Povolí Britové Ukrajině použít Storm Shadow? Po rázném kroku USA se pod tlakem ocitá i Starmer

Pravděpodobně se poprvé dozvíme, zda Spojené království povolilo Ukrajině použít střely Storm Shadow na ruském území, až ve chvíli, kdy je skutečně nasadí, tvrdí server SkyNews. Do té doby, a pokud k tomu vůbec dojde, je pro Keira Starmera výhodné, aby udržoval nejistotu.

Právě proto premiér a jeho tým opakovaně odmítali odpovídat na dotazy novinářů během summitu G20 v Brazílii. Tématem bylo, zda Londýn poskytl Kyjevu povolení k nasazení těchto střel. „Samozřejmě nebudu zabíhat do operačních detailů, protože jediným vítězem by byl [ruský prezident Vladimir] Putin, a to nejsem ochoten připustit,“ řekl premiér.

Realitou však zůstává, že počet střel Storm Shadow, které Ukrajina ještě má, je značně omezený. Výroba náhradních zásob potrvá roky, což znamená, že jejich použití na ruském území by mělo pouze minimální vojenský dopad.

Pro Ukrajinu je mnohem větší cenou možnost použít americké balistické střely Army Tactical Missile System (ATACMS), kterých je k dispozici mnohem více. Ani ty však nemají dostatečné množství, aby zásadně změnily průběh konfliktu.

Prvek překvapení a nepředvídatelnosti může být při vedení války klíčový. To je však v ukrajinském konfliktu čím dál těžší. Pohyby jednotek a vojenské vybavení jsou často monitorovány ruskými satelity, drony, radary a jinými senzory.

Jakékoli náznaky plánovaných úderů pomocí západních zbraní s dlouhým dosahem by mohly přimět ruské velitele k přesunu důležitých cílů, jako jsou velitelská stanoviště nebo sklady zbraní, mimo dosah.

Pouhá slova navíc mohou vyostřit napětí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už měsíce hlasitě žádá Spojené státy, Spojené království a další západní spojence o povolení používat jejich střely za ukrajinskými hranicemi.

Jen tato žádost vyvolala ostré varování z Moskvy, že by NATO riskovalo globální konflikt, pokud by takové povolení vydalo. Prezident Putin dokonce pohrozil, že takový krok by mohl vést k rozsáhlému konfliktu.

Zajímavé je, že přestože američtí představitelé anonymně potvrdili, že Joe Biden dal zelenou použití amerických střel tímto způsobem, sám prezident USA se přímému potvrzení vyhýbá. Pravděpodobně to oficiálně potvrdí až ve chvíli, kdy budou tyto zbraně nasazeny proti ruským a severokorejským jednotkám, které čelí ukrajinskému postupu v ruské oblasti Kursk.

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu, která začala přesně před 1 000 dny, byla klíčovým tématem dvoudenního summitu G20 v Rio de Janeiru. Názory na válku a její ukončení však zůstávají rozdělené.

Spojené království, Spojené státy a další západní spojenci chtějí, aby Rusko prohrálo. Vladimir Putin, který čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu kvůli podezření z válečných zločinů, se summitu nezúčastnil, ale má mezi účastníky své spojence, například Čínu. Další země, jako Indie, Brazílie nebo Saúdská Arábie, zaujímají neutrálnější postoj.

Zůstává také nezodpovězenou otázkou, co plánuje Donald Trump, až v lednu převezme úřad prezidenta USA. Sice slíbil rychlé ukončení války, ale nesdělil, jak toho hodlá dosáhnout.

Nejistota a neshody pravděpodobně povedou k tomu, že závěrečné komuniké summitu bude obsahovat jen velmi stručnou a obecnou zmínku o válce – a to pouze v případě, že se na ní shodnou všichni lídři.