EP vyzval k ratifikaci Istanbulské úmluvy, bez ohledu na Česko a Slovensko

Bulharsko, Česko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko a Slovensko již v úterní debatě čelily kritice, spolu s Polskem, kde konzervativní vláda zvažuje odstoupení od úmluvy a fakticky zavedla zákaz potratů. Zazněla i slova o "nejvíce reakcionářských státech". Oponenti zase upozorňovali, že sama ratifikace úmluvy ještě nevedla k poklesu zločinů páchaných na ženách. Podobná kritika a výzvy zaznívají v EP opakovaně.

Dnes pro usnesení, které úmluvu označuje za "mezinárodní standard" a "klíčový nástroj" k vymýcení domácího násilí, hlasovalo 469 europoslanců, 104 bylo proti a 55 se zdrželo.

Úmluvu za EU podepsala v roce 2017 česká eurokomisařka Věra Jourová. Co se však týče samotného přistoupení k úmluvě, učinila tak EU jen v omezené míře. Rada EU, zastupující členské státy, argumentuje nutností vyčkat na ratifikaci úmluvy všemi členskými zeměmi. Přívrženci úmluvy však poukazují na to, že Soudní dvůr EU před dvěma lety shledal, že jednomyslnost není nutná, a tak by Rada EU mohla úmluvu přijmout kvalifikovanou většinou. Zároveň europoslanci vyzvali zmíněnou šestici členských zemí, aby dál s ratifikací neotálely.

"Je ostuda, že Česko tento dokument stále neratifikovalo. Nevidím proto důvod, proč by tak neměla učinit Rada EU," míní Marcel Kolaja (Piráti), který se za ratifikaci úmluvy jako "záchranné sítě pro oběti" zasazoval i v úterní debatě. Jeho kolegyně Markéta Gregorová věří, že i díky zastoupení Pirátů ve vládě se podaří úmluvu konečně ratifikovat. Mikuláš Peksa, další Pirát v EP, upozornil, že úmluva "zdaleka není vše", co je potřebné pro zlepšení životů milionů Evropanů.

"Bohužel existují politické strany a politici, a to i u nás v Česku, kteří na jedné straně tvrdí, že jsou proti násilí na ženách, na druhé straně však odkládají, oslabují a zastavují opatření, která by měla ženám poskytnout potřebnou ochranu," uvedl Kolaja (Piráti). Istanbulská úmluva je podle něj nástrojem pro zlepšení záchranné sítě pro oběti násilí, protože je výčtem řešení, jak násilí vymýtit, jak posílit prevenci, jak posílit vymahatelnost práva.

Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) v úterý ČTK řekla, že debata o úmluvě je příliš ideologická. Kdyby úmluva skutečně dokázala zabránit domácímu násilí, hlasovala by pro ni podle svých slov "nohama rukama". Ale tak tomu podle ní není, a tak hodlala hlasovat proti nezávazné rezoluci EP. Úmluva podle Šojdrové může posloužit státům, které nemají dostatečnou vlastní legislativu, ale sama ČR přijala zákon proti domácímu násilí dávno před úmluvou.

Samo hlasování dnes zpozdila jednak polední demonstrace několika Kurdů, jednak výhrady vůči maďarskému eurokomisaři, který podle stěžovatelů označil členy EP za "idioty".

Kurdové se do EP dostali jako návštěvníci a na galerii pro diváky pak uspořádali protest proti věznění svého vůdce Abdullaha Öcalana v Turecku. "Situace se vyřešila v klidu, nikdo nebyl zraněn," řekla o tři hodiny později předsedkyně EU Roberta Metsolová. Vzhledem ke zpoždění ohlásila přeložení debaty o represích proti odpůrcům autoritářského režimu v Bělorusku na čtvrtek.

Hlasování pak o chvilku odsunuly stížnosti dvou členů EP na maďarského eurokomisaře: Olivér Várhelyi se podle nich nechal v úterý večer v jednacím sále slyšet: "Kolik idiotů tady zůstalo?" A namísto omluvy tvrdil, že mu nerozuměli. Podle stěžovatelů je to další důvod, proč by se šéfka EK Ursula von der Leyenová měla komisaře zbavit.