Černý scénář se naplňuje? Británie se chystá na brexit bez dohody s EU

Londýn - Vláda britské premiérky Theresy Mayové se v pátek shodla na tom, že bude usilovat o vytvoření zóny volného obchodu s EU po opuštění tohoto společenství. Zároveň ale podle stanice SkyNews zintenzívnila přípravy pro případ, že brexit nastane bez dohody s Bruselem.

Britský návrh předpokládá, že země zachová stejné předpisy pro všechno průmyslové a zemědělské zboží, tak jak je dodržuje doteď coby stávající člen unie. Naopak se ale Londýn chce uvolnit od pravidel EU v oblasti služeb, které jsou jedním z hlavních hnacích motorů britské ekonomiky. Ministři se shodli, že spolu s tím se musí Británie smířit s tím, že evropské trhy budou méně dostupně pro její služby.

Vláda Mayové tuší, že EU nebude s tímto plánem souhlasit, protože se brání čemukoli, co by hrozilo rozdělením jednotného unijního trhu. Proto posílil přípravy i na brexit "bez dohody".

Mayová čelila odporu části kabinetu. Podle Sky News ministr pro brexit David Davis podle všeho vyjádřil vážné výhrady k plánu, protože měl vážné pochybnosti o tom, že se Brusel jím vůbec bude zaobírat. Nakonec ale s plánem souhlasili všichni členové kabinetu a nikdo se nerozhodl podat demisi, jak se zprvu v médiích spekulovalo.

"Jedná se o důležitý další krok v našich jednáních s Evropskou unií. Ale samozřejmě máme ještě spoustu práce, abychom zajistili, že se s EU dostaneme v říjnu do konečného bodu," řekla v pátek Mayová televizi Sky News s odkazem na říjnový summit Evropské unie, který má být v otázce brexitu klíčový.

"Výsledkem je, že se vyhýbáme třenicím v oblasti obchodu, který chrání pracovní místa a příjmy, stejně jako dodržujeme naše závazky v Severním Irsku," dodala Mayová. Podle ní vláda souhlasí také s novými celními podmínkami, které jsou vstřícné vůči podnikatelům a zároveň umožňují Británii svobodně uzavírat nové obchodní dohody se zbytkem světa.

Pokud by se ale Británie vázala normami EU, mohlo by to způsobit komplikace s uzavíráním nových dohod například se Spojenými státy, na jejichž zemědělské výrobky, jež by chtěly do Británie vyvážet, se vztahují jiná pravidla. Británie by také musela dál brát ohledy na rozhodnutí soudu EU ohledně pravidel, které Londýn sdílí s Bruselem. 

Přehledně: Podmínky Británie pro brexit

Británie by akceptovala pokračující "harmonizaci" s pravidly EU týkajícími se obchodního zboží, která se budou vztahovat pouze na ty komodity, u nichž je nezbytné se vyhýbat komplikacím v obchodu.

Britský parlament by měl konečné slovo v tom, jak budou tato pravidla začleněna do britského práva a uchová si právo odmítnout tak učinit.

V oblasti služeb, včetně těch finančních, má být dohoda jiná: jejich regulace má být "pružnější", čili ne tak přísná, protože má umožnit Británii uzavírat dvoustranné dohody s jednotlivými členskými státy EU.

Svoboda pohybu mezi Británií a EU ve stávajícím formátu má skončit. Má ale vzniknout jakýsi "rámec mobility", který zajistí, aby britští a unijní občané mohli dál cestovat přes hranice, pokud by jejich cílem byla turistika, studium či využití pracovní příležitosti.

Nová celní dohoda bude postupně zaváděna s cílem vzniku takzvaného "kombinovaného celního území". Británie chce mít pod kontrolou svoje cla a rozvíjet samostatnou obchodní politiku.

Pravomoc soudu EU nad Británií má skončit, respektive se udržet jen v odvětvích, v nichž Británie chce dál dodržovat společná pravidla.

Související

Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Theresa Mayová EU (Evropská unie) Velká Británie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 7 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 12 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 14 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

Rutte vyvolal v Itálii bouři. Prozradil, že Řím umožnil stovkám amerických letadel zasahovat v Íránu

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že Řím umožnil pěti stům amerických vojenských letadel vzlétnout z hlídaných základen v Itálii během úderů Spojených států a Izraele na Írán. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy