Matka všech válek: V Perském zálivu "bojovaly" i nafukovací atrapy

V srpnu roku 1990 vtrhla irácká armáda, pod vedení Saddáma Husajna, do sousedního Kuvajtu. Invaze se setkala s mezinárodním odsouzením, na které však Irák nereagoval. Když se Husajn odmítl podvolit rezoluci Rady bezpečnosti OSN a z Kuvajtu své síly stáhnout, přistoupilo mezinárodní společenství, v čele se Spojenými státy, k vojenské operaci. Tak začala válka v Perském zálivu. Představujeme vám několik zajímavostí o této „Matce všech válek“.

V roce 1991 byla irácká armáda oficiálně pátou největší na světě. Tabulkově disponovala milionem mužů ve zbrani. Pouze menší část z nich však patřila k elitním jednotkám, zejména pak Republikánské gardě, zbytek se skládal z branců a různých členů milicí. Při vypuknutí konfliktu měla irácká armáda v okupovaném Kuvajtu asi 300 000 mužů.

Koalice disponovala v roce 1991 větší armádou, nežli spojenci během Dne-D v roce 1944. Síly, kterým velel americký generál Norman Schwarzkopf, sestávaly z 680 000 mužů. Z toho 425 000 vojáků poskytli Američané. Celkově se operace účastnily síly 28 států včetně Československa. Po USA pocházelo nejvíce vojáků ze Saudské Arábie, Velké Británie, Egypta a Francie. Koalice však sestávala z 39 zemí.

Válka v Perském zálivu byla nejlevnějším konfliktem v americké historii. Jak informuje stránka Wearethemighty.com, americké ministerstvo obrany odhadlo náklady na 61 miliard dolarů. Ropné státy zálivu pokryly z této částky zhruba 36 miliard. Dalších 16 miliard pak zaplatilo Japonsko s Německem.

Nasazení letectva pro operaci bylo jedním z největších v historii. Koalice disponovala přibližně 3000 stroji. Samotné letectvo Spojených států provedlo více jak 100 000 bojových misí, během kterých bylo na shozeno 88 500 tun bomb. Pro porovnání, během druhé světové války shodili Američané na Německo zhruba 400 000 tun bomb. Letecká kampaň začala 17. ledna 1991 a skončila 23. února.

Iráčané během bojů využili ropu jako prostředek války. Ropné vrty zapalovali ve snaze zpomalit postup koalice a omezit bojeschopnost nepřátelského letectva. Celkem bylo takto zničeno 85 % kuvajtských ropných vrtů. Irácká armáda také záměrně vypustila ropu do Perského zálivu. Podle některých odhadů tak do moře uniklo až 11 milionů barelů. To je více jak dvojnásobné množství ropy která se dostala do oceánu při úniku z vrtu Deep Horizont v roce 2010.

Koalice utrpěla během operace pouze nízké ztráty na životech. Podle BBC padlo během bojů „pouze“ 148 vojáků, dalších 145 zemřelo následkem havárií a dalších incidentů, které přímo nesouvisely s bojovým nasazením. Odhady počtu zabitých Iráčanů po skončení operace se pohybovaly mezi 60 000 a 200 000 padlých. Pozdější studie však odhadují reálné číslo zhruba na 20 000 mrtvých. Podle amerických statistik pak až 150 000 iráckých vojáků během bojů dezertovalo. Odhaduje se, že během konfliktu zemřely zhruba 3000 iráckých civilistů.

Samotná pozemní invaze pak trvala pouze 100 hodin a je považována za jednu z nejefektivnější a nejlépe připravených bojových operací vůbec. Američané pro oklamání nepřítele připravili rozsáhlou dezinformační kampaň. Její součástí byly umělé jednotky, které měly Iráčany zmást. Namísto skutečné techniky použili Američané nafukovací atrapy, využívali také předem nahrané zvuky tanků a dalších vozidel, které pak přehrávali ze silných reproduktorů.

Související

Více souvisejících

Irák Kuvajt Saddám Husajn Americká armáda (U.S. ARMY) válka

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější

Prezident Donald Trump 9. června 2025 nařídil nasazení přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty do ulic Los Angeles. Tento krok, podle ministra obrany Peta Hegsetha, přichází jako reakce na „zvýšené hrozby vůči federálním budovám a pracovníkům bezpečnostních složek“. Jde o bezprecedentní eskalaci vojenské přítomnosti ve městě a o demonstraci rozsahu prezidentské pravomoci při nasazování ozbrojených sil na americké půdě.

před 2 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Evropské zbrojovky mají zásadní problém. Neumí nic utajit

V časech, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybňuje bezpečnostní závazky Spojených států vůči Evropě a ruský prezident Vladimir Putin nadále jedná nepředvídatelně, se evropské vlády obracejí k jediné možné odpovědi – přezbrojení. Evropská komise proto představila ambiciózní plán: investiční balíček ve výši 800 miliard eur, který má podle slov předsedkyně Ursuly von der Leyenové „rychle a významně navýšit výdaje na obranné kapacity členských států“.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Policie USA

Zákaz vycházení v LA má podle expertů uklidnit situaci. Policie zatýká stovky lidí, popřela použití slzného plynu

V části centra Los Angeles stále platí noční zákaz vycházení, který má podle bezpečnostních expertů přispět ke snížení napětí během demonstrací. Policie pokračuje v hromadném zatýkání, přičemž během úterý bylo zadrženo téměř 200 lidí. V Denveru se mezitím sešli odpůrci imigrační politiky, přičemž policie čelila fámám o použití slzného plynu, které však rázně popřela.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Překvapivý konec hledání nového kouče Sparty. Na Letnou se vrací Brian Priske

Blíží se začátek přípravy na novou sezónu, nebylo proto divu, že fanoušci fotbalové Sparty byli už na trní, kdo bude hlavním trenérem Pražanů. Poslední dny se neustále spekulovalo o všech možných zahraničních jménech, přičemž největší potenciál na to, aby mohl do Sparty přijít, měl Dán Bo Svensson se zkušenostmi z německé Bundesligy. Mluvilo se i o Belgičanovi Phillipu Clementovi, Němci Robertu Klaussovi či o Izraelci Baraku Bacharovi. Nakonec se ale na Letnou vrací starý známý Dán Brian Priske, který v týmu působil v letech 2022 až 2024, přičemž s ním vyhrál dva ligové tituly a jeden český pohár.

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin není šílený. Vraždí civilisty, aby obnovil imperiální slávu Ruska, tvrdí experti

Ruský prezident Vladimir Putin během posledních týdnů nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.

včera

Evropská unie

Evropě se díky Trumpovi otevřela jedinečná možnost. Má ale odvahu ji využít?

V době, kdy se Spojené státy čím dál více stahují z role globálního lídra a upřednostňují vlastní izolacionistické zájmy, se před Evropou otevírá historická příležitost: stát se centrem nové světové rovnováhy. Otázkou však podle expertů zůstává, zda má Evropská unie odvahu, vůli a institucionální schopnosti této výzvě dostát.

včera

Izrael, ilustrační foto

Odplata za "monstrózní" výroky: Británie zavedla protiizraelské sankce

Spojené království v úterý oznámilo uvalení sankcí na dva krajně pravicové izraelské ministry, Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotricha, kvůli jejich „monstrózním“ výrokům týkajícím se Pásma Gazy a plánů na násilné ovládnutí nových osad na Západním břehu Jordánu. K Velké Británii se připojily Kanada, Austrálie, Nový Zéland a další země, které rovněž zmrazily aktiva obou politiků a zakázaly jim vstup na svá území.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Velká Británie chce odradit Rusko. Ukrajině dá 100 000 dronů

Velká Británie slíbila Ukrajině obrovský balík pomoci v oblasti bezpilotních letounů. Do jara 2026 má Kyjev obdržet až 100 000 dronů. Tato iniciativa je součástí širší strategie Londýna, která má modernizovat vedení války, posílit obranné kapacity Ukrajiny, odradit Rusko a zároveň podpořit domácí inovace v oblasti obranných technologií.

včera

Greta Thunbergová byla deportována

Izrael vyhodil ze země Gretu Thunbergovou

Izrael začal s deportací 12 propalestinských aktivistů, mezi nimiž je i švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová. Ta byla v pondělí zadržena na palubě jachty Madleen, která se pokusila doručit symbolickou humanitární pomoc do pásma Gazy navzdory izraelské námořní blokádě. V úterý ráno byla Thunberg deportována zpět do Evropy.

Aktualizováno včera

včera

EU nad americkým zákazem potratů kroutí hlavou. Sama přitom nutí ženy cestovat za interrupcí tisíce kilometrů

Zatímco se svět zaměřuje na Spojené státy a jejich omezování potratových práv, mnoho Evropanek stále musí cestovat do zahraničí, aby mohly ukončit těhotenství. Ačkoliv většina zemí EU potraty povoluje, praktická dostupnost péče zůstává značně omezená — a nerovnosti přetrvávají napříč celým kontinentem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy