Matka všech válek: V Perském zálivu "bojovaly" i nafukovací atrapy

V srpnu roku 1990 vtrhla irácká armáda, pod vedení Saddáma Husajna, do sousedního Kuvajtu. Invaze se setkala s mezinárodním odsouzením, na které však Irák nereagoval. Když se Husajn odmítl podvolit rezoluci Rady bezpečnosti OSN a z Kuvajtu své síly stáhnout, přistoupilo mezinárodní společenství, v čele se Spojenými státy, k vojenské operaci. Tak začala válka v Perském zálivu. Představujeme vám několik zajímavostí o této „Matce všech válek“.

V roce 1991 byla irácká armáda oficiálně pátou největší na světě. Tabulkově disponovala milionem mužů ve zbrani. Pouze menší část z nich však patřila k elitním jednotkám, zejména pak Republikánské gardě, zbytek se skládal z branců a různých členů milicí. Při vypuknutí konfliktu měla irácká armáda v okupovaném Kuvajtu asi 300 000 mužů.

Koalice disponovala v roce 1991 větší armádou, nežli spojenci během Dne-D v roce 1944. Síly, kterým velel americký generál Norman Schwarzkopf, sestávaly z 680 000 mužů. Z toho 425 000 vojáků poskytli Američané. Celkově se operace účastnily síly 28 států včetně Československa. Po USA pocházelo nejvíce vojáků ze Saudské Arábie, Velké Británie, Egypta a Francie. Koalice však sestávala z 39 zemí.

Válka v Perském zálivu byla nejlevnějším konfliktem v americké historii. Jak informuje stránka Wearethemighty.com, americké ministerstvo obrany odhadlo náklady na 61 miliard dolarů. Ropné státy zálivu pokryly z této částky zhruba 36 miliard. Dalších 16 miliard pak zaplatilo Japonsko s Německem.

Nasazení letectva pro operaci bylo jedním z největších v historii. Koalice disponovala přibližně 3000 stroji. Samotné letectvo Spojených států provedlo více jak 100 000 bojových misí, během kterých bylo na shozeno 88 500 tun bomb. Pro porovnání, během druhé světové války shodili Američané na Německo zhruba 400 000 tun bomb. Letecká kampaň začala 17. ledna 1991 a skončila 23. února.

Iráčané během bojů využili ropu jako prostředek války. Ropné vrty zapalovali ve snaze zpomalit postup koalice a omezit bojeschopnost nepřátelského letectva. Celkem bylo takto zničeno 85 % kuvajtských ropných vrtů. Irácká armáda také záměrně vypustila ropu do Perského zálivu. Podle některých odhadů tak do moře uniklo až 11 milionů barelů. To je více jak dvojnásobné množství ropy která se dostala do oceánu při úniku z vrtu Deep Horizont v roce 2010.

Koalice utrpěla během operace pouze nízké ztráty na životech. Podle BBC padlo během bojů „pouze“ 148 vojáků, dalších 145 zemřelo následkem havárií a dalších incidentů, které přímo nesouvisely s bojovým nasazením. Odhady počtu zabitých Iráčanů po skončení operace se pohybovaly mezi 60 000 a 200 000 padlých. Pozdější studie však odhadují reálné číslo zhruba na 20 000 mrtvých. Podle amerických statistik pak až 150 000 iráckých vojáků během bojů dezertovalo. Odhaduje se, že během konfliktu zemřely zhruba 3000 iráckých civilistů.

Samotná pozemní invaze pak trvala pouze 100 hodin a je považována za jednu z nejefektivnější a nejlépe připravených bojových operací vůbec. Američané pro oklamání nepřítele připravili rozsáhlou dezinformační kampaň. Její součástí byly umělé jednotky, které měly Iráčany zmást. Namísto skutečné techniky použili Američané nafukovací atrapy, využívali také předem nahrané zvuky tanků a dalších vozidel, které pak přehrávali ze silných reproduktorů.

Související

Více souvisejících

Irák Kuvajt Saddám Husajn Americká armáda (U.S. ARMY) válka

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy