Destruktivní krize zasáhe EU? V Bruselu musí zaznít nepříjemné pravdy, zní z Británie

Mayová se neodvažuje přiznat pravdu

Koncept brexitu, který je nyní prezentován Britům, se sotva blíží konceptu, který je prezentován v Bruselu, zdůrazňuje renomovaný deník. Varuje, že tento nesoulad přináší extrémní nebezpečí, jelikož Mayová dlouhé týdny odmítá debaty o alternativě k celní unii, jakoby šlo o věc, na které závisí dobrá dohoda, ačkoliv optikou Bruselu toto vypadá jako odmítání zabývat se klíčovými otázkami a vyhýbání se povinnosti vysvětlit britským voličům, co s sebou jednotlivé volby skutečně nesou.

"Celní unie je nyní zástupným termínem pro otázku, jak dalece se Spojené království hodlá oddělit od standardů a regulací EU," deklaruje editorial. Konstatuje, že tato otázka není diskutována ze dvou důvodů - zaprvé odhaluje ideologický rozkol v britské Konzervativní straně a zadruhé tzv. společná zpráva, která loni v prosinci ukončila první fázi jednání, zahrnovala ustanovení o zachování volného pochybu na irské hranici, což věci fakticky nasměrovalo k nulové odluce.   

Mayová se ovšem toto neodvažuje přiznat a ačkoliv již britská vláda podepsala v Bruselu dokument, který vede k tzv. měkkému brexitu, v Konzervativní straně navzdory tomu probíhá tichá debata, která žádá mnohem tvrdší brexit, poukazuje The Guardian. Kritizuje, že situace je odrazem enormní kolektivní nezodpovědnosti.

Skutečné vyjednávání probíhá podle prestižního deníku v zásadě o tom, do jaké míry dokáže Británie zkopírovat existující regulace, aby premiérka zároveň mohla tvrdit, že země získala zpět nějakou kontrolu, tvrdí renomovaný server. Vysvětluje, že z pohledu britských voličů jde o kontrolu v otázce přistěhovalectví, a proto nejméně ničivým výsledkem, který může získat nějakou podporu britské veřejnosti, je asociační dohoda s EU.

Možnou podobu takové dohody tento týden opsal někdejší britský velvyslanec v Bruselu, Ivan Rogers, podle něhož půjde o "quasi-členství" v jednotném trhu, za které Británie zaplatí přiznáním jurisdikce Evropskému soudnímu dvoru v otázkách zboží, ale nebude praktikovat  volný pohyb osob, připomíná editorial. Píše, že takový scénář by byl bolestivý nejen pro stoupence tvrdého brexitu, ale také pro EU, jelikož volný pohyb byl nesčetněkrát zmiňován jako neprolomitelný a ztělesňoval neochotu umožnit Británii pomyslné "vyjídání třešniček".

Čas se krátí

"V tuto chvíli musí v Bruselu zaznít nepříjemné pravdy," tvrdí The Guardian. Deklaruje, že projekt evropské integrace ohrožují otřesy v mnoha státech - poslední ukázkou tohoto trendu je vznik populisticko-nacionalistické vlády v Itálii -, a přestože referendum o brexitu odráželo zvláštnost britského euroskepticismu, jeho politické a kulturní příčiny nejsou unikátní.  

Po referendu se Brusel obával šíření této nákazy, a tak se zdálo jako nezbytné, aby brexit skončil neúspěchem a za neúspěch byl považován, uvádí britský deník. Naznačuje, že toto již neplatí, jelikož se ukázalo, že nelze opustit EU z podmínek, které jsou výhodnější než členství v projektu, tudíž novým imperativem je ukázat štědrost a pružnost a ocenit cennou "třetí zemi".

Nejsilnější hráči v EU - Francie, Německo a Evropská komise - by si měli umět představit alternativní model k plnému členství, který by mohl motivovat k bližšímu přidružení i jiné země, například ty na západním Balkáně, naznačuje prestižní server. Připouští, že Brusel nikdy nebude Británii vděčný za rozpoutání chaosu spojeného s brexitem, což ale neznamená, že situaci nelze zachránit.

Vláda Mayové, ostatně stejně jako opoziční labouristé, nedostává své povinnosti informovat britskou veřejnost o míře kompromisu a ceně, které si brexit vyžádá, píše The Guardian. Varuje, že Mayové dochází čas na to, aby sladila zavádějící domácí debatu s mezinárodní realitou a věci zřejmě již zašly tak daleko, že takový pokus by patrně vyvolal vysoce destruktivní politickou krizi, která by neprospěla ani zbytku Evropy.

Mayová tak potřebuje pomoc od Bruselu, jelikož sama nedokáže přijít s novým, vysoce integrovaným modelem blízkého partnerství, poukazuje britský deník. Dodává, že EU by se takového modelu neměla bát coby nebezpečného precedentu, ale naopak jej přivítat jako signál, že vzájemné spojenectví je mnohem pevnější a pružnější, než se zdá běžným evropským občanům.