HRW: Člověk potřebuje 100 litrů vody denně, v Gaze nemají ani 15. Odpíráním vody páchá Izrael genocidu

Podle zprávy organizace Human Rights Watch (HRW) jsou izraelské akce v Gaze, zahrnující záměrné omezování přístupu k vodě, označovány za „akty genocidy“ proti Palestincům. Uvedl to server CNN.

Zpráva tvrdí, že izraelské úřady mezi říjnem 2023 a zářím 2024 znemožnily obyvatelům Gazy přístup k minimálnímu množství vody potřebnému k přežití, což mělo za následek tisíce úmrtí a šíření mnoha nemocí. Tato obvinění přicházejí na pozadí probíhajícího konfliktu mezi Izraelem a Hamasem, který přinesl devastaci a humanitární krizi nevídaných rozměrů.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) člověk potřebuje denně 50 až 100 litrů vody k pokrytí svých základních potřeb, jako je pití, vaření, mytí a hygiena. V nouzových situacích, kdy jsou podmínky extrémně omezené, může tato hodnota klesnout na 15 až 20 litrů vody denně, aby bylo možné alespoň přežít. Pro více než dva miliony obyvatel Gazy je však tato minimální úroveň prakticky nedosažitelná. Zpráva HRW odhalila, že většina vody dostupné Palestincům v Gaze není bezpečná k pití, což dále zhoršuje již tak kritickou situaci. Podle organizace WHO a dalších humanitárních agentur takové jednání představuje vážné porušení mezinárodního humanitárního práva.

HRW tvrdí, že izraelské úřady nejenže neumožňují přísun čisté vody, ale aktivně blokují humanitární pomoc, která by mohla situaci zlepšit. Kromě toho jsou obviňovány z toho, že úmyslně poškozují infrastrukturu v Gaze, včetně zařízení na úpravu vody a zásobování vodou. Izraelské útoky údajně vedly k masivnímu ničení těchto zařízení, což zanechalo velkou část obyvatelstva bez přístupu k nezávadné vodě. Zpráva uvádí, že v červenci 2024 izraelské síly zničily klíčovou vodní nádrž v jižní Gaze poblíž Rafahu. Tento útok, zachycený na nyní smazaném videu sdíleném izraelským vojákem, způsobil značné utrpení místním obyvatelům.

Human Rights Watch označila tato jednání za porušení Úmluvy o genocidě a Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. Deprivace vody podle HRW vede k pomalé smrti obyvatel Gazy, včetně nejzranitelnějších skupin, jako jsou novorozenci a malé děti. Matky, které trpí podvýživou a dehydratací, nejsou schopny kojit své děti, a mnohé z nich jsou nuceny používat kojeneckou výživu smíchanou s kontaminovanou vodou. Důsledky jsou tragické – děti umírají na nemoci spojené s konzumací znečištěné vody a nedostatkem základní výživy.

Situace v Gaze vedla k návratu nemocí, které byly dříve považovány za vymýcené. Jedním z nejvýraznějších příkladů je poliomyelitida (polio), vysoce nakažlivá virová nemoc, která je často spojována s nedostatkem čisté vody a hygienických podmínek. V červenci 2024 byly stopy viru poprvé odhaleny v odpadních vodách v přeplněných táborech lidí vysídlených v důsledku izraelských náletů. O měsíc později palestinské ministerstvo zdravotnictví potvrdilo první případ nákazy poliovirem u desetiměsíčního dítěte – první případ v Gaze za posledních 25 let.

Dalšími častými zdravotními problémy způsobenými nedostatkem vody jsou bakteriální infekce, jako je průjem. Mnoho obyvatel Gazy je nuceno pít vodu z kontaminovaných studní, což vede k masivnímu šíření těchto onemocnění. Jeden z obyvatel popsal svou zkušenost pro HRW slovy: „Začali jsme pít špinavou vodu, protože nic jiného nebylo. Moje děti začaly zvracet a měly průjem. I já jsem trpěl průjmem. Nemohli jsme s tím nic dělat.“

Izraelská vláda dříve všechna obvinění z genocidy označila za „zcela nepodložená“ a odmítla, že by používání nedostatku vody bylo součástí jejích vojenských taktik. Podobná obvinění však zaznívala již v minulosti. Pedro Arrojo-Agudo, zvláštní zpravodaj OSN pro právo na bezpečnou pitnou vodu a hygienu, v listopadu 2023 uvedl, že každá hodina, během níž je znemožněn přístup ke kvalitní pitné vodě v Gaze, představuje „flagrantní porušení mezinárodního práva“ a zvyšuje riziko úmrtí Palestinců na dehydrataci a nemoci spojené s nedostatkem čisté vody.

Situace v Gaze je nadále kritická, přičemž pokusy o vyjednání příměří mezi Izraelem a Hamasem pokračují. Obě strany jsou aktuálně v katarském Dauhá, kde probíhají nepřímá jednání. I přes optimistická prohlášení Hamasu, že dohoda je „možná,“ zůstává mnoho překážek, které brání dosažení trvalého příměří.  

Související

Izraelská armáda

OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy

Nezávislá vyšetřovací komise OSN ve své nové zprávě uvedla, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti. Dokument, který zkoumal porušování práv dětí od začátku konfliktu, poukazuje na to, že děti tvoří přibližně 30 % všech obětí zabitých izraelskými silami. Navazuje tak na zářijové závěry komise, podle nichž Izrael v Gaze páchá genocidu a izraelští představitelé včetně premiéra Benjamina Netanjahua k těmto činům podněcují. Netanjahu navíc čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu kvůli válečným zločinům.

Více souvisejících

Pásmo Gazy Izraelská armáda

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

před 54 minutami

před 1 hodinou

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 2 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 3 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Česko by v NATO měl zastupovat hlavně premiér, míní Zůna

Česko by na summitech NATO měl zastupovat především premiér, domnívá se ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). V přítomnosti prezidenta Petra Pavla, kterou vláda původně nechtěla umožnit, ale nevidí zásadní problém. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy