Podle zprávy organizace Human Rights Watch (HRW) jsou izraelské akce v Gaze, zahrnující záměrné omezování přístupu k vodě, označovány za „akty genocidy“ proti Palestincům. Uvedl to server CNN.
Zpráva tvrdí, že izraelské úřady mezi říjnem 2023 a zářím 2024 znemožnily obyvatelům Gazy přístup k minimálnímu množství vody potřebnému k přežití, což mělo za následek tisíce úmrtí a šíření mnoha nemocí. Tato obvinění přicházejí na pozadí probíhajícího konfliktu mezi Izraelem a Hamasem, který přinesl devastaci a humanitární krizi nevídaných rozměrů.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) člověk potřebuje denně 50 až 100 litrů vody k pokrytí svých základních potřeb, jako je pití, vaření, mytí a hygiena. V nouzových situacích, kdy jsou podmínky extrémně omezené, může tato hodnota klesnout na 15 až 20 litrů vody denně, aby bylo možné alespoň přežít. Pro více než dva miliony obyvatel Gazy je však tato minimální úroveň prakticky nedosažitelná. Zpráva HRW odhalila, že většina vody dostupné Palestincům v Gaze není bezpečná k pití, což dále zhoršuje již tak kritickou situaci. Podle organizace WHO a dalších humanitárních agentur takové jednání představuje vážné porušení mezinárodního humanitárního práva.
HRW tvrdí, že izraelské úřady nejenže neumožňují přísun čisté vody, ale aktivně blokují humanitární pomoc, která by mohla situaci zlepšit. Kromě toho jsou obviňovány z toho, že úmyslně poškozují infrastrukturu v Gaze, včetně zařízení na úpravu vody a zásobování vodou. Izraelské útoky údajně vedly k masivnímu ničení těchto zařízení, což zanechalo velkou část obyvatelstva bez přístupu k nezávadné vodě. Zpráva uvádí, že v červenci 2024 izraelské síly zničily klíčovou vodní nádrž v jižní Gaze poblíž Rafahu. Tento útok, zachycený na nyní smazaném videu sdíleném izraelským vojákem, způsobil značné utrpení místním obyvatelům.
Human Rights Watch označila tato jednání za porušení Úmluvy o genocidě a Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. Deprivace vody podle HRW vede k pomalé smrti obyvatel Gazy, včetně nejzranitelnějších skupin, jako jsou novorozenci a malé děti. Matky, které trpí podvýživou a dehydratací, nejsou schopny kojit své děti, a mnohé z nich jsou nuceny používat kojeneckou výživu smíchanou s kontaminovanou vodou. Důsledky jsou tragické – děti umírají na nemoci spojené s konzumací znečištěné vody a nedostatkem základní výživy.
Situace v Gaze vedla k návratu nemocí, které byly dříve považovány za vymýcené. Jedním z nejvýraznějších příkladů je poliomyelitida (polio), vysoce nakažlivá virová nemoc, která je často spojována s nedostatkem čisté vody a hygienických podmínek. V červenci 2024 byly stopy viru poprvé odhaleny v odpadních vodách v přeplněných táborech lidí vysídlených v důsledku izraelských náletů. O měsíc později palestinské ministerstvo zdravotnictví potvrdilo první případ nákazy poliovirem u desetiměsíčního dítěte – první případ v Gaze za posledních 25 let.
Dalšími častými zdravotními problémy způsobenými nedostatkem vody jsou bakteriální infekce, jako je průjem. Mnoho obyvatel Gazy je nuceno pít vodu z kontaminovaných studní, což vede k masivnímu šíření těchto onemocnění. Jeden z obyvatel popsal svou zkušenost pro HRW slovy: „Začali jsme pít špinavou vodu, protože nic jiného nebylo. Moje děti začaly zvracet a měly průjem. I já jsem trpěl průjmem. Nemohli jsme s tím nic dělat.“
Izraelská vláda dříve všechna obvinění z genocidy označila za „zcela nepodložená“ a odmítla, že by používání nedostatku vody bylo součástí jejích vojenských taktik. Podobná obvinění však zaznívala již v minulosti. Pedro Arrojo-Agudo, zvláštní zpravodaj OSN pro právo na bezpečnou pitnou vodu a hygienu, v listopadu 2023 uvedl, že každá hodina, během níž je znemožněn přístup ke kvalitní pitné vodě v Gaze, představuje „flagrantní porušení mezinárodního práva“ a zvyšuje riziko úmrtí Palestinců na dehydrataci a nemoci spojené s nedostatkem čisté vody.
Situace v Gaze je nadále kritická, přičemž pokusy o vyjednání příměří mezi Izraelem a Hamasem pokračují. Obě strany jsou aktuálně v katarském Dauhá, kde probíhají nepřímá jednání. I přes optimistická prohlášení Hamasu, že dohoda je „možná,“ zůstává mnoho překážek, které brání dosažení trvalého příměří.
Související
OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy
Počet obětí válku v Pásmu Gazy byl výrazně vyšší, než se uvádělo, odhalila studie
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš
před 54 minutami
Zázrak ve Venezuele: Muž byl po zemětřesení uvězněný 106 hodin, jeho záchrana trvala dva dny
před 1 hodinou
Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých
před 2 hodinami
Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein
před 2 hodinami
Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové
před 3 hodinami
Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné
před 3 hodinami
V Česku hrozí velmi silné bouřky. Meteorologové nastínili, kde budou nejintenzivnější
před 3 hodinami
Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů
před 4 hodinami
USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat
před 5 hodinami
"Vždyť v zimě u vás umírá víc lidí." V USA zlehčují extrémně horké počasí v Evropě
před 6 hodinami
WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých
před 7 hodinami
Počasí v noci přineslo další extrémy. Meteorologové naměřili až 27 stupňů
před 7 hodinami
Po zemětřesení ve Venezuele už téměř 1500 mrtvých. Záchranáři dodnes nacházejí živé
před 9 hodinami
Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná
včera
Norsko drží palce. Princezna je po vážné operaci, promluvila královna
včera
Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš
včera
Nečekaná linka v případu ozbrojeného učitele. Nedávno se viděl s předními politiky
Aktualizováno včera
V Česku bylo historicky poprvé přes 41 stupňů. Rekord opět hlásí Doksany
včera
Cizinec napadl nezletilou v hradeckém parku. Dívce pomohli kolemjdoucí
včera
Česko by v NATO měl zastupovat hlavně premiér, míní Zůna
Česko by na summitech NATO měl zastupovat především premiér, domnívá se ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). V přítomnosti prezidenta Petra Pavla, kterou vláda původně nechtěla umožnit, ale nevidí zásadní problém.
Zdroj: Jan Hrabě