Neúnosné podmínky v Gaze: Zima přináší zoufalství a boj o přežití

V Pásmu Gazy, kde se desetitisíce lidí uchylují na exponované středomořské pobřeží, se tvrdá zima stává noční můrou pro ty, kteří ztratili své domovy. Místní obyvatelé, zbaveni základních potřeb, čelí drsným podmínkám v provizorních přístřešcích, zatímco teploty klesají a bouře ničí jejich už tak skromné zázemí.

V al-Mawasi, označené za „humanitární zónu“, žije mnoho lidí, kteří byli vyhnáni ze svých domovů kvůli více než rok trvajícím bojům, leteckým útokům a bombardování. Nedávné bouře a přívalové vlny zničily stovky stanů, ohrozily životy a připravily rodiny o poslední zbytky majetku.

Hisham al-Haddad, otec osmičlenné rodiny, popsal, jak moře během bouře pohltilo celé linie stanů. „Jen jsem popadl své děti a utíkal. Bylo to jako tsunami,“ řekl podle The Guardian.

Teploty v Gaze mohou v zimě klesnout až na 5 °C, což v kombinaci s nedostatkem paliva, jídla a teplého oblečení způsobuje, že přežití je pro mnohé otázkou štěstí. Rodiny jako ta Fidy Eid čelí neustálému chladu. „Moje děti nosí na sobě všechny své teplé věci, ale i to nestačí,“ popsala situaci mladá matka.

Situace v Gaze je kritická. Podle OSN a dalších agentur dvě třetiny budov v oblasti byly poškozeny nebo zničeny, což zanechalo tisíce lidí bez domova. Philippe Lazzarini z UNRWA uvedl, že lidé v Gaze jsou nuceni spalovat plastový odpad, aby si alespoň trochu přitopili.

Přístup k humanitární pomoci je omezený. Zatímco izraelská armáda uvádí, že průměrně 90 nákladních vozů denně přiváží pomoc, obyvatelé poukazují na nedostatečné množství zásob. Základní potraviny, jako mouka, jsou cenově nedostupné – cena 25kg pytle mouky přesahuje 120 dolarů, což je více než desetinásobek předválečné ceny.

Sabreen al-Atout, která žije s rodinou ve stanu, přišla v minulém roce o dceru během bombardování. Její druhá dcera, dvojče zesnulé, potřebuje lékařské ošetření mimo Gazu, což je však v současnosti nemožné. „Její nohy strašně bolí kvůli zranění a v zimě je to ještě horší. Nemáme ani ponožky, aby jí bylo tepleji,“ popsala zoufalá matka.

Přestože mezinárodní společenství vyzývá k většímu objemu humanitární pomoci, zůstává její distribuce kvůli blokádám a pokračujícím bojům omezená. Životy mnoha obyvatel Gazy zůstávají v ohrožení nejen kvůli konfliktu, ale i kvůli extrémním podmínkám, kterým čelí v chladných měsících.

Zima v Gaze je připomínkou humanitární krize, kterou svět nemůže přehlížet. Bez rychlé a účinné pomoci zůstávají tisíce rodin vystaveny mrazivému chladu, nemocem a hladu – boj o přežití se pro ně stává každodenní realitou.

Související

Válka v Izraeli

Situace v Pásmu Gazy se dramaticky zhoršuje. Při bombardování zemřely stovky lidí

Situace v Pásmu Gazy se dále zhoršila poté, co izraelské letecké útoky na severní část oblasti zabily podle místních zdravotnických úřadů nejméně 200 lidí. Současně Organizace spojených národů oznámila, že pozastaví dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy poté, co byly znovu ukradeny kamiony s potravinami a dalšími zásobami.
Palestina, pásmo Gazy

Utrpení statisíců lidí se prohlubuje. Do Pásma Gazy přichází zima

Tuhá zima v Gaze výrazně zhoršuje utrpení statisíců Palestinců, kteří byli nuceni opustit své domovy kvůli neustálým bojům a ničivým útokům. Příchod drsného zimního počasí představuje novou hrozbu, zahrnující podchlazení a další ztráty na životech. Lidé, kteří již byli několikrát vysídleni kvůli izraelským náletům a vojenským operacím, nyní čelí dalšímu nebezpečí – chladu, dešti a silnému větru.

Více souvisejících

Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 1 hodinou

Afghanistán, ilustrační foto

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.

před 2 hodinami

Gaza

Neúnosné podmínky v Gaze: Zima přináší zoufalství a boj o přežití

V Pásmu Gazy, kde se desetitisíce lidí uchylují na exponované středomořské pobřeží, se tvrdá zima stává noční můrou pro ty, kteří ztratili své domovy. Místní obyvatelé, zbaveni základních potřeb, čelí drsným podmínkám v provizorních přístřešcích, zatímco teploty klesají a bouře ničí jejich už tak skromné zázemí.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech, a zdůraznil potřebu zásadní změny v přístupu k obraně. Podle něj je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO, a to vyžaduje výrazné zvýšení obranných výdajů a modernizaci vojenské produkce.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Joe Biden

Biden udělil největší milosti v historii USA

Joe Biden, prezident Spojených států, provedl dosud největší jednorázový akt prezidentské milosti, když zmírnil tresty téměř 1 500 lidem a omilostnil dalších 39 osob odsouzených za nenásilné trestné činy. Tento krok, oznámený Bílým domem, má za cíl pomoci rodinám, posílit komunity a podpořit reintegraci těch, kteří již prokázali svou rehabilitaci.

před 6 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Spása Francie, nebo její zhouba? Marine Le Pen stojí před klíčovým rozhodnutím

Marine Le Pen, dlouholetá lídryně krajní pravice ve Francii, se nachází na klíčovém rozcestí své politické kariéry. V posledních týdnech si musela vybrat mezi tím, zda bude nadále působit jako disruptivní síla schopná otřást francouzskou politikou, nebo zda bude pokračovat v kultivování své mainstreamové image, která je nezbytná pro dosažení prezidentského úřadu v roce 2027.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Časopis Time vybral osobnost roku 2024. Neuspěla vévodkyně Kate ani Elon Musk

Donald Trump se stal osobností roku časopisu Time již podruhé. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 byl oceněn za svou schopnost zorganizovat „historický comeback“, za přetvoření politické krajiny USA a za výraznou proměnu amerického prezidentského úřadu i role Spojených států na světové scéně.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Přátelství USA a Ruska je vyloučeno. Trump to dal Putinovi jasně najevo

Donald Trump, bývalý a čerstvě zvolený prezident Spojených států, vyvolal pozornost svým nedělním prohlášením na sociální síti Truth Social, kdy komentoval pád režimu Bašára al-Asada v Sýrii. Trump ostře kritizoval roli Ruska, klíčového podporovatele Asada, a zdůraznil, že „Rusko nemělo být v Sýrii vůbec přítomno.“

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Dan Jørgensen

Rusko už nebudeme potřebovat. Připravme se na to, vyzval nový evropský komisař

Dan Jørgensen, nový evropský komisař pro energetiku, oznámil, že jeho hlavní prioritou je připravit plán, který definitivně přeruší veškeré energetické vazby Evropské unie na Rusko. Ve svém prvním rozhovoru od nástupu do funkce pro Politico varoval, že úsilí EU o odstřižení od ruských energetických zdrojů stagnuje a je třeba znovu získat dynamiku.

před 9 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU zvažuje, že bude financovat válku na Ukrajině ruskými penězi

Kaja Kallasová, nová vysoká představitelka EU pro zahraniční věci, uvedla, že miliardy eur z ruských státních prostředků zmrazených v Evropské unii by měly být využity na pomoc Ukrajině. Podle ní má Ukrajina legitimní nárok na odškodnění za škody způsobené ruskou agresí.

před 10 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol brání stanné právo. Na pozadí druhého impeachmentu chce "bojovat až do konce"

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol brání své kontroverzní rozhodnutí vyhlásit stanné právo, které bylo parlamentem zrušeno jen šest hodin po jeho zavedení. V televizním projevu označil své rozhodnutí za legitimní „akt vládnutí“ a odmítl obvinění z pokusu o vzpouru. Prezident se zavázal bojovat „až do konce“, aby zabránil svému odvolání, kterému čelí kvůli vzrůstajícím politickým nepokojům v zemi.

před 10 hodinami

Donald Trump

Trump varuje BRICS před společnou měnou. Ta je podle ekonoma naprostá utopie

Zvolený šéf Bílého domu Donald Trump pohrozil zemím BRICS stoprocentními cly, pokud vytvoří novou společnou měnu. Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity možnost vzniku společné měny v rámci tohoto sdružení považuje za utopii. „Pokud by se někdo opravdu snažil zavést společnou měnu pro tak rozdílné státy jako je Rusko, Brazílie, Čína, Jižní Afrika a tak podobně, tak to nemůže dobře dopadnou,“ řekl pro EuroZprávy.cz.

před 10 hodinami

Ukrajinci vytočili Kadyrova. Hrozí odvetou za útok na kasárna

Ve městě Groznyj, hlavním městě Čečenské republiky, došlo k incidentu, při kterém nad kasárnami speciálního policejního pluku pojmenovaného po Kadyrovovi explodovaly bezpilotní letouny. Informaci zveřejnil čečenský vůdce Ramzan Kadyrov na svém kanálu na Telegramu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy