Matka všech válek: V Perském zálivu "bojovaly" i nafukovací atrapy

V srpnu roku 1990 vtrhla irácká armáda, pod vedení Saddáma Husajna, do sousedního Kuvajtu. Invaze se setkala s mezinárodním odsouzením, na které však Irák nereagoval. Když se Husajn odmítl podvolit rezoluci Rady bezpečnosti OSN a z Kuvajtu své síly stáhnout, přistoupilo mezinárodní společenství, v čele se Spojenými státy, k vojenské operaci. Tak začala válka v Perském zálivu. Představujeme vám několik zajímavostí o této „Matce všech válek“.

V roce 1991 byla irácká armáda oficiálně pátou největší na světě. Tabulkově disponovala milionem mužů ve zbrani. Pouze menší část z nich však patřila k elitním jednotkám, zejména pak Republikánské gardě, zbytek se skládal z branců a různých členů milicí. Při vypuknutí konfliktu měla irácká armáda v okupovaném Kuvajtu asi 300 000 mužů.

Koalice disponovala v roce 1991 větší armádou, nežli spojenci během Dne-D v roce 1944. Síly, kterým velel americký generál Norman Schwarzkopf, sestávaly z 680 000 mužů. Z toho 425 000 vojáků poskytli Američané. Celkově se operace účastnily síly 28 států včetně Československa. Po USA pocházelo nejvíce vojáků ze Saudské Arábie, Velké Británie, Egypta a Francie. Koalice však sestávala z 39 zemí.

Válka v Perském zálivu byla nejlevnějším konfliktem v americké historii. Jak informuje stránka Wearethemighty.com, americké ministerstvo obrany odhadlo náklady na 61 miliard dolarů. Ropné státy zálivu pokryly z této částky zhruba 36 miliard. Dalších 16 miliard pak zaplatilo Japonsko s Německem.

Nasazení letectva pro operaci bylo jedním z největších v historii. Koalice disponovala přibližně 3000 stroji. Samotné letectvo Spojených států provedlo více jak 100 000 bojových misí, během kterých bylo na shozeno 88 500 tun bomb. Pro porovnání, během druhé světové války shodili Američané na Německo zhruba 400 000 tun bomb. Letecká kampaň začala 17. ledna 1991 a skončila 23. února.

Iráčané během bojů využili ropu jako prostředek války. Ropné vrty zapalovali ve snaze zpomalit postup koalice a omezit bojeschopnost nepřátelského letectva. Celkem bylo takto zničeno 85 % kuvajtských ropných vrtů. Irácká armáda také záměrně vypustila ropu do Perského zálivu. Podle některých odhadů tak do moře uniklo až 11 milionů barelů. To je více jak dvojnásobné množství ropy která se dostala do oceánu při úniku z vrtu Deep Horizont v roce 2010.

Koalice utrpěla během operace pouze nízké ztráty na životech. Podle BBC padlo během bojů „pouze“ 148 vojáků, dalších 145 zemřelo následkem havárií a dalších incidentů, které přímo nesouvisely s bojovým nasazením. Odhady počtu zabitých Iráčanů po skončení operace se pohybovaly mezi 60 000 a 200 000 padlých. Pozdější studie však odhadují reálné číslo zhruba na 20 000 mrtvých. Podle amerických statistik pak až 150 000 iráckých vojáků během bojů dezertovalo. Odhaduje se, že během konfliktu zemřely zhruba 3000 iráckých civilistů.

Samotná pozemní invaze pak trvala pouze 100 hodin a je považována za jednu z nejefektivnější a nejlépe připravených bojových operací vůbec. Američané pro oklamání nepřítele připravili rozsáhlou dezinformační kampaň. Její součástí byly umělé jednotky, které měly Iráčany zmást. Namísto skutečné techniky použili Američané nafukovací atrapy, využívali také předem nahrané zvuky tanků a dalších vozidel, které pak přehrávali ze silných reproduktorů.

Související

Více souvisejících

Irák Kuvajt Saddám Husajn Americká armáda (U.S. ARMY) válka

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Arktida

Jak zachránit počasí na Zemi? Po celém světě začaly zásadní experimenty

Britská vládní agentura ARIA (Advanced Research and Invention Agency) oznámila zahájení několika experimentů s geoengineeringem po celém světě – od Arktidy až po Velký bariérový útes. Cílem je otestovat různé způsoby, jak dočasně snížit globální teploty a získat klíčová vědecká data, která by mohla pomoci odvrátit blížící se klimatické zlomy.

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Polsko se profiluje jako nová vojenská velmoc. Po Evropě chce zásadní změnu

Polsko se profiluje jako nový pilíř evropské obrany a po evropských spojencích požaduje, aby byli obranyschopní. V reakci na zhoršující se bezpečnostní prostředí masivně investuje do armády, navyšuje stavy profesionálních vojáků a udržuje robustní tankové vojsko. Díky těmto krokům se zařadilo mezi nejvýznamnější vojenské síly nejen v Evropě, ale i na globální scéně.

včera

včera

včera

včera

Indie, ilustrační foto

Indie: Celý národ je šťastný, že jsme se pomstili

Indický ministr pro zahraniční záležitosti Kirti Vardan Singh v reakci na nedávné raketové útoky na Pákistán prohlásil, že „celý národ je šťastný, že jsme se pomstili“. Podle něj Indie „důstojně odpověděla těm, kdo zabili nevinné lidi a zanechali po sobě ovdovělé ženy“, přičemž narážel na smrtící útok na turisty v Pahalgamu, ke kterému došlo minulý měsíc.

včera

včera

včera

Indická armáda, ilustrační fotografie.

Indie, nebo Pákistán? Velké srovnání vojenských kapacit. Převaha ale nemusí být rozhodující

Na první pohled by se mohlo zdát, že Indie má v ozbrojeném střetu s Pákistánem jednoznačnou převahu, ať už z hlediska velikosti armády, ekonomiky, nebo technologií. Tento dojem je však klamavý. Obě země totiž disponují téměř totožným počtem jaderných hlavic, které, a to je podstatné, budovaly primárně jako protiváhu tomu druhému. Nepřátelství mezi dvěma jadernými státy v jedné z nejhustěji zalidněných oblastí světa je mimořádně riskantní a zdaleka nepřináší ohrožení pouze pro jižní Asii.

včera

včera

včera

Vatikán, ilustrační foto

Kdo nahradí Františka? Favorité na papeže už nejsou jen z Evropy

Dnes se v Sixtinské kapli ve Vatikánu sejdou kardinálové, aby zahájili konkláve, tajnou volbu nového papeže. Mezi favority hlasování, které může zásadně ovlivnit směřování katolické církve na desítky let dopředu, nefigurují pouze Evropané, ale také kandidáti z USA, Ghany, Konga či Filipín.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo

Nový německý kancléř Friedrich Merz vstupuje do úřadu s podlomeným mandátem. Už samotná skutečnost, že musel být zvolen až na druhý pokus kvůli vzpouře vlastních koaličních poslanců, je signálem hluboké nestability. Znamená to jediné: Merz nemusí mít sílu prosadit zásadní body svého programu. Pro Evropu, která od Berlína očekává jasné vedení v době geopolitické nejistoty, je to varovný signál.

včera

včera

včera

včera

Policie zasahuje na škole v Berouně. Jde o reakci na výhrůžky střelbou

Policie vyjížděla ve středu dopoledne do jedné ze škol ve středočeském Berouně. Důvodem byly výhrůžky střelbou. Vedení ústavu se o nich dozvědělo z komunikace mezi dvěma žákyněmi. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy