Podle zprávy organizace Human Rights Watch (HRW) jsou izraelské akce v Gaze, zahrnující záměrné omezování přístupu k vodě, označovány za „akty genocidy“ proti Palestincům. Uvedl to server CNN.
Zpráva tvrdí, že izraelské úřady mezi říjnem 2023 a zářím 2024 znemožnily obyvatelům Gazy přístup k minimálnímu množství vody potřebnému k přežití, což mělo za následek tisíce úmrtí a šíření mnoha nemocí. Tato obvinění přicházejí na pozadí probíhajícího konfliktu mezi Izraelem a Hamasem, který přinesl devastaci a humanitární krizi nevídaných rozměrů.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) člověk potřebuje denně 50 až 100 litrů vody k pokrytí svých základních potřeb, jako je pití, vaření, mytí a hygiena. V nouzových situacích, kdy jsou podmínky extrémně omezené, může tato hodnota klesnout na 15 až 20 litrů vody denně, aby bylo možné alespoň přežít. Pro více než dva miliony obyvatel Gazy je však tato minimální úroveň prakticky nedosažitelná. Zpráva HRW odhalila, že většina vody dostupné Palestincům v Gaze není bezpečná k pití, což dále zhoršuje již tak kritickou situaci. Podle organizace WHO a dalších humanitárních agentur takové jednání představuje vážné porušení mezinárodního humanitárního práva.
HRW tvrdí, že izraelské úřady nejenže neumožňují přísun čisté vody, ale aktivně blokují humanitární pomoc, která by mohla situaci zlepšit. Kromě toho jsou obviňovány z toho, že úmyslně poškozují infrastrukturu v Gaze, včetně zařízení na úpravu vody a zásobování vodou. Izraelské útoky údajně vedly k masivnímu ničení těchto zařízení, což zanechalo velkou část obyvatelstva bez přístupu k nezávadné vodě. Zpráva uvádí, že v červenci 2024 izraelské síly zničily klíčovou vodní nádrž v jižní Gaze poblíž Rafahu. Tento útok, zachycený na nyní smazaném videu sdíleném izraelským vojákem, způsobil značné utrpení místním obyvatelům.
Human Rights Watch označila tato jednání za porušení Úmluvy o genocidě a Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. Deprivace vody podle HRW vede k pomalé smrti obyvatel Gazy, včetně nejzranitelnějších skupin, jako jsou novorozenci a malé děti. Matky, které trpí podvýživou a dehydratací, nejsou schopny kojit své děti, a mnohé z nich jsou nuceny používat kojeneckou výživu smíchanou s kontaminovanou vodou. Důsledky jsou tragické – děti umírají na nemoci spojené s konzumací znečištěné vody a nedostatkem základní výživy.
Situace v Gaze vedla k návratu nemocí, které byly dříve považovány za vymýcené. Jedním z nejvýraznějších příkladů je poliomyelitida (polio), vysoce nakažlivá virová nemoc, která je často spojována s nedostatkem čisté vody a hygienických podmínek. V červenci 2024 byly stopy viru poprvé odhaleny v odpadních vodách v přeplněných táborech lidí vysídlených v důsledku izraelských náletů. O měsíc později palestinské ministerstvo zdravotnictví potvrdilo první případ nákazy poliovirem u desetiměsíčního dítěte – první případ v Gaze za posledních 25 let.
Dalšími častými zdravotními problémy způsobenými nedostatkem vody jsou bakteriální infekce, jako je průjem. Mnoho obyvatel Gazy je nuceno pít vodu z kontaminovaných studní, což vede k masivnímu šíření těchto onemocnění. Jeden z obyvatel popsal svou zkušenost pro HRW slovy: „Začali jsme pít špinavou vodu, protože nic jiného nebylo. Moje děti začaly zvracet a měly průjem. I já jsem trpěl průjmem. Nemohli jsme s tím nic dělat.“
Izraelská vláda dříve všechna obvinění z genocidy označila za „zcela nepodložená“ a odmítla, že by používání nedostatku vody bylo součástí jejích vojenských taktik. Podobná obvinění však zaznívala již v minulosti. Pedro Arrojo-Agudo, zvláštní zpravodaj OSN pro právo na bezpečnou pitnou vodu a hygienu, v listopadu 2023 uvedl, že každá hodina, během níž je znemožněn přístup ke kvalitní pitné vodě v Gaze, představuje „flagrantní porušení mezinárodního práva“ a zvyšuje riziko úmrtí Palestinců na dehydrataci a nemoci spojené s nedostatkem čisté vody.
Situace v Gaze je nadále kritická, přičemž pokusy o vyjednání příměří mezi Izraelem a Hamasem pokračují. Obě strany jsou aktuálně v katarském Dauhá, kde probíhají nepřímá jednání. I přes optimistická prohlášení Hamasu, že dohoda je „možná,“ zůstává mnoho překážek, které brání dosažení trvalého příměří.
Související
Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal
Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
před 1 hodinou
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
před 2 hodinami
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
před 3 hodinami
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
před 4 hodinami
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
před 4 hodinami
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
před 5 hodinami
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
před 6 hodinami
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
před 7 hodinami
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
před 7 hodinami
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
před 8 hodinami
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
před 9 hodinami
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
před 10 hodinami
Google v mapách přejmenoval Ontarijské jezero na Americké jezero. Nový název uvidí jen v USA
před 10 hodinami
Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá
před 12 hodinami
Počasí: Nový týden začne přeháňkami, mohou se objevit i bouřky
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
včera
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
včera
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
včera
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
včera
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
Po dlouhých měsících napětí a vyostřených sporů mezi vládou a Pražským hradem se prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš dohodli na obnovení společných schůzek. První osobní jednání obou představitelů se uskutečnilo na Úřadu vlády po zasedání Bezpečnostní rady státu. Obě strany se shodly na tom, že vzájemná komunikace je nezbytná, a to především v oblasti zahraniční politiky. Návrat k jednacímu stolu má představovat začátek pozitivní změny ve vzájemných vztazích.
Zdroj: Libor Novák