Evropská komise dnes představila dosud největší soubor klimatických návrhů, které mají země Evropské unie nasměrovat ke splnění přísnějších emisních cílů v roce 2030. Unijní exekutiva chce v zájmu boje proti oteplování planety mimo jiné skoncovat s výrobou benzínových a dieselových aut, zpoplatnit emise z dopravy či vytápění budov nebo zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie.
Nové náklady, které lidem či firmám opatření zřejmě přinesou, má částečně pokrýt unijní pokladna, například pomocí nového fondu.
"Bude to zatraceně těžké, vím to. Ale musíme to udělat, je to naše odpovědnost... Nemůžeme zanechat našim dětem a vnukům budoucnost, která bude bez naší snahy temná," prohlásil místopředseda komise odpovědný za klimatická opatření Frans Timmermans s odkazem na důsledky předpokládaného oteplení planety. Brusel chce dnešní více než desítkou právně závazných návrhů přispět k tomu, aby EU snížila do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent proti hodnotám z roku 1990 a dospěla v polovině století k takzvané klimatické neutralitě.
Komise mimo jiné navrhuje, aby nové vozy v EU od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což zásadně prodraží a prakticky znemožní jejich výrobu. Omezení se ovšem mají týkat již roku 2030, dokdy by se měly emise z automobilů omezit o 55 procent proti dnešním hodnotám. Někteří výrobci již s přechodem k elektrickým autům počítají, požadují ale větší podporu infrastruktury. EK v tomto směru navrhla, aby státy výrazně zrychlily budování dobíjecích stanic a na největších silničních tazích zajistily jednu na každých 60 kilometrů.
Brusel rovněž navrhuje zásadní rozšíření systému emisních povolenek. Jejich prostřednictvím by se mělo nově platit i za znečišťování ovzduší v důsledku silniční či lodní dopravy a vytápění budov. Průmyslové podniky či aerolinky by zároveň měly přijít o bezplatné povolenky. Komise v této souvislosti plánuje vytvoření sociálně klimatického fondu, který by měl mimo jiné lidem pomoci kompenzovat očekávané zdražení tepla nebo pohonných hmot. Půjde do něj čtvrtina peněz získaných prodejem povolenek ze silniční dopravy a vytápění budov.
Unijní exekutiva plánuje také zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné produkty jako ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu.
Podle plánu komise by se měl podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU do roku 2030 zvýšit na 40 procent místo dosud plánovaných 32 procent. Státy také mají výrazněji než dosud omezovat spotřebu energií a zaměřovat se na energetickou účinnost.
Zatímco část průmyslové lobby má k plánu komise výhrady jako k příliš tvrdému, někteří ekologové jej na druhou stranu považují za málo ambiciózní. Podrobnosti jednotlivých návrhů budou členské státy domlouvat s Evropským parlamentem a vzhledem k očekávaným složitým jednáním by se jejich značná část mohla schvalovat během českého předsednictví EU ve druhé polovině příštího roku.
Podle zástupců českých odborových asociací a svazů budou důsledky návrhů pro ČR značné a vláda by měla analyzovat, jaké náklady přinesou a jak je financovat. Česko může využít na ekologické projekty mimo jiné desítky miliard korun z mimořádného fondu obnovy, ale také nové peníze z Modernizačního fondu, do něhož přibudou navýšené prostředky z emisních povolenek.
Související

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
evropská komise , EU (Evropská unie) , auto , emise
Aktuálně se děje
včera

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy
včera

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech
včera

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie
včera

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy
včera

Dalo se nedávným protestům v Los Angeles předejít? Podle expertů stačilo dodržet tři postupy
včera

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem
včera

Nečekaný propad ANO. Babiš je v novém průzkumu pod 30 procenty
včera

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně
včera

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči
včera

Důchody v roce 2026. Ministerstvo zveřejnilo první odhady růstu penzí
včera

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara
včera

Ministerstvo vnitra odhalilo útok hackerů. Citlivá data údajně neunikla
včera

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky
včera

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila
včera

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii
včera

Zdražování nafty má pokračovat. Ve světě panují obavy z jejího nedostatku
včera

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit
včera

Izrael oznámil pozemní operaci v Libanonu. Křehké příměří se rozpadá, hrozí další konflikt
včera

Exprezidenta Juna znovu zatkli. Jihokorejci se obávají, že by ničil důkazy
včera
Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu
Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.
Zdroj: Jakub Jurek