Další válku Amerika prohraje, tvrdí analýza. Co musí změnit?

Vojenská mise v Perském zálivu dopadla pro americkou armádu více jak slavně. Ke konci války se 26. února 1991 rozhodla zaútočit na plně ozbrojenou iráckou gardu. Američané tehdy zkoušeli novou techniku a armádní výzbroj vůbec poprvé. Přesto to přineslo ovoce a obávanou iráckou gardu rozprášila.

Americká námořní pěchota a jednotky arabských států tehdy postoupily přes kuvajtskou hranici s cílem zemi osvobodit od irácké Republikánské gardy. Bombardování od spojeneckých států bylo natolik účinné, že několik vojáků gardy bylo zabito v jejich bunkru. Irácká armáda sice disponovala sovětskými tanky, ale neměla šanci proti přístrojům s nočním viděním a granáty. Jakmile se někdo pokusil o odpor, nemělo to dlouhého trvání. Kuvajt byl osvobozen. 

Vítězství se začalo rodit už v sedmdesátých letech, kdy armádní letouny Spojených států amerických nemohly létat kvůli nedostatku náhradních dílů, lodě byly v přístavech a vojáci používali zbraně, které se jen málo lišily od zbraní z druhé světové války. Finanční prostředky dorazily až v průběhu osmdesátých let a armáda velmi důkladně rozmýšlela, jak s penězi naloží. Experimentovalo se a následně vyhodnocovalo.

Současná strategie americké armády však nenapovídá tomu, že chce s přílivem peněz ze státu naložit podobně jako před válkou v Perském zálivu. Armáda dostala finanční injekci v podobě 192 miliard dolarů, z toho 37 miliard má jít na modernizaci. Strategie totiž spočívá v tom, že se představitelé státu mylně domnívají, že za peníze bude stará armáda bojovat mnohem lépe. Vedoucí představitelé armády vynaloží 27 miliard na modernizaci starších systémů, což může být ekvivalent k roku 1991, kdy došlo k modernizaci tanků Sherman v 80. letech pro válku v Perském zálivu.

Jde to o velký rozdíl, jak se chovali čelní představitelé v 70. letech a jak se chovají nyní. Před válkou v Perském zálivu jakoby Američané tušili, že je přesně takový boj může čekat, proto se na to postupně připravovali. Současná garnitura se na nový obchodní model moc nesoustředí. O vizi se tu snad ani nelze bavit. Výhoda tehdejších představitelů také tkvěla v tom, že někteří z nich prošli válkami v Koreji a ve Vietnamu. 

Pro USA možná opět nadejde další válka, která pro ni bude v lecčems první, jako tomu bylo v Perském zálivu, kdy poprvé naostro zkoušely novou techniku. Proto by se měly zaměřit na identifikování možné podoby budoucího konfliktu, vytvořit novou strategii, která by spočívala v neomezeném experimentování a přísném testování v terénu, nebo zajistit společný technologický rozvoj s leteckými a námořními silami. Jedině tak budou USA připravené na další válku.