Matka všech válek: V Perském zálivu "bojovaly" i nafukovací atrapy

V srpnu roku 1990 vtrhla irácká armáda, pod vedení Saddáma Husajna, do sousedního Kuvajtu. Invaze se setkala s mezinárodním odsouzením, na které však Irák nereagoval. Když se Husajn odmítl podvolit rezoluci Rady bezpečnosti OSN a z Kuvajtu své síly stáhnout, přistoupilo mezinárodní společenství, v čele se Spojenými státy, k vojenské operaci. Tak začala válka v Perském zálivu. Představujeme vám několik zajímavostí o této „Matce všech válek“.

V roce 1991 byla irácká armáda oficiálně pátou největší na světě. Tabulkově disponovala milionem mužů ve zbrani. Pouze menší část z nich však patřila k elitním jednotkám, zejména pak Republikánské gardě, zbytek se skládal z branců a různých členů milicí. Při vypuknutí konfliktu měla irácká armáda v okupovaném Kuvajtu asi 300 000 mužů.

Koalice disponovala v roce 1991 větší armádou, nežli spojenci během Dne-D v roce 1944. Síly, kterým velel americký generál Norman Schwarzkopf, sestávaly z 680 000 mužů. Z toho 425 000 vojáků poskytli Američané. Celkově se operace účastnily síly 28 států včetně Československa. Po USA pocházelo nejvíce vojáků ze Saudské Arábie, Velké Británie, Egypta a Francie. Koalice však sestávala z 39 zemí.

Válka v Perském zálivu byla nejlevnějším konfliktem v americké historii. Jak informuje stránka Wearethemighty.com, americké ministerstvo obrany odhadlo náklady na 61 miliard dolarů. Ropné státy zálivu pokryly z této částky zhruba 36 miliard. Dalších 16 miliard pak zaplatilo Japonsko s Německem.

Nasazení letectva pro operaci bylo jedním z největších v historii. Koalice disponovala přibližně 3000 stroji. Samotné letectvo Spojených států provedlo více jak 100 000 bojových misí, během kterých bylo na shozeno 88 500 tun bomb. Pro porovnání, během druhé světové války shodili Američané na Německo zhruba 400 000 tun bomb. Letecká kampaň začala 17. ledna 1991 a skončila 23. února.

Iráčané během bojů využili ropu jako prostředek války. Ropné vrty zapalovali ve snaze zpomalit postup koalice a omezit bojeschopnost nepřátelského letectva. Celkem bylo takto zničeno 85 % kuvajtských ropných vrtů. Irácká armáda také záměrně vypustila ropu do Perského zálivu. Podle některých odhadů tak do moře uniklo až 11 milionů barelů. To je více jak dvojnásobné množství ropy která se dostala do oceánu při úniku z vrtu Deep Horizont v roce 2010.

Koalice utrpěla během operace pouze nízké ztráty na životech. Podle BBC padlo během bojů „pouze“ 148 vojáků, dalších 145 zemřelo následkem havárií a dalších incidentů, které přímo nesouvisely s bojovým nasazením. Odhady počtu zabitých Iráčanů po skončení operace se pohybovaly mezi 60 000 a 200 000 padlých. Pozdější studie však odhadují reálné číslo zhruba na 20 000 mrtvých. Podle amerických statistik pak až 150 000 iráckých vojáků během bojů dezertovalo. Odhaduje se, že během konfliktu zemřely zhruba 3000 iráckých civilistů.

Samotná pozemní invaze pak trvala pouze 100 hodin a je považována za jednu z nejefektivnější a nejlépe připravených bojových operací vůbec. Američané pro oklamání nepřítele připravili rozsáhlou dezinformační kampaň. Její součástí byly umělé jednotky, které měly Iráčany zmást. Namísto skutečné techniky použili Američané nafukovací atrapy, využívali také předem nahrané zvuky tanků a dalších vozidel, které pak přehrávali ze silných reproduktorů.

Související

Badgág, ilustrační foto

Irák zasáhl blackout. USA vyzvaly občany k evakuaci

Americké velvyslanectví v Bagdádu vydalo naléhavou výzvu všem občanům USA, aby opustili Irák, jakmile to bude bezpečné. Do doby, než se podmínky pro odjezd stabilizují, mají Američané v zemi vyhledat bezpečný úkryt a setrvat v něm. Toto varování přichází v momentě, kdy se irácká bezpečnostní situace prudce zhoršuje vlivem probíhajícího regionálního konfliktu.

Více souvisejících

Irák Kuvajt Saddám Husajn Americká armáda (U.S. ARMY) válka

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy