Bývalý eurokomisař zodpovědný za rozšiřování Evropské unie, jehož součásti byla i Česká republika, okomentoval pro iRozhlas.cz, o jak náročný proces se jednalo. K tomu, aby se Česká republika nikdy nestala součástí EU, chybělo jen málo. Velkou roli ve vstupu do EU sehrál i tehdejší premiér Miloš Zeman.
Bývalý eurokomisař zodpovědný za největší rozšíření Evropské unie od doby jejího vzniku popsal, jak obtížné začátky to byly. "Původně rozšíření nikdo nechtěl. Vzpomínám si, že v roce 1998, tedy rok před mým příchodem do Bruselu, na setkání sociálnědemokratických ministrů zahraničí tehdejší britský ministr Robin Cook položil při večeři otázku, kdo si myslí, že by se to mělo udělat. Zvedla se tenkrát jen jedna ruka, a to byla ta moje. Na konci roku 1999 jsme se v Helsinkách dohodli, že zahájíme rozhovory s 12 zeměmi současně."
Podle Verheugena byl zásadní zájem Německa a Velké Británie a také válka probíhající v Kosovu v roce 1999. "Všichni jsme si uvědomili, že se může do Evropy vrátit válka a že evropská integrace je tou nejlepší a nejúčinnější metodou, jak zajistit mír. Tohle vědomí bylo v tom roce 1999 hodně silné a bylo tím důvodem, proč jsme se rozhodli pro tak masivní rozšíření. Kdyby o něm měli evropští lídři rozhodovat dnes, už by k němu takovou odvahu asi nenašli," uvedl, že okolnosti vstupu nových zemí unie visely na vlásku.
Bývalý eurokomisař také okomentoval euroskepticismus Čechů, který jejich smýšlení podle nejrůznějších průzkumů dominuje. "Je pravda, že když jsem byl v Praze a v České republice, tak jsem musel častěji než jinde odpovídat na dotazy: „Bude to opravdu takhle? Budeme z toho mít výhody? Nepřijdeme o naši nezávislost?“ Výsledek českého referenda byl ale jednoznačný a ani dnes nepozoruji, že by si nějaký rozumný Čech myslel, že to byla chyba."
Verheugen připomněl také významnou roli Miloše Zemana při vstupu do Evropské unie. I přes řadu ostrých konfliktů se Zemanem zdůraznil, že jeho role byla zásadní při řešení dobových konfliktů s Německem ohledně Benešových dekretů a s Rakouskem kvůli výstavbě Temelína.
"Česko-německá deklarace by bez něj podle mě nevznikla. Jako předseda vlády vedl přístupové rozhovory v těch rozhodujících letech a bez něj by se také nedosáhlo kompromisů v otázkách Temelína a Benešových dekretů. Mohu pouze říct, že jeho příspěvek ke vstupu České republiky do Evropské unie byl podstatný," vyzdvihl roli současného prezidenta při jednání ohledně vstupu do Evropské unie.
Politickou situaci a vztah k demokracii v České republice Verheugen shrnul slovy, "U Česka si dělám ještě menší starosti. Pokud je v Evropě nějaký národ, který se sám postará o svou demokracii a svobodu, tak jsou to Češi."
Související
Verheugen o Česku: Z EU nevystupujte, jste mistři světa ve skepticismu, máte bizarní politiky
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 1 hodinou
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák