Londýn - Ruské tajné služby nikdy nežádaly antivirovou společnost Kaspersky Lab, aby špehovala cíle na Západě. Kdyby to učinily, přesunul by zakladatel a ředitel podniku Jevgenij Kasperskij firmu z Moskvy někam do zahraničí. Kasperskij to dnes řekl novinářům v kanceláři firmy v Londýně.
"Nikdy, nikdy," odpověděl Kasperskij na otázku, zda ho někdy ruské tajné služby žádaly o spolupráci při špionáži. "Nikdy nás nežádali, abychom špehovali lidi. Nikdy," citovala jej agentura Reuters.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v září nařídila vládním úřadům v USA odstranit z počítačů produkty společnosti Kaspersky Lab. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti vyjádřilo znepokojení nad "vazbami mezi některými činiteli podniku a ruskými zpravodajskými službami a dalšími vládními agenturami a podmínkami ruského práva, které ruským zpravodajským službám umožňují požadovat či vymáhat spolupráci od firmy Kaspersky Lab a zaznamenávat komunikaci, která prochází ruskými sítěmi". Senát krok administrativy podpořil.
Podle Kasperského se jeho firma stala terčem útoku amerických médií a americké vlády. Tyto útoky, které jsou podle něj založeny na nepravdivých informacích, firmu Kaspersky poškodí. Příjmy ve Spojených státech budou v aktuálním finančním roce o pět až osm procent nižší než v roce předchozím, a to právě kvůli kampani úřadů a médií, uvedl Kasperskij. V Evropě podle něj budou příjmy stejné jako loni, ve zbytku světa porostou.
Společnost Kaspersky Lab už dříve několikrát popřela, že má vazby na jakoukoliv vládu. Tvrdila také, že nikdy žádné vládě nepomůže s kybernetickou špionáží. Firma ale podle Reuters v minulosti připustila, že spolupracovala s ruskou tajnou službou FSB. Kasperskij navštěvoval školu KGB.
Izraelská zpravodajská služba před časem uvedla, že objevila ruské vládní hackery, jak používají antivirový software Kaspersky k odcizení tajných materiálů americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA).
Světové špičky v oblasti kybernetické bezpečnosti se neshodují v názoru, zda se ruské tajné služby zmocnily softwaru Kaspersky, aniž by o tom firma věděla, nebo zda je spoluviníkem samotný podnik nebo některý z jeho zaměstnanců.
Související
Ukrajinci masivně zaútočili na Moskvu. Oběti jsou hlášeny z obou válčících zemí
Fico odmítá bojovat proti Rusku. Není to naše válka, řekl o konfliktu na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 1 minutou
V Mönchengladbachu prý mají zájem o kouče Sparty. Priske je ale rád na Letné
před 17 minutami
Všichni v Evropě mluví jen o válce, stěžuje si Babiš. Připomněl Einsteinova slova
před 1 hodinou
Babí léto je letos velmi pravděpodobné, prozradili meteorologové
před 1 hodinou
Ukrajinci masivně zaútočili na Moskvu. Oběti jsou hlášeny z obou válčících zemí
před 2 hodinami
NATO vítá Trumpovu dohodu s Dánskem ohledně Grónska
před 3 hodinami
Fico odmítá bojovat proti Rusku. Není to naše válka, řekl o konfliktu na Ukrajině
před 4 hodinami
Počasí během prodlouženého víkendu. Postupně se má oteplovat
včera
Tohle Brity zaskočilo. Buckinghamský palác reagoval na novou knihu o Dianě
včera
Letošní volby se blíží. Ministerstvo spouští novou kampaň
včera
Houbaři vzali lesy útokem. Policie apeluje na dodržování několika zásad
včera
Kontroverzní podnikatel Kožený se má nacházet v LDN na Bahamách
včera
Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci
včera
Rusofobní svinstvo. Medveděv se pustil do Američanů kvůli novým sankcím
včera
Pavel přijal amerického diplomata, který kritizoval české obranné výdaje
včera
Skandál v americké armádě. Analytik použil AI a málem vyvolal válku s Čínou
včera
Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem
včera
V Rusku pokračují volby. Moskva hlásí problémy, na vině má být útok
včera
Nizozemci postrádají kopie nové knihy o Dianě. Případ vyšetřuje policie
včera
Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce
včera
Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety
Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek přijal v Kramářově vile jordánského krále Abdalláha II. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem jednali o aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a o dalším rozvoji hospodářské a obranné spolupráce. Představitelé obou zemí hovořili také o možnostech spolupráce ve zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti a vodním hospodářství.
Zdroj: Jan Hrabě