Čína disponuje "magickou zbraní." Na Západě vyvolává stejná obavy jako její armáda

Jedním z posledních aktérů, kteří se ocitli pod drobnohledem kvůli napojení na UFWD, je prominentní podnikatel Jang Teng-po. Tento muž, známý mimo jiné svými vazbami na prince Andrewa, byl za své údajné spojení s tímto oddělením dokonce sankcionován.

Existence UFWD není žádným tajemstvím. Tato součást Komunistické strany Číny existuje již desítky let a její aktivity byly opakovaně zdokumentovány. Nicméně její činnost se stává čím dál kontroverznější.

Vyšetřovatelé v USA, Austrálii a dalších zemích opakovaně upozorňují na využívání UFWD k zahraničnímu vměšování, včetně špionážních operací. Peking tato obvinění důrazně odmítá a označuje je za směšná.

Jednotná fronta byla původně koncipována jako široká komunistická aliance a Mao ji v době občanské války označil za klíč k vítězství Komunistické strany. Po skončení války v roce 1949 a nástupu strany k moci však aktivity jednotné fronty ustoupily jiným prioritám.

V posledním desetiletí za vlády Si Ťin-pchinga však UFWD zažívá renesanci. Jeho hlavním cílem zůstává budování co nejširší koalice se všemi relevantními sociálními skupinami, což zahrnuje i Číňany žijící v zahraničí.

UFWD se zaměřuje na ovlivňování veřejné diskuse o citlivých tématech, jako je status Tchaj-wanu, utlačování menšin v Tibetu a Sin-ťiangu či kritika Číny v zahraničních médiích. Součástí jeho práce je i získávání vlivu na prominentní Číňany žijící v zahraničí a potlačování kritiků čínské vlády.

„Práce jednotné fronty může zahrnovat špionáž, ale je širší než samotná špionáž,“ říká Audrye Wongová, odbornice na politiku z Univerzity Jižní Kalifornie.

Tato rozmanitost aktivit vyvolává obavy v západních zemích, zejména kvůli nejasné hranici mezi špionáží a ovlivňováním. Situaci zkomplikoval čínský zákon z roku 2017, který zavazuje čínské občany a firmy ke spolupráci při zpravodajských šetřeních, což podle odborníků činí z každého potenciálního špióna.

Konkrétní případy ukazují, jak tato nejasnost ovlivňuje vztahy mezi Čínou a Západem. V roce 2022 například britská právnička čínského původu Christine Leeová čelila obvinění z pěstování vztahů s vlivnými osobami ve Velké Británii prostřednictvím UFWD. Ve stejném roce byl v USA obžalován majitel čínské restaurace za poskytování informací o čínských disidentech svým kontaktům napojeným na UFWD.

Západní vlády nyní stojí před výzvou, jak vyvážit obchodní vztahy s druhou největší ekonomikou světa a zároveň chránit svou národní bezpečnost. Některé země, jako například Austrálie, zavedly zákony proti zahraničnímu vměšování. Spojené státy zase omezily víza pro osoby zapojené do aktivit UFWD.

Peking tyto kroky kritizuje jako překážku probilaterálních vztahů a obvinění ze špionáže označuje za absurdní.

Zatímco reálné obavy ze zahraničního vlivu Číny rostou, odborníci varují před nebezpečím, že přehnané reakce mohou vést k rasovému profilování a posílit čínskou propagandu o diskriminaci čínských komunit na Západě.

„Je důležité si uvědomit, že ne každý Číňan je loajální Komunistické straně Číny,“ říká Wongová. „Nepřiměřeně tvrdé postupy mohou jen posílit obavy a nakonec izolovat čínskou diasporu.“

Činnost UFWD zůstává pro západní země zásadní výzvou. Na jedné straně jde o reálné riziko ovlivňování a špionáže, na druhé straně je potřeba zachovat rovnováhu a předejít diskriminaci. Jak Západ tuto otázku vyřeší, může zásadně ovlivnit vztahy s Čínou i bezpečnost v globálním měřítku.