Raději bych si potřásl ruku s Husajnem než s Bushem, říká muž, který vyslýchal Saddáma Husajna. Bylo by lepší, kdyby vše zůstalo při starém, dodává

Londýn - Stanice BBC přinesla rozhovor s bývalým agentem CIA, který vyslýchal Saddáma Husajna. John Nixon studoval Saddáma Husajna od vstupu do CIA v roce 1998. Jeho úkolem bylo získat vhled do myslí světových vůdců, zjistit, co je „pohání“, co chtějí. Když byl Saddám Husajn nalezen americkými vojáky, USA potřebovaly jeho identifikaci – a na tento úkol povolali Johna Nixona.

Jakmile Nixon viděl Husajna, i přes zvěsti o jeho dvojnících hned věděl, že to je on. „ Když jsem s ním začal mluvit, věnoval mi stejný pohled, jaký měl na knížce položené na mém stole po několik let." Nixon popisuje Husajna jako muže „plného rozporů". Navzdory jeho obrazu v amerických médiích, Husajn dokázal být velice lidský. „Byl to jeden z nejvíce charismatických jedinců, které jsem kdy potkal. Když chtěl, mohl být okouzlující, milý, vtipný a slušný."

Na druhou stranu Husajn měl i svoji temnější stránku. Podle Nixona býval hrubý, arogantní, nepříjemný a malicherný - a děsivý, když ztratil nervy. „Byly tam dva nebo tři případy, kdy jej můj výslech dostal na jeho špatnou stranu." Nixon upozorňuje též na jeho podezřívavost. „Byl to jeden z nejvíce podezřívavých mužů, které jsem kdy potkal. Na každou otázku, kterou jsem mu položil, měl jednu i pro mě."

Husajn ale jako velký narcista si též užíval pozornosti, které se mu dostávalo. Na konci prvního sezení řekl, že si užil rozhovor. „ Byl v úkrytu po celé měsíce a nemohl mít mnoho možností konverzace," podotýká Nixon. Nicméně, i přes slibný start hned další den se projevila Husajnova paranoidní stránka. Podle Nixona výslechu nepomohlo ani to, že CIA mu měla málo co nabídnout. „Museli jsem apelovat na jeho smysl pro historii a na jeho šanci, že jeho myšlenky se dostanou na záznam a k nejvyšším mocnostem na světě."

Psali jsme: Husajn měl přežít, USA prodaly Irák Islámskému státu, tvrdí agent CIA Trump projevuje politickou citlivost, tvrdí dcera Saddáma Husajna Likvidace Saddáma světu prospěla, komentuje Bush zprávu o Iráku  

Nixon tvrdí, že CIA především toužila získat od Husajna informace o zbraních hromadného ničení, které byly oficiálním důvodem, proč USA i Velká Británie vytáhly do války. „ Bylo to všechno, co Bílý dům chtěl vědět," říká Nixon. Jeho rozhovory s Husajnem a další výzkum jej však přivedly k závěru, že Husajn nechal stopnout nukleární program již před léty a neměl v úmyslu jej restartovat. Díky tomu byl on a jeho kolegové nahlíženi jako „neúspěšní."

Na základě tohoto pohledu byl Nixon pozván k Georgi W. Bushovi, aby mu podal hlášení, až o pět let později, v roce 2008. A až poté, co FBI přišla s vlastními závěry ohledně Husajna. Podle Nixona bývalý americký prezident byl odtržen od reality, s poradci, kteří jen přikyvovali jeho názorům. „ Byl jsem zvyklý myslet si, že to co řekneme v CIA, má váhu a že prezident by tomu měl naslouchat. Ale nezáleželo na tom, co jsme řekli, politika zvítězila nad inteligencí."

Nixonův odpor k Bushovi je tak velký, že kdyby si měl potřást rukou s ním nebo s Husajnem, vybral by si Husajna. Cítí se být zahanben tím, co se stalo v Iráku a kritizuje Bushovu administrativu za to, že vůbec nepřemýšlela nad tím, co se zemí po pádu Husajnova režimu. Ve světle růstu teroristických skupin jako je IS věří, že by bývalo lepší, kdyby země zůstala v takovém stavu, v jakém byla.

Související

Saddám Husajn Rozhovor

20 let od dopadení Saddáma Husajna. Bez pomoci místních nemusel být diktátor nalezen, míní politolog Kraus

Irácký diktátor Saddám Husajn se po svém svržení v důsledku Spojenými státy vedené vojenské invaze dokázal skrývat 9 měsíců. Před 20 lety, 13. prosince 2003, jeho útěk skončil, byl dopaden nedaleko města Tikrít. Režim Saddámovy strany Baas a její bezpečnostní aparát byly natolik prorostlé celou zemí, že jejich struktura umožnila bývalému vládci dlouho unikat zadržení, upozorňuje politolog Josef Kraus v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz. Expert na Blízký východ z brněnské Masarykovy univerzity v něm dále přiblížil například to, jakou roli v Saddámově zadržení sehrálo vypsání štědré finanční odměny a pomoc místního obyvatelstva. Vysvětlil také, jaký vliv na další vývoj v Iráku mělo nejen Saddámovo zadržení, ale i následné odsouzení k trestu smrti a jeho poprava.  
Matouš Horčička Rozhovor

35 let od konce irácko-iránské války. Provázela ji agresivní propaganda a nulový soucit s nepřítelem, říká Horčička

Dne 20. srpna 1988 utichly poslední výstřely irácko-íránské války. Brutální regionální konflikt zuřící od září 1980 si vyžádal stovky tisíc životů na obou stranách, přinesl i nasazení zbraní hromadného ničení ze strany iráckého režimu Saddáma Husajna. K uzavření příměří výrazně přispěly právě velké lidské ztráty i míra materiální destrukce, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky. Expert na Írán v něm objasnil například i to, jak do války zasahovaly tehdejší mocnosti bipolárně rozděleného světa, od čeho se odvíjel zmíněný krvavý charakter bojů nebo jakou roli v ukončení konfliktu sehrálo nechvalně známé sestřelení íránského linkového airbusu americkým vojenským křižníkem.

Více souvisejících

Saddám Husajn George W. Bush (jr.) Irák

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy