Pád berlínské zdi by byl podle historika Jürgena Reicheho nepředstavitelný bez rozsáhlých protestů, které v září 1989 vyšly z Lipska a postupně zachvátily celou Německou demokratickou republiku (NDR). Lidé v nich totiž dali jasně najevo požadavky na změnu a hlavně to, že už se represivního komunistického režimu nebojí.
"Bez těchto velkých demonstrací by zeď nepadla. Dostaly NDR pod masívní tlak," říká Reiche o protestech, které odstartovaly 4. září před 30 lety. Tehdy poprvé kritici režimu, bojovníci za lidská práva a věřící, kteří se už několik let scházeli k takzvaným mírovým modlitbám v kostele sv. Mikuláše v centru Lipska, přenesli svůj protest na přilehlé náměstí, kde dali své požadavky najevo transparenty s hesly jako "Za otevřenou zemi se svobodnými lidmi" nebo "Svoboda cestování namísto masových útěků".
Proti zhruba 1200 demonstrantům rychle zasáhli tajní policisté v civilu, protest ale i díky západním novinářům, kteří ve městě byli na tradičním lipském veletrhu, vzbudil velkou pozornost. "Pak se z toho stala tradice, že se vždy v pondělí konala demonstrace," poznamenává šéf lipského Fóra současných dějin o protestech, pro něž se vžilo označení Pondělní demonstrace.
Účast na nich rychle rostla, a dále tak přispívaly k erozi, jíž podle historika východní Německo - z něhož v tu dobu tisíce lidí přes Maďarsko a západoněmeckou ambasádu v Praze směřovaly na Západ - čelilo už od první poloviny 80. let. Na přelomu září a října počet demonstrujících poprvé překročil 10.000, a to navzdory tomu, že režim opakovaně zmiňoval možnost brutálního zákroku, tedy takzvaného "pekingského řešení". Podle Reicheho se mezi opozičníky šířily třeba fámy, že jsou připravené armádní složky a také krevní konzervy. "Byli to dramatické scény, které si dnes člověk vůbec nedokáže představit," míní.
Přesto počet demonstrantů dále stoupal a 9. října dosáhl 70.000 až 100.000, což podle historika komunistický režim zlomilo. "Státní moc před tou masou lidí kapitulovala a nezasáhla," zdůrazňuje. Od té doby šel počet protestujících skandujících často hesla jako "My jsme lid" nebo "Žádné násilí" znovu rychle nahoru a režim se začal otřásat v základech. V polovině října se v Lipsku sešlo 120.000 lidí, na konci měsíce kolem 300.000 a 6. listopadu dokonce 500.000.
Protesty se mezitím rozšířily do celého východního Německa a vyvrcholily 4. listopadu ve východním Berlíně, kde se k největší demonstraci v dějinách NDR sešel až milion lidí. Podle Reicheho byla stále větší ochota občanů NDR nenechat si vše líbit a dát najevo svůj názor daná stále citelnější slabostí režimu i tím, že statisíce zejména mladých lidí už v zemi neviděli vůbec žádnou budoucnost. "Byla to nová generace, která se ptala, jak má vypadat její budoucnost a co tu má dělat, když (Erich) Honecker mluví o tom, že tu zeď bude ještě za 100 let," podotýká.
Proč při zlomovém protestu z 9. října policie nezasáhla, dodnes není zcela jasné. Reiche ale upozorňuje na to, že demonstrace byla tak rozsáhlá a byla do ní zapojena tak široká část společnosti, že by zasahující v mnoha případech stanuli proti svým známým nebo dokonce členům vlastních rodin. "Byly to přece naše děti," vysvětloval později rozhodnutí nechat demonstranty projít městem i jeden z velících důstojníků policie.
I díky odvaze demonstrantů a pozdní zdrženlivosti státních složek přesně měsíc po zlomové demonstraci z 9. října režim de facto padl. "Bez pondělních demonstrací není pád berlínské zdi vůbec představitelný, a proto není jediným důležitým datem 9. listopad v Berlíně, ale zcela rozhodující je právě 9. říjen v Lipsku," vyzdvihuje Reiche datum, které se jinak často opomíjí.
Související

Trumpovy výroky živí debatu o evropském jaderném deštníku. Významný německý politik je pro

Masakr na Švédských šancích. Před 80 lety bylo zavražděno přes 250 nevinných Němců
historie , Německo , Komunismus , Erich Honecker , Berlínská zeď
Aktuálně se děje
před 9 minutami

Von der Leyenová reaguje na Trumpa. S Američany chce ještě vyjednávat
před 53 minutami

Český tenis se ve Wimbledonu opět neztratil. Siniaková triumfovala v mixu
před 1 hodinou

Šerpa poprvé popsal poslední výstup horolezkyně Kolouchové
před 2 hodinami

Trump stanovil výši cla pro zboží z EU. Platit bude od srpna
před 2 hodinami

Slovensko si klade podmínky. Fico řekl, co požaduje za podporu dalších sankcí
před 3 hodinami

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci
před 4 hodinami

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné
před 5 hodinami

Trump by se ještě letos mohl setkat s lídrem jiné velmoci. Putin to ale nebude
před 6 hodinami

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování
před 7 hodinami

Elon Musk uspěl, kde mohl. V americké politice ale nejspíš narazí, naznačuje Ringlerová
před 7 hodinami

Rusko zastaví jen síla, říká Zelenskyj. Další noční útok nepřežili dva lidé
před 8 hodinami

Nová droga už zabíjí i v Česku. Mladík se předávkoval syntetickým opioidem
před 9 hodinami

Tragická letecká nehoda v Indii. Předběžné závěry ukazují na chybu jednoho z pilotů
před 10 hodinami

Návrat letního počasí. Teploty se opět přiblíží k třicítce
včera

Karel III. je neoblomný. V plánech panovníka figuruje i princ Harry
včera

Růstu hub přeje počasí. Odborníci radí, kam na ně vyrazit
včera

Policistka utrpěla zranění při nehodě na D5. Dálnici bylo nutné uzavřít
včera

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné
včera

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci
včera
Fico je připraven jednat s Merzem. Pak by mohl zvednout ruku pro další protiruské sankce
Slovensko se dostalo do křížku s Německem kvůli dalšímu balíčku protiruských sankcí. Podle Roberta Fica (Smer-SD) je Bratislava připravena ho podpořit výměnou za garance ohledně energetické bezpečnosti a cenové dostupnosti energií. Fico je připraven se setkat se svým německým protějškem.
Zdroj: Lucie Podzimková