušný."

Na druhou stranu Husajn měl i svoji temnější stránku. Podle Nixona býval hrubý, arogantní, nepříjemný a malicherný - a děsivý, když ztratil nervy. „Byly tam dva nebo tři případy, kdy jej můj výslech dostal na jeho špatnou stranu." Nixon upozorňuje též na jeho podezřívavost. „Byl to jeden z nejvíce podezřívavých mužů, které jsem kdy potkal. Na každou otázku, kterou jsem mu položil, měl jednu i pro mě."

Husajn ale jako velký narcista si též užíval pozornosti, které se mu dostávalo. Na konci prvního sezení řekl, že si užil rozhovor. „ Byl v úkrytu po celé měsíce a nemohl mít mnoho možností konverzace," podotýká Nixon. Nicméně, i přes slibný start hned další den se projevila Husajnova paranoidní stránka. Podle Nixona výslechu nepomohlo ani to, že CIA mu měla málo co nabídnout. „Museli jsem apelovat na jeho smysl pro historii a na jeho šanci, že jeho myšlenky se dostanou na záznam a k nejvyšším mocnostem na světě."

Psali jsme: Husajn měl přežít, USA prodaly Irák Islámskému státu, tvrdí agent CIA Trump projevuje politickou citlivost, tvrdí dcera Saddáma Husajna Likvidace Saddáma světu prospěla, komentuje Bush zprávu o Iráku  

Nixon tvrdí, že CIA především toužila získat od Husajna informace o zbraních hromadného ničení, které byly oficiálním důvodem, proč USA i Velká Británie vytáhly do války. „ Bylo to všechno, co Bílý dům chtěl vědět," říká Nixon. Jeho rozhovory s Husajnem a další výzkum jej však přivedly k závěru, že Husajn nechal stopnout nukleární program již před léty a neměl v úmyslu jej restartovat. Díky tomu byl on a jeho kolegové nahlíženi jako „neúspěšní."

Na základě tohoto pohledu byl Nixon pozván k Georgi W. Bushovi, aby mu podal hlášení, až o pět let později, v roce 2008. A až poté, co FBI přišla s vlastními závěry ohledně Husajna. Podle Nixona bývalý americký prezident byl odtržen od reality, s poradci, kteří jen přikyvovali jeho názorům. „ Byl jsem zvyklý myslet si, že to co řekneme v CIA, má váhu a že prezident by tomu měl naslouchat. Ale nezáleželo na tom, co jsme řekli, politika zvítězila nad inteligencí."

Nixonův odpor k Bushovi je tak velký, že kdyby si měl potřást rukou s ním nebo s Husajnem, vybral by si Husajna. Cítí se být zahanben tím, co se stalo v Iráku a kritizuje Bushovu administrativu za to, že vůbec nepřemýšlela nad tím, co se zemí po pádu Husajnova režimu. Ve světle růstu teroristických skupin jako je IS věří, že by bývalo lepší, kdyby země zůstala v takovém stavu, v jakém byla.

Související

Saddám Husajn Rozhovor

20 let od dopadení Saddáma Husajna. Bez pomoci místních nemusel být diktátor nalezen, míní politolog Kraus

Irácký diktátor Saddám Husajn se po svém svržení v důsledku Spojenými státy vedené vojenské invaze dokázal skrývat 9 měsíců. Před 20 lety, 13. prosince 2003, jeho útěk skončil, byl dopaden nedaleko města Tikrít. Režim Saddámovy strany Baas a její bezpečnostní aparát byly natolik prorostlé celou zemí, že jejich struktura umožnila bývalému vládci dlouho unikat zadržení, upozorňuje politolog Josef Kraus v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz. Expert na Blízký východ z brněnské Masarykovy univerzity v něm dále přiblížil například to, jakou roli v Saddámově zadržení sehrálo vypsání štědré finanční odměny a pomoc místního obyvatelstva. Vysvětlil také, jaký vliv na další vývoj v Iráku mělo nejen Saddámovo zadržení, ale i následné odsouzení k trestu smrti a jeho poprava.  
Matouš Horčička Rozhovor

35 let od konce irácko-iránské války. Provázela ji agresivní propaganda a nulový soucit s nepřítelem, říká Horčička

Dne 20. srpna 1988 utichly poslední výstřely irácko-íránské války. Brutální regionální konflikt zuřící od září 1980 si vyžádal stovky tisíc životů na obou stranách, přinesl i nasazení zbraní hromadného ničení ze strany iráckého režimu Saddáma Husajna. K uzavření příměří výrazně přispěly právě velké lidské ztráty i míra materiální destrukce, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky. Expert na Írán v něm objasnil například i to, jak do války zasahovaly tehdejší mocnosti bipolárně rozděleného světa, od čeho se odvíjel zmíněný krvavý charakter bojů nebo jakou roli v ukončení konfliktu sehrálo nechvalně známé sestřelení íránského linkového airbusu americkým vojenským křižníkem.

Více souvisejících

Saddám Husajn George W. Bush (jr.) Irák

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 36 minutami

před 45 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy