EU v koncích? Při řešení libyjské a íránské krize selhává, soudí analytici

Lídři Evropské unie tento týden zareagovali na vyhrocenou situaci okolo Íránu a Libye nebývalým diplomatickým nasazením. Mimořádné ministerské schůzky, jednání s politiky třetích zemí či desítky telefonátů jsou reakcí na první vážnou zkoušku nové unijní exekutivy, která hodlá EU zajistit významnější místo ve světovém dění. Experti se však shodují, že praktický dopad aktivity omezující se na výzvy k ukončení násilností bude mizivý.

Perný týden unijní diplomacie zahájilo zabití íránského generála Kásema Solejmáního minulý pátek, na které Teherán zareagoval odvetnými útoky na spojenecké základny v Iráku a hrozbou úplného vypovězení jaderné dohody JCPOA. Na Brusel vzápětí zamířila kritika za to, že Evropská komise s první reakcí přišla až o tři dny později, když se jako první z unijních špiček nezvykle ke konfliktu vyjádřil předseda Evropské rady Charles Michel.

Další zásadní výzvou bylo nedělní oznámení Turecka, že vysílá své vojáky do Libye, kde jednotky Chalífy Haftara stupňovaly ofenzivu proti mezinárodně uznávané vládě v Tripolisu.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell, Michel i vůdci a ministři velkých evropských zemí poté začali napjatou situaci řešit na všech stranách od USA přes Írán po Turecko.

Záplava nesourodých mediálních vyjádření unijních politiků je však podle analytiků evropské diplomacii na škodu.

"Očekávat nějaký diplomatický úspěch ve chvíli, kdy jsou ty snahy tahle roztříštěné, je trochu nerealistické," řekla ČTK vedoucí bruselské kanceláře think tanku Europeum Zuzana Stuchlíková, podle níž se k aktuální situaci vyjadřuje příliš mnoho aktérů, kteří svou aktivitu málo koordinují.

Problémem jsou podle ní i rozdílné zájmy jednotlivých unijních zemí. Například na řešení násilností v Libyi mají jiný pohled Francie a Itálie, které podporují rozdílné strany konfliktu. Na společné vůli po příměří se zato dokázaly shodnout Turecko a Rusko, které rovněž stojí na opačných stranách.

Evropská unie přitom o zahraničněpolitických otázkách rozhoduje jednomyslně, což by Borrell v zájmu větší diplomatické pružnosti chtěl změnit. Najít shodu na tomto zefektivnění však bude podle Stuchlíkové přes vůli některých států velmi těžké.

V prohlášeních unijních lídrů k Íránu a Iráku převažují dvě témata: další působení protiteroristické koalice v Iráku a záchrana jaderné dohody JCPOA. Podle expertů však EU zatím nepřišla s ničím, co by mohlo posílit její okrajové postavení v tomto regionu a tím i diplomatickou váhu.

Někdejší poradkyně bývalé šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové Nathalie Tocciová soudí, že pokud chce Evropa při nejistém vývoji americké přítomnosti v Iráku hrát větší roli, má dvě možnosti. Jednou z nich je vyslat do nestabilní blízkovýchodní země evropskou vojenskou misi, jejíž podpora mezi unijními státy je však nejistá. Druhou je rychlé spuštění barterového mechanismu INSTEX, který má umožnit obchod s íránskou ropou bez hrozby amerických sankcí. Systém se velké evropské země bezvýsledně snaží uvést do provozu už rok, zatím však bez viditelných výsledků.

"Pokud Evropa nepodnikne okolo INSTEXu rychlé a smysluplné kroky, mohou Evropané v příštích týdnech či měsících litovat dalšího jaderného zbrojení či jiných ran pro mnohostrannou diplomacii," napsala Tocciová na bruselském webu Politico.

Teherán za návrat k JCPOA požaduje možnost vyvážet svou ropu. Pokud Írán dohodu zcela vypoví, obávají se evropští představitelé jeho rychlé cesty k jaderné zbrani. Například francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian dnes řekl, že ji íránský režim může získat do dvou let.

Související

Evropská unie

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Třicátého června byl poslední den pro předložení plánů, jak učinit transformaci energetiky na obnovitelné zdroje dostupnou. Žádná ze zemí, vyjma Švédska, však termín nestihla. Panuje tak riziko ohrožení vyplácení finančních prostředků, sankce za opožděné plány ovšem nehrozí.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Josep Borrell Kásem Solejmání Libye Chalífa Haftar Írán

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby

Erin Pattersonová byla v australském státě Victoria uznána vinnou z trojnásobné vraždy a pokusu o vraždu poté, co svým hostům naservírovala jídlo s jedovatými muchomůrkami. Oběd v Leongathě skončil smrtí tří příbuzných a těžkou otravou čtvrtého. Žena se snažila nahrát svou vlastní otravu, ale lékaři i vyšetřovatelé dospěli k závěru, že šlo o promyšlený čin. Motiv zůstává předmětem dalšího šetření.

včera

včera

Vláda ČR

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout

Instituce státní správy nebudou smět využívat produkty čínské společnosti DeepSeek. Vláda ve středu rozhodla o jejich zákazu na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Kabinet se zabýval také podrobnostmi o průběhu a řešení rozsáhlého výpadku elektrického proudu, k němuž došlo na části území republiky minulý týden v pátek.

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?

Vzhledem k blížícímu se startu nové sezóny tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže Chance ligy, jenž je naplánován již na pátek 18. července, se v těchto dnech a týdnech připravují prvoligové kluby na svých soustředěních a úřadující český mistr Slavia Praha není výjimkou. Dosud přivedla mnoho zajímavých posil v čele s Michalem Sadílkem a Japoncem se zkušenostmi z anglické Premier League Daikim Hašiokou. V současnosti však řeší trable s další posilou Dominikem Javorčekem a čile se také mluví o možném odchodu El Hadjiho Malicka Dioufa. Poslední dny pak také o zájmu o služby samotného kouče Jindřicha Trpišovského.

včera

Robert Fico promluvil poprvé od atentátu na svou osobu.

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí

Druhým dnem a především výpovědí poškozeného ve středu pokračoval proces s atentátníkem na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD). Politik se nicméně osobně nedostavil, soud nechal jeho výslech přehrát. Útočník Juraj C. dal prostřednictvím obhájce najevo, že se neztotožňuje s tím, že mu hrozí doživotí. O průběhu procesu informoval deník Pravda. 

včera

včera

Palestina, pásmo Gazy

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin

Izrael plánuje výstavbu „humanitárního města“ v Rafahu na jihu pásma Gazy pro statisíce palestinských uprchlíků. Podle ministra obrany Israela Katze má jít o uzavřenou zónu, kterou budou spravovat mezinárodní orgány a Palestinci nebudou moci odejít. Projekt, inspirovaný návrhem amerického prezidenta Donalda Trumpa na přesídlení Palestinců do jiných zemí, čelí ostré kritice. Podle právníka by mohl představovat válečný zločin, proti se postavila i Británie s Katarem.

včera

včera

včera

M142 High Mobility Artillery Rocket System je americký lehký salvový raketomet vyvinutý v 90. letech pro US Army umístěný na podvozku vozidla M1140 z rodiny nákladních transportních vojenských strojů FMTV.

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil

Americký prezident Donald Trump oznámil nové zbrojní dodávky pro Ukrajinu, která čelí pokračující ruské agresi. Dodávky ze Spojených států, respektive zbraní americké výroby hrají od počátku invaze klíčovou roli v podpoře Kyjeva – od systémů HIMARS a raket ATACMS přes dělostřeleckou munici až po tanky Abrams a stíhačky F-16. Tyto zbraně významně posílily schopnost Ukrajiny čelit útokům a zasazovat údery hluboko na nepřátelském území.

včera

Alena Schillerová

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě

Důchodová reforma, která zvyšuje důchodový věk, zůstává v platnosti i po dnešním rozhodnutí Ústavního soudu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové se ukázalo, že ústavní práva opozice v Česku jsou mimořádně slabě chráněna. Pro ANO, které je favoritem říjnových sněmovních voleb, je to prý svým způsobem dobrá zpráva. 

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně

Americký prezident Donald Trump podle nahrávky z loňského fundraisingu v minulosti pohrozil ruskému vůdci Vladimiru Putinovi bombardováním Moskvy, pokud by Rusko napadlo Ukrajinu. USA sice disponují schopností takový útok provést, ale ruská vojenská doktrína připouští jadernou reakci na ohrožení hlavního města. Jakýkoli konvenční úder by tak mohl vést k jaderné eskalaci. Trumpova slova tak zjevně byla především cílenou součástí kampaně před dárci. 

včera

včera

Evropská unie

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Třicátého června byl poslední den pro předložení plánů, jak učinit transformaci energetiky na obnovitelné zdroje dostupnou. Žádná ze zemí, vyjma Švédska, však termín nestihla. Panuje tak riziko ohrožení vyplácení finančních prostředků, sankce za opožděné plány ovšem nehrozí.

včera

Ústavní soud

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo

Důchodová reforma zůstává v platnosti, rozhodl Ústavní soud. Informoval o tom ve středu v tiskové zprávě. Obstálo zvýšení důchodového věku i související změny ve vymezení rizikové práce. Poslanci hnutí ANO neúspěšně napadali i schvalovací proces novely zákona. 

včera

Ničivé povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Prohlédněte si galerii

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění

Pátrání po 173 pohřešovaných po ničivé povodni v Texasu pokračuje, obětí je zatím 111. Mezi mrtvými je i nejméně 30 dětí, většina z letního tábora Camp Mystic, který byl povodní zasažen nejtvrději. Přestože inspekce jen dva dny před tragédií potvrdila bezpečnostní připravenost tábora, náhlé stoupnutí hladiny, výpadek proudu a absence mobilních telefonů znemožnily včasné varování a evakuaci.

včera

včera

Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly

Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy