Spotřeba uhlí ve světě letos dosáhne rekordní hodnoty 8,7 miliardy tun a podle předpovědí zůstane na téměř historických maximech až do roku 2027. Tento nárůst je důsledkem globální plynové krize, kterou vyvolala ruská invaze na Ukrajinu. Uvedl to server The Guardian.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) upozorňuje, že kvůli prudkému růstu cen zemního plynu v důsledku války na Ukrajině došlo k rekordní produkci, obchodu i využití uhlí v energetice. Spotřeba fosilního paliva, která během pandemie covidu-19 výrazně klesla, nyní směřuje k novému historickému maximu 8,77 miliardy tun do konce roku.
Největším spotřebitelem uhlí je Čína, která spotřebovává o 30 % více uhlí než zbytek světa dohromady. Naopak v rozvinutých ekonomikách, jako jsou Spojené státy a Evropská unie, již výroba elektřiny z uhlí dosáhla svého vrcholu a podle IEA letos klesne o 5 % v USA a o 12 % v EU. Ve Spojeném království skončila výroba elektřiny z uhlí úplně – poslední elektrárna v Ratcliffe-on-Soar byla odstavena v září, čímž předběhla vládní termín stanovený na rok 2024.
V roce 2024 by měla spotřeba uhlí v Číně vzrůst o 1 % na 4,9 miliardy tun, což bude nový rekord. V Indii se očekává nárůst o více než 5 % na 1,3 miliardy tun, což je úroveň, které dříve dosáhla pouze Čína.
Přesto IEA předpokládá, že boom obnovitelných zdrojů energie v příštích letech omezí další růst spotřeby uhlí. I když poptávka po elektřině ve vyvíjejících se zemích prudce roste, spotřeba uhlí by se měla ke konci desetiletí začít snižovat.
Keisuke Sadamori, ředitel trhů a bezpečnosti v IEA, uvedl: „Rychlé zavádění čistých energetických technologií přetváří globální sektor elektřiny, který spotřebovává dvě třetiny světového uhlí. Naše modely ukazují, že globální poptávka po uhlí bude stagnovat až do roku 2027, i když spotřeba elektřiny výrazně vzroste.“
Na krátkodobé trendy poptávky po uhlí bude mít podle něj významný vliv počasí, zejména v Číně, která je největším světovým spotřebitelem uhlí. Důležitým faktorem bude i rychlost růstu poptávky po elektřině ve střednědobém horizontu.
Navzdory růstu obnovitelných zdrojů a tlaku na dekarbonizaci zůstává uhlí v mnoha zemích hlavním zdrojem energie, především kvůli jeho dostupnosti a schopnosti pokrýt rostoucí energetické potřeby.
Související
Boj s fosilními palivy nabírá na intenzitě. Lula da Silva za něj pojede lobovat na summit G20
První návrh výsledku COP30 nečekaně oživuje myšlenku konce fosilních paliv
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
před 1 hodinou
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 2 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 4 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.
Zdroj: Libor Novák