HRW: Člověk potřebuje 100 litrů vody denně, v Gaze nemají ani 15. Odpíráním vody páchá Izrael genocidu

Podle zprávy organizace Human Rights Watch (HRW) jsou izraelské akce v Gaze, zahrnující záměrné omezování přístupu k vodě, označovány za „akty genocidy“ proti Palestincům. Uvedl to server CNN.

Zpráva tvrdí, že izraelské úřady mezi říjnem 2023 a zářím 2024 znemožnily obyvatelům Gazy přístup k minimálnímu množství vody potřebnému k přežití, což mělo za následek tisíce úmrtí a šíření mnoha nemocí. Tato obvinění přicházejí na pozadí probíhajícího konfliktu mezi Izraelem a Hamasem, který přinesl devastaci a humanitární krizi nevídaných rozměrů.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) člověk potřebuje denně 50 až 100 litrů vody k pokrytí svých základních potřeb, jako je pití, vaření, mytí a hygiena. V nouzových situacích, kdy jsou podmínky extrémně omezené, může tato hodnota klesnout na 15 až 20 litrů vody denně, aby bylo možné alespoň přežít. Pro více než dva miliony obyvatel Gazy je však tato minimální úroveň prakticky nedosažitelná. Zpráva HRW odhalila, že většina vody dostupné Palestincům v Gaze není bezpečná k pití, což dále zhoršuje již tak kritickou situaci. Podle organizace WHO a dalších humanitárních agentur takové jednání představuje vážné porušení mezinárodního humanitárního práva.

HRW tvrdí, že izraelské úřady nejenže neumožňují přísun čisté vody, ale aktivně blokují humanitární pomoc, která by mohla situaci zlepšit. Kromě toho jsou obviňovány z toho, že úmyslně poškozují infrastrukturu v Gaze, včetně zařízení na úpravu vody a zásobování vodou. Izraelské útoky údajně vedly k masivnímu ničení těchto zařízení, což zanechalo velkou část obyvatelstva bez přístupu k nezávadné vodě. Zpráva uvádí, že v červenci 2024 izraelské síly zničily klíčovou vodní nádrž v jižní Gaze poblíž Rafahu. Tento útok, zachycený na nyní smazaném videu sdíleném izraelským vojákem, způsobil značné utrpení místním obyvatelům.

Human Rights Watch označila tato jednání za porušení Úmluvy o genocidě a Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. Deprivace vody podle HRW vede k pomalé smrti obyvatel Gazy, včetně nejzranitelnějších skupin, jako jsou novorozenci a malé děti. Matky, které trpí podvýživou a dehydratací, nejsou schopny kojit své děti, a mnohé z nich jsou nuceny používat kojeneckou výživu smíchanou s kontaminovanou vodou. Důsledky jsou tragické – děti umírají na nemoci spojené s konzumací znečištěné vody a nedostatkem základní výživy.

Situace v Gaze vedla k návratu nemocí, které byly dříve považovány za vymýcené. Jedním z nejvýraznějších příkladů je poliomyelitida (polio), vysoce nakažlivá virová nemoc, která je často spojována s nedostatkem čisté vody a hygienických podmínek. V červenci 2024 byly stopy viru poprvé odhaleny v odpadních vodách v přeplněných táborech lidí vysídlených v důsledku izraelských náletů. O měsíc později palestinské ministerstvo zdravotnictví potvrdilo první případ nákazy poliovirem u desetiměsíčního dítěte – první případ v Gaze za posledních 25 let.

Dalšími častými zdravotními problémy způsobenými nedostatkem vody jsou bakteriální infekce, jako je průjem. Mnoho obyvatel Gazy je nuceno pít vodu z kontaminovaných studní, což vede k masivnímu šíření těchto onemocnění. Jeden z obyvatel popsal svou zkušenost pro HRW slovy: „Začali jsme pít špinavou vodu, protože nic jiného nebylo. Moje děti začaly zvracet a měly průjem. I já jsem trpěl průjmem. Nemohli jsme s tím nic dělat.“

Izraelská vláda dříve všechna obvinění z genocidy označila za „zcela nepodložená“ a odmítla, že by používání nedostatku vody bylo součástí jejích vojenských taktik. Podobná obvinění však zaznívala již v minulosti. Pedro Arrojo-Agudo, zvláštní zpravodaj OSN pro právo na bezpečnou pitnou vodu a hygienu, v listopadu 2023 uvedl, že každá hodina, během níž je znemožněn přístup ke kvalitní pitné vodě v Gaze, představuje „flagrantní porušení mezinárodního práva“ a zvyšuje riziko úmrtí Palestinců na dehydrataci a nemoci spojené s nedostatkem čisté vody.

Situace v Gaze je nadále kritická, přičemž pokusy o vyjednání příměří mezi Izraelem a Hamasem pokračují. Obě strany jsou aktuálně v katarském Dauhá, kde probíhají nepřímá jednání. I přes optimistická prohlášení Hamasu, že dohoda je „možná,“ zůstává mnoho překážek, které brání dosažení trvalého příměří.  

Související

Donald Trump

Rada míru dosáhla historické dohody s Hamásem, tvrdí Trump. Z Blízkého východu přichází jiné zprávy

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody, která má podle jeho slov zajistit kompletní odzbrojení hnutí Hamás i všech ostatních ozbrojených frakcí v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu označil dojednaný kompromis, ke kterému dospěla jím vedená Rada míru, za historický průlom a zásadní krok k dosažení trvalé stability v celém Blízkém východě.

Více souvisejících

Pásmo Gazy Izraelská armáda

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Milan Knížák

Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus

Česko se příští týden rozloučí s někdejším šéfem Národní galerie a rektorem AVU Milanem Knížákem. Součástí obřadu budou smuteční řeči, které pronesou dvě významné osobnosti veřejného života. Knížák zemřel během uplynulého víkendu, bylo mu 86 let. 

včera

včera

včera

Lubomír Metnar

Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra. 

včera

Petr Pavel

Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru

Pražský hrad prochází zásadními personálními změnami. Od pondělí 3. srpna se novým ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky stane Daniel Štech. Ve funkci vystřídá Jaroslava Zajíčka, který byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Portugalské republice. Kancelář o tom informovala na webu. 

včera

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii

Nejnovější údaje o počtu potvrzených případů nákazy virem ebola v Demokratické republice Kongo ukazují, že současná epidemie je nejrychleji se šířící v dosud známé historii tohoto viru. Zdravotnické úřady zaznamenaly již 3 360 potvrzených případů napříč pěti provinciemi ve východní části země. Místní orgány evidují 1 487 úmrtí, což představuje celkovou smrtnost dosahující přibližně 45 procent. Reakci zdravotníků i záchranné práce zásadním způsobem komplikují trvající ozbrojené konflikty v postižených oblastech.

včera

Xenia Fedorovová

Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize

Francouzské úřady vydaly příkaz k vyhoštění ruské novinářky a televizní komentátorky Xenie Fedorovové, kterou obviňují ze šíření kremelské propagandy, dezinformací a z ohrožení veřejného pořádku. Paříž zároveň přistoupila ke zmrazení jejího majetku na dobu šesti měsíců. Bývalá šéfka francouzské pobočky státní televize RT France vyhoštění označila za politický tlak a cenzuru názorů, které se neslučují s oficiální linií francouzské vlády.

včera

uprchlíci

Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka

Do španělské exklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží proniklo v posledních dnech z sousedního Maroka přibližně 60 tisíc migrantů. Podle předsedy místní autonomní vlády Juana Jesúse Vivase odpovídá tento počet více než polovině celkové populace tohoto města. Místní úřady zároveň potvrdily, že si pokusy o překonání hranice vyžádaly nejméně 34 lidských životů, přičemž řada lidí utonula v moři nebo podlehla zraněním při tlačenici u hraničních zábran na pláži Tarajal.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup

Česká politická scéna ostře reaguje na dramatický vývoj na severu Afriky, kde do španělské exklávy Ceuta během jediného dne pronikly z Maroka desítky tisíc migrantů. Událost, která si podle tamních úřadů vyžádala i lidské životy, vyvolala vlnu znepokojení po celé Evropě a rozděluje pohledy tuzemských představitelů na budoucí fungování Schengenského prostoru.

včera

Giorgia Meloniová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu

Francouzské úřady se rozhodly výrazně zpřísnit bezpečnostní kontroly na hranicích se Španělskem. Ministr vnitra Laurent Nuñez v reakci na hromadný příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta na severu Afriky nařídil mobilizaci mobilních policejních i vojenských jednotek. Paříž se totiž obává, že tisíce lidí, kteří nelegálně překročili hranice do španělské exklávy, by se v rámci Schengenského prostoru mohl nepozorovaně přesunout dále do evropského vnitrozemí.

včera

Ukrajinská armáda

Na bojišti nemají šanci, pořád chtěli jen přestávky na kávu, říkají po společném cvičení s NATO ukrajinští vojáci

Ukrajinští vojáci ze sboru Azov, kteří se na květnovém cvičení NATO Aurora 2026 ve Švédsku zhostili úlohy protivníka, odjížděli s otevřenou a tvrdou kritikou západních armád. Své dojmy z průběhu manévrů popsali pro německý deník Welt jako výrazný kulturní šok. Zaskočil je především pomalý rytmus výcviku, četné přestávky i striktní byrokratická omezení týkající se nasazení bezpilotních prostředků.

včera

včera

Apple Store

Souboj titánů: Jak se liší přístup nejdražších firem světa k AI?

Dva z nejhodnotnějších technologických gigantů světového trhu, společnosti Apple a Nvidia, zvolily v probíhajícím rozmachu umělé inteligence zcela odlišné strategie. Zatímco Nvidia pohání samotný rozvoj této technologie vývojem klíčových čipů, Apple staví svou pozici především na koncových zařízeních, jako jsou chytré telefony a počítače, skrze něž miliardy lidí k AI přistupují.

včera

Petr Macinka

Macinka odvolal šéfku Českých center Pánek Jurkovou

Ministr zahraničí a předseda Motoristů sobě Petr Macinka oznámil zásadní organizační změny v fungování Českých center, které mají podle něj lépe sloužit českým zájmům v zahraničí. Na tiskové konferenci kritizoval dosavadní hospodaření organizace a uvedl, že instituce každoročně vykazuje vysoké finanční ztráty a mění se ve státní neziskový sektor. V reakci na to odvolal dosavadní ředitelku Jitku Pánek Jurkovou.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Do španělské enklávy dorazilo za jediný den na 50 tisíc migrantů. Zdravotnictví zkolabovalo

Španělská severoafrická enkláva Ceuta se potýká s nevídaným náorem migrantů, když během pouhých čtyřiadvaceti hodin proniklo z Maroka na její území přibližně 49 tisíc lidí. Lidé překonávali hranici po pevnině i mořem, přičemž mnozí z nich obeplouvali hraniční vlnolamy. Tento masivní příchod okamžitě zahltil kapacity města a vyvolal vážnou bezpečnostní i humanitární krizi.

včera

Ilustrační foto

Masivní lesní požáry dál spalují Evropu. Podle vědců budou stále častější

Změna klimatu způsobená lidskou činností dvakrát zvýšila pravděpodobnost výskytu extrémního počasí, které způsobuje lesní požáry v jihozápadní Francii, a v případě středního Španělska učinila tyto podmínky dokonce dvacetkrát pravděpodobnějšími. K tomuto závěru dospěla ve své nejnovější studii mezinárodní skupina vědců World Weather Attribution. Pokračující požáry v obou zemích si již vyžádaly evakuaci stovek tisíc lidí a sežehly obrovské rozlohy krajiny.

včera

Proč Írán ukončil klid na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok?

Teherán ukončil několik dní relativního klidu na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok, který zásadně proměnil dosavadní dynamiku bojů. Místo běžné reakce na předchozí americký úder se Írán rozhodl obnovit konflikt z vlastní iniciativy. Tímto krokem dal jasně najevo svou rostoucí ochotu využívat vojenskou sílu k utváření dalšího průběhu války podle vlastních podmínek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy