Rozštěpená Británie: Mayová chce víc času na jednání s EU, veřejnost odklad brexitu

Podle britských médií se chystá britská premiérka Theresa Mayová v nadcházejícím týdnu požádat poslance, aby jí poskytli více času na vyjednání změn v brexitové dohodě mezi Londýnem a Bruselem. Většina Britů si dokonce přeje, aby Mayová odchod Británie z EU, nyní plánovaný na 29. března, odložila. Vyplývá to z průzkumu společnosti BMG Research pro britský deník The Independent. Mayová hodlá nejpozději ve středu v parlamentu pronést prohlášení o stavu brexitových jednání a ve čtvrtek by měli poslanci hlasovat o dalším postupu, napsala agentura DPA.

Podle deníku The Daily Telegraph se Mayová chystá v následujícím týdnu poslance vyzvat, aby jí dali dva týdny na dojednání změn v brexitové dohodě. Zákonodárcům chce slíbit, že ještě tento měsíc je bude informovat o svých aktuálních plánech a dá jim příležitost hlasovat o dalších krocích. To jí má poskytnout čas na další jednání s unijními lídry.

Pokud poslanci dají ve čtvrtek Mayové více času na jednání, bylo by to už podruhé od lednového zamítnutí její brexitové dohody. Mluvčí britské vlády agentuře DPA potvrdila, že s dalším prohlášením premiérky v parlamentu se počítá 27. února a i poté by měl mít parlament ještě jednu příležitost hlasovat o dalším postupu.

Opozice Mayovou podezírá, že chce těsně před 29. březnem poslance postavit před volbu buď přijmout jí vyjednanou dohodu, nebo odejít z EU bez dohody. Opoziční pokusy zbavit premiérku kontroly nad brexitovým procesem nebo si vynutit odklad brexitu dosud ztroskotaly.

Stínový labouristický ministr pro brexit Keir Starmer nedělníku The Sunday Times řekl, že Mayová předstírá pokrok v jednáních, zatímco ve skutečnosti pouze marní čas, aby mohla na konci března postavit poslance před volbu: buď její dohoda, nebo žádná dohoda.

"To nesmíme připustit," řekl Starmer. Opoziční labouristé se podle něj chystají prosadit dodatek, který vystaví "tvrdou stopku" zmíněné premiérčině snaze a přinutí ji předložit brexitovou dohodu parlamentu před 26. únorem.

"We are weeks away from March 29 and are now narrowed down to two options. One is a close economic relationship, a customs union and single market alignment, the other is the option of a public vote.” Says @Keir_Starmer https://t.co/UZ33gAHjfh

— Preet Kaur Gill MP (@PreetKGillMP) 8. února 2019

Dohodu, kterou vláda premiérky Mayové vyjednala v Bruselu, ale poslanci Dolní sněmovny v lednu odmítli. Předsedkyně vlády se nyní snaží dosáhnout právně závazných změn v dohodě. EU nicméně odmítá dohodu znovu otevírat.

Třiapadesát procent voličů se necelých sedm týdnů před plánovanou rozlukou Británie s EU vyslovilo pro oddálení odchodu a umožnění druhého referenda nebo dalších jednání s Bruselem, informoval deník The Independent. Třiatřicet procent Britů by nyní podpořilo brexit bez dohody, i když by to postihlo ekonomiku, a 14 procent na věc nemá jasný názor.

Devětačtyřicet procent dotázaných vyjádřilo názor, že brexit bez dohody by znamenal hospodářskou katastrofu, která by zemi způsobila trvalé škody.

Šéfka Konfederace britského průmyslu (CBI) Carolyn Fairbairnová dnes varovala, že hrozba odchodu Británie z EU příští měsíc bez dohody se zvýšila a země nyní vstoupila do "zóny nebezpečí".

I někteří ministři se už otevřeně vyslovili pro prodloužení účinnosti článku 50 Lisabonské smlouvy o opuštění EU v situaci, kdy se dá jen obtížně očekávat, že do 29. března britská Dolní sněmovna schválí rozlukovou dohodu.

Šéf labouristů Jeremy Corbyn dokonce tento týden naznačil, že jeho strana by mohla podpořit nové referendum o dohodě vyjednané konzervativní vládou premiérky Mayové.

Bývalý labouristický premiér Tony Blair dnes televizi Sky News řekl, že buď nastane měkký brexit, který navrhuje Corbyn, nebo brexit bez dohody, který si přejí exministr zahraničí Boris Johnson nebo protiunijní politik Nigel Farage. Zodpovědný člověk podle něj nemůže brexit bez dohody navrhovat. "Bylo by to ekonomicky nesmírně nebezpečné pro Británii a pro mírový proces v Severním Irsku, bylo by to potenciálně zničující," řekl Blair.

"You've got to decide what #Brexit you want before you leave."Former prime minister Tony Blair tells #Ridge a second referendum is still possible.He also warned of "devastating" consequences for peace in Northern Ireland in the event of a no-deal: https://t.co/LAn85tyQGL pic.twitter.com/LMTpDH9CyS

— Ridge on Sunday (@RidgeOnSunday) 10. února 2019

Hlavním sporným bodem v brexitové dohodě jeprávě otázka budoucího režimu na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království. Obě strany si přejí zachovat režim bez přísných hraničních kontrol. Takzvaná irská pojistka, která jim má zabránit a na které se Londýn s Bruselem původně dohodly, vadí řadě britských poslanců. Mnoho z nich v ní vidí riziko dlouhodobého připoutání Británie k unijním strukturám.

Ministr pro brexit Stephen Barclay bude v pondělí o možných změnách týkajících se irské pojistky jednat s unijním vyjednávačem Michelem Barnierem.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Velká Británie Theresa Mayová EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

před 9 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

před 10 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

před 11 hodinami

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

před 12 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

před 12 hodinami

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

před 13 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

před 14 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

před 15 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů

Přípravy na nadcházející velikonoční svátky letos doprovodí proměnlivé jarní počasí, které nabídne jak slunečné okamžiky, tak i dešťové přeháňky a chladná rána. Podle aktuálního výhledu meteorologů se teploty budou postupně šplhat nahoru, ale zejména na horách se ještě můžeme setkat se sněhem.

včera

Uvolnění obřích zásob ropy nepomohlo. Svět zažil měsíc, jaký moderní historie nepamatuje

Březen roku 2026 se zapíše do historie finančních trhů černým písmem. Válka mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé uvrhla světové trhy do naprostého chaosu. Cena ropy Brent, která je mezinárodním měřítkem, směřuje k rekordnímu měsíčnímu nárůstu, jaký moderní historie nepamatuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy