V srpnu roku 1990 vtrhla irácká armáda, pod vedení Saddáma Husajna, do sousedního Kuvajtu. Invaze se setkala s mezinárodním odsouzením, na které však Irák nereagoval. Když se Husajn odmítl podvolit rezoluci Rady bezpečnosti OSN a z Kuvajtu své síly stáhnout, přistoupilo mezinárodní společenství, v čele se Spojenými státy, k vojenské operaci. Tak začala válka v Perském zálivu. Představujeme vám několik zajímavostí o této „Matce všech válek“.
V roce 1991 byla irácká armáda oficiálně pátou největší na světě. Tabulkově disponovala milionem mužů ve zbrani. Pouze menší část z nich však patřila k elitním jednotkám, zejména pak Republikánské gardě, zbytek se skládal z branců a různých členů milicí. Při vypuknutí konfliktu měla irácká armáda v okupovaném Kuvajtu asi 300 000 mužů.
Koalice disponovala v roce 1991 větší armádou, nežli spojenci během Dne-D v roce 1944. Síly, kterým velel americký generál Norman Schwarzkopf, sestávaly z 680 000 mužů. Z toho 425 000 vojáků poskytli Američané. Celkově se operace účastnily síly 28 států včetně Československa. Po USA pocházelo nejvíce vojáků ze Saudské Arábie, Velké Británie, Egypta a Francie. Koalice však sestávala z 39 zemí.
Válka v Perském zálivu byla nejlevnějším konfliktem v americké historii. Jak informuje stránka Wearethemighty.com, americké ministerstvo obrany odhadlo náklady na 61 miliard dolarů. Ropné státy zálivu pokryly z této částky zhruba 36 miliard. Dalších 16 miliard pak zaplatilo Japonsko s Německem.
Nasazení letectva pro operaci bylo jedním z největších v historii. Koalice disponovala přibližně 3000 stroji. Samotné letectvo Spojených států provedlo více jak 100 000 bojových misí, během kterých bylo na shozeno 88 500 tun bomb. Pro porovnání, během druhé světové války shodili Američané na Německo zhruba 400 000 tun bomb. Letecká kampaň začala 17. ledna 1991 a skončila 23. února.
Iráčané během bojů využili ropu jako prostředek války. Ropné vrty zapalovali ve snaze zpomalit postup koalice a omezit bojeschopnost nepřátelského letectva. Celkem bylo takto zničeno 85 % kuvajtských ropných vrtů. Irácká armáda také záměrně vypustila ropu do Perského zálivu. Podle některých odhadů tak do moře uniklo až 11 milionů barelů. To je více jak dvojnásobné množství ropy která se dostala do oceánu při úniku z vrtu Deep Horizont v roce 2010.
Koalice utrpěla během operace pouze nízké ztráty na životech. Podle BBC padlo během bojů „pouze“ 148 vojáků, dalších 145 zemřelo následkem havárií a dalších incidentů, které přímo nesouvisely s bojovým nasazením. Odhady počtu zabitých Iráčanů po skončení operace se pohybovaly mezi 60 000 a 200 000 padlých. Pozdější studie však odhadují reálné číslo zhruba na 20 000 mrtvých. Podle amerických statistik pak až 150 000 iráckých vojáků během bojů dezertovalo. Odhaduje se, že během konfliktu zemřely zhruba 3000 iráckých civilistů.
Samotná pozemní invaze pak trvala pouze 100 hodin a je považována za jednu z nejefektivnější a nejlépe připravených bojových operací vůbec. Američané pro oklamání nepřítele připravili rozsáhlou dezinformační kampaň. Její součástí byly umělé jednotky, které měly Iráčany zmást. Namísto skutečné techniky použili Američané nafukovací atrapy, využívali také předem nahrané zvuky tanků a dalších vozidel, které pak přehrávali ze silných reproduktorů.
Související
Češi či Poláci stáhli vojáky z Iráku. Důvodem je situace na Blízkém východě
Irák zasáhl blackout. USA vyzvaly občany k evakuaci
Irák , Kuvajt , Saddám Husajn , Americká armáda (U.S. ARMY) , válka
Aktuálně se děje
včera
Do Varů dorazí dvě hollywoodské hvězdy. Oscarové nominace zatím neproměnily
včera
Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně
včera
Šéfka poslanců ANO Malá skončila v nemocnici. Babiš je s ní v kontaktu
včera
Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda
včera
Konec jedné kapitoly. Exprezidenta Čaputová oznámila rozchod
včera
Taxikář střílel v Poleradech. Pro raněného letěl vrtulník, případ řeší policie
včera
Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové
včera
Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu
včera
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
včera
Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky
včera
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
včera
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
včera
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
včera
Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN
včera
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
včera
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
včera
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
včera
Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste
včera
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
7. června 2026 21:44
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.
Zdroj: Libor Novák