HRW: Člověk potřebuje 100 litrů vody denně, v Gaze nemají ani 15. Odpíráním vody páchá Izrael genocidu

Podle zprávy organizace Human Rights Watch (HRW) jsou izraelské akce v Gaze, zahrnující záměrné omezování přístupu k vodě, označovány za „akty genocidy“ proti Palestincům. Uvedl to server CNN.

Zpráva tvrdí, že izraelské úřady mezi říjnem 2023 a zářím 2024 znemožnily obyvatelům Gazy přístup k minimálnímu množství vody potřebnému k přežití, což mělo za následek tisíce úmrtí a šíření mnoha nemocí. Tato obvinění přicházejí na pozadí probíhajícího konfliktu mezi Izraelem a Hamasem, který přinesl devastaci a humanitární krizi nevídaných rozměrů.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) člověk potřebuje denně 50 až 100 litrů vody k pokrytí svých základních potřeb, jako je pití, vaření, mytí a hygiena. V nouzových situacích, kdy jsou podmínky extrémně omezené, může tato hodnota klesnout na 15 až 20 litrů vody denně, aby bylo možné alespoň přežít. Pro více než dva miliony obyvatel Gazy je však tato minimální úroveň prakticky nedosažitelná. Zpráva HRW odhalila, že většina vody dostupné Palestincům v Gaze není bezpečná k pití, což dále zhoršuje již tak kritickou situaci. Podle organizace WHO a dalších humanitárních agentur takové jednání představuje vážné porušení mezinárodního humanitárního práva.

HRW tvrdí, že izraelské úřady nejenže neumožňují přísun čisté vody, ale aktivně blokují humanitární pomoc, která by mohla situaci zlepšit. Kromě toho jsou obviňovány z toho, že úmyslně poškozují infrastrukturu v Gaze, včetně zařízení na úpravu vody a zásobování vodou. Izraelské útoky údajně vedly k masivnímu ničení těchto zařízení, což zanechalo velkou část obyvatelstva bez přístupu k nezávadné vodě. Zpráva uvádí, že v červenci 2024 izraelské síly zničily klíčovou vodní nádrž v jižní Gaze poblíž Rafahu. Tento útok, zachycený na nyní smazaném videu sdíleném izraelským vojákem, způsobil značné utrpení místním obyvatelům.

Human Rights Watch označila tato jednání za porušení Úmluvy o genocidě a Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. Deprivace vody podle HRW vede k pomalé smrti obyvatel Gazy, včetně nejzranitelnějších skupin, jako jsou novorozenci a malé děti. Matky, které trpí podvýživou a dehydratací, nejsou schopny kojit své děti, a mnohé z nich jsou nuceny používat kojeneckou výživu smíchanou s kontaminovanou vodou. Důsledky jsou tragické – děti umírají na nemoci spojené s konzumací znečištěné vody a nedostatkem základní výživy.

Situace v Gaze vedla k návratu nemocí, které byly dříve považovány za vymýcené. Jedním z nejvýraznějších příkladů je poliomyelitida (polio), vysoce nakažlivá virová nemoc, která je často spojována s nedostatkem čisté vody a hygienických podmínek. V červenci 2024 byly stopy viru poprvé odhaleny v odpadních vodách v přeplněných táborech lidí vysídlených v důsledku izraelských náletů. O měsíc později palestinské ministerstvo zdravotnictví potvrdilo první případ nákazy poliovirem u desetiměsíčního dítěte – první případ v Gaze za posledních 25 let.

Dalšími častými zdravotními problémy způsobenými nedostatkem vody jsou bakteriální infekce, jako je průjem. Mnoho obyvatel Gazy je nuceno pít vodu z kontaminovaných studní, což vede k masivnímu šíření těchto onemocnění. Jeden z obyvatel popsal svou zkušenost pro HRW slovy: „Začali jsme pít špinavou vodu, protože nic jiného nebylo. Moje děti začaly zvracet a měly průjem. I já jsem trpěl průjmem. Nemohli jsme s tím nic dělat.“

Izraelská vláda dříve všechna obvinění z genocidy označila za „zcela nepodložená“ a odmítla, že by používání nedostatku vody bylo součástí jejích vojenských taktik. Podobná obvinění však zaznívala již v minulosti. Pedro Arrojo-Agudo, zvláštní zpravodaj OSN pro právo na bezpečnou pitnou vodu a hygienu, v listopadu 2023 uvedl, že každá hodina, během níž je znemožněn přístup ke kvalitní pitné vodě v Gaze, představuje „flagrantní porušení mezinárodního práva“ a zvyšuje riziko úmrtí Palestinců na dehydrataci a nemoci spojené s nedostatkem čisté vody.

Situace v Gaze je nadále kritická, přičemž pokusy o vyjednání příměří mezi Izraelem a Hamasem pokračují. Obě strany jsou aktuálně v katarském Dauhá, kde probíhají nepřímá jednání. I přes optimistická prohlášení Hamasu, že dohoda je „možná,“ zůstává mnoho překážek, které brání dosažení trvalého příměří.  

Související

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců

Hraniční přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem se v pondělí znovu otevřel pro omezený pohyb osob. Podle vyjádření izraelského bezpečnostního představitele je přechod přístupný pro pěší, což umožní limitovanému počtu Palestinců opustit enklávu nebo se do ní vrátit. Egyptský úředník upřesnil, že během prvního dne fungování by mělo hranici překročit padesát osob v každém směru.

Více souvisejících

Pásmo Gazy Izraelská armáda

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Na frontě se mu nedaří, ve světě čelí rostoucí izolaci. Zelenskyj popsal bezútěšnou pozici Ruska

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky. Více než čtyři roky od začátku ruské invaze vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku. Ačkoliv nelze tvrdit, že by Rusko válku přímo prohrávalo, podle ukrajinského vůdce ztrácí okupační vojska iniciativu na bojišti doslova den za dnem.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump: K podpisu mírové dohody s Íránem dojde do tří dnů

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že vyjednávání s Íránem nadále pokračují a podpis mírové dohody očekává během dvou až tří dnů. Podle jeho slov již v rozhovorech nezbývají žádné sporné body a šance na uzavření velmi silné a stabilní dohody jsou vysoké. Trump rovněž přislíbil, že bezprostředně po podpisu dohody o příměří dojde k opětovnému otevření strategického Hormuzského průlivu. Toto prohlášení přichází poté, co Írán a Izrael poprvé od dubnového příměří přerušili vzájemnou výměnu palby, která hrozila uvrhnout Blízký východ do plnohodnotné války.

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu

Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků

Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků, ke kterým došlo poprvé od dubnového příměří. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu potvrdil, že jeho země v tuto chvíli palbu drží, avšak zdůraznil, že boj proti Íránu a jím podporovanému libanonskému hnutí Hizballáh zdaleka neskončil. Íránská armáda již dříve deklarovala konec operací poté, co Izraeli uštědřila bolestivou odpověď. Zároveň však pohrozila ještě tvrdšími opatřeními v případě, že židovský stát podnikne další údery, a to včetně akcí na území Libanonu.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Soud opět zasáhl proti Trumpovi. Zrušil poplatek 100 000 dolarů za žádost o víza

Federální soudce v pondělí zrušil nařízení prezidenta Donalda Trumpa, které zavádělo poplatek ve výši 100 000 dolarů za žádost o víza typu H-1B. Podle soudního verdiktu hlava státu neměla k zavedení takové politiky pravomoc. Tento specifický vízový program přitom hojně využívají americké společnosti k najímání vysoce kvalifikovaných zahraničních pracovníků v odborných oblastech.

před 5 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Výhled počasí na měsíc. Teploty budou jiné, než bývá zvykem

Druhý týden meteorologického léta je v plném proudu, ale s tropy se v červnu moc nepočítá. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který očekává, že období do začátku července bude teplotně podprůměrné. 

včera

včera

Počasí

Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně

Hned tři tornáda zaznamenali meteorologové v Česku během uplynulého týdne. V pátek se obávaný jev objevil v Děčíně na severu Čech. Další dvě tornáda se navíc spustila z nebe už během poslední květnové neděle, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

Andrej Babiš

Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda

Stát příští rok odvede do systému veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 24 miliard korun více než letos. Skokové navýšení platby má zajistit novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jejíž návrh odsouhlasila vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Části jednání byl přítomen i prezident republiky Petr Pavel.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové

Medardovské počasí přijde, i když ne přímo na Medarda. Pondělní maxima totiž budou téměř atakovat třicítku. Už v noci ale může místy zapršet, další srážky se očekávají v následujících dnech. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu

Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již čtyři měsíce a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před dvěma měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.

včera

Vědci

Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU

Evropská komise intenzivně připravuje nová opatření na podporu unijního chemického průmyslu, který se kvůli masivnímu přílivu levného čínského dovozu ocitl na pokraji kolapsu. Tímto problémem se budou unijní lídři podrobně zabývat na nadcházejícím summitu ve dnech 18. až 19. června. Evropští výrobci chemikálií však důrazně varují, že bruselský aparát postupuje příliš pomalu a tvorba ochranných mechanismů může trvat měsíce či roky, které domácí průmysl k dispozici nemá. Podle vyjádření zástupců sektoru celý obor v Evropě krvácí a současný stav označují za průmyslovou sebevraždu.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky

Jihofilipínský ostrov Mindanao zasáhlo silné zemětřesení o bleskové síle 7,8 stupně Richterovy škály, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně 32 lidských životů. Otřesy propukly v pondělí v 7:37 místního času a vyvolaly varování před vlnami tsunami v široké oblasti zahrnující Filipíny, Indonésii, Japonsko i Austrálii, přičemž některé z těchto výstrah byly po několika hodinách zrušeny. Záběry z postižených míst ukazují zřícené budovy, včetně kompletně zničené restaurace rychlého občerstvení Jollibee, a v řadě oblastí jsou hlášeny rozsáhlé sesuvy půdy.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán

Mezi Íránem a Izraelem došlo k prudkému obnovení bojů. Jde o první vzájemné údery na vlastních územích od dubnového zavedení křehkého příměří. Nová vlna násilí propukla poté, co Izrael v neděli zaútočil na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu, což Teherán vyhodnotil jako porušení dohodnutého klidu zbraní. Izraelská armáda zásah dvou bytů ve dvou samostatných budovách, který si podle předběžných zpráv vyžádal dvě oběti, zdůvodnila cílením na infrastrukturu hnutí Hizballáh v reakci na raketové útoky mířící na severní Izrael.

včera

včera

Nikol Pašinjan, arménský premiér

EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana

Vládnoucí proevropská strana v Arménii zvítězila v parlamentních volbách, čímž potvrdila jednoznačný odklon této jihokavkazské země od jejího tradičního spojence, Ruska. Konečné výsledky ukázaly, že strana Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana si zajistila těsnou většinu v zákonodárném sboru. Naopak opoziční aliance Silná Arménie, vedená rusko-arménským miliardářem Samvelem Karapetjanem, získala ve volbách pětadvacet procent poslaneckých mandátů.

včera

Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN

Prezident Petr Pavel v pondělí osobně dorazil do Strakovy akademie, aby se zúčastnil schůze vládního kabinetu. Hlavním důvodem jeho návštěvy byla snaha zkoordinovat s vládními představiteli vystupování českých ústavních činitelů na blížících se vrcholných mezinárodních fórech. Hlava státu chtěla s ministry přímo na místě probrat a vyjasnit své kompetence a možnosti zastupování České republiky navenek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy